Padlo dlouho očekávané rozhodnutí Ústavního soudu ve věci stížnosti některých senátorů na současnou podobu voleb do Poslanecké sněmovny. Soudci jim částečně vyhověli a kvůli porušení rovnosti volebního práva zrušili část volebního zákona. Nově tak koalice musí dosáhnout jen na pět procent hlasů, soudci také zrušili paragrafy stanovující přepočítávání hlasů na mandáty.

Stížnost podala skupina senátorů, kterým vadilo, že menší strany potřebují na jeden poslanecký mandát více hlasů než větší strany. Ve volbách v roce 2017 tak na jednoho poslance Starostů a nezávislých připadalo skoro 44 tisíc hlasů, zatímco u hnutí ANO pouze něco přes 19 tisíc. Příčinou této nerovnosti byly různě velké volební kraje a způsob přepočítávání hlasů na mandáty.

Právě tato ustanovení ve volebním zákoně Ústavní soud zrušil, sám je však nemůže nahradit. To náleží poslancům a senátorům, kteří se na změnách musí shodnout. Čas na to mají zhruba do léta, kdy budou kandidující subjekty odevzdávat kandidátky do říjnových voleb do Poslanecké sněmovny. Ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček už k tomu svolal jednání politických stran.

Podle Ústavního soudu nevadí, že volební kraje kopírují hranice krajů jako vyšších územně-samosprávných celků, k dosažení rovnosti podle něj postačí upravit další prvky volebního systému. Za protiústavní pak označil uzavírací klauzule pro koalice. Těm nyní místo deseti procent pro dvě strany a patnácti pro tři strany postačí pouze pět, tedy stejně jako samostatně kandidujícím stranám.

Volby do Poslanecké sněmovny vyhlásil prezident na 8. a 9. října, kandidátní listiny musí strany a hnutí podat v srpnu. Podle Ústavního soudu tak politici mají dostatečný prostor pro přijetí potřebných změn, které nahradí zrušené části volebního zákona. Pokud by rozhodnutí začalo platit až po volbách, mohlo by to podle soudců vyvolat nedůvěru a pochybnosti o legitimitě zvolených poslanců.