Pro malé lidi bez volebního práva je těžké prosadit svůj hlas v politice, Středoškolský sněm hlavního města Prahy jim to ale umožňuje. Na svých zasedáních také debatují s politiky z vedení Prahy a rozšiřují si své povědomí o politických tématech. Studentský sněm má od 17. října nové předsednictvo. Jeho fungování a úspěchy v rozhovoru popisují nový předseda Vojtěch Žák a noví místopředsedové Klára Staňková a Tobiáš Bartoš.

Jaká je úloha Studentského sněmu Hlavního města Prahy?

Vojtěch Žák: Jedná se o poradní orgán Magistrátu. Jeho úkolem je zastupovat zájmy studentů u politiků a propojovat středoškoláky napříč Prahou.

Daří se to?

Vojtěch Žák: Propojování studentů určitě. Zastoupení u politiků bylo v předchozím roce slabší. Jako nové předsednictvo ho chceme trošku zlepšit, je to jedna z mých priorit.

Klára Staňková: Našim největším problémem bylo, že jsme vydávali stanoviska ke konkrétním problémům, které magistrát řešil, ale poté jsme nebyli schopni to prosadit v rámci rozhodování magistrátu.

S kým z Magistrátu hlavního města Prahy jednáte? Komunikujete i s primátorem Bohuslavem Svobodou?

Vojtěch Žák: Spolupráce funguje napříč magistrátem. V minulosti jsme si pozvali třeba radního pro dopravu pana Hřiba. Přímo s panem primátorem ale nejednáme. Naší hlavní spojnicí je radní pro školství pan Klecanda, který se pravidelně účastní našich zasedání a zapojuje se do diskuse.

Jak se Antonín Klecanda (STAN) do diskuze zapojuje?

Vojtěch Žák: Po každé schůzi posíláme panu Klecandovi naše usnesení a snažíme se je u něj zpropagovat. Skrz pana Klecandu se snažíme ukázat, že se studentstvo chce vyjádřit k více sektorům, že naše práce není úzce zaměřená.

Debatovali jsme s Hřibem, příště přijde poslanec Havel

Jak byste popsali běžnou schůzi Středoškolského sněmu? Jaký je její průběh?

Tobiáš Bartoš: Typické zasedání začíná představením projektů, na kterých se pracuje, a představením návrhů do budoucna. Následují návrhy z výborů a proces nabírání pomocné síly do projektů. Potom bývá segment s hostem. Může to být třeba debata, měli jsme debatu o dopravě s radním pro dopravu panem Hřibem nebo nás teď čeká na novém zasedání předseda školského výboru v Poslanecké sněmovně pan Havel. Po debatě přichází diskuse v plénu mezi studenty v tématech, které nadhodili hosté. Na konci pak bývá usnesení, tedy se shodneme na bodech, které bychom chtěli doporučit magistrátu.

A máte nějakou vizi do budoucna, jak chcete průběh zasedání změnit? Nebo jste s ním spokojeni?

Klára Staňková: Já bych tam ráda přidala nějaké okýnko nebo panel, kde se budou pravidelně představovat jiné participační akce, do kterých se mohou členové a delegáti Sněmu zapojit.

Účastnit se mohou všichni středoškoláci

A kdo se může stát členem Sněmu? Všichni středoškoláci? Nebo jen delegáti nominováni svojí školou?

Vojtěch Žák: Účastnit se mohou všichni středoškoláci. Respektive musí vyplnit dotazník, a tím se zaregistrují.

Tobiáš Bartoš: Samozřejmě mohou přijít i profesoři, kantoři a vlastně kdokoliv ze školního prostředí, aby se třeba inspiroval nebo naopak nám přinesl informace a navrhl témata do debaty. Jakoby je to zaměřené hlavně na středoškoláky, ale přijít může vlastně kdokoliv.

Vojtěch Žák: Vím, že tam máme kluky z nižších stupňů gymnázií, tedy ze základních škol.

Jaký způsobem probíhá nominace delegáta, je to iniciativa jednotlivých studentů nebo školy, kterou zastupují?

Klára Staňková: Záleží delegát od delegáta.

Vojtěch Žák: Za školu může být jeden delegát. Někdy ho nominuje škola, někdy se rozhodne sám.

Klára Staňková: V dotazníku je napsáno – pokud se člověk registruje jako delegát, musí vyplnit buď předsedu školního parlamentu nebo někoho z vedení školy. A v momentě, kdy ve škole neexistuje aktivní parlament nebo vedení školy není moc přívětivé aktivitám tohoto rázu, tak tam občas studenti napíšou sami sebe a jedou si ve Sněmu na vlastní pěst.

Kolik členů má Sněm?

Klára Staňková: Myslím, že v dnešní době má okolo sto členů, ale aktivních je cca 50 až 60 členů.

Sněm jako prostředník v konfliktu mezi studenty a ředitelem

Jaké byly největší úspěchy minulého předsednictva?

Tobiáš Bartoš: Jeden z úspěchů byla komunikace. Zaznamenali jsme krizi na střední škole v Betlémské ulici, kde měli studenti problém s ředitelem. Byla tam proti němu demonstrace a Studentský sněm působil v roli prostředníka. Komunikovali jsme jak s ředitelem, tak se studenty a následně jsme informace z obou stran předávali panu Klecandovi. Řešili jsme s ním možná východiska a společně jsme tu situaci dostali pod kontrolu a skončila ke spokojenosti všech.

Dále je to spoustu projektů. Například forma debatních kruhů na školách. Vždycky se vznesou nějaká téma, o kterých studenti debatují. V minulosti to byly témata typu mentální zdraví studentstva nebo známkovací systém. Někdy tam je třeba téma dopravy, studenti se o tom baví ve škole a delegáti nám potom přinášejí názory studentů z jejich škol. Díky tomu se nám podařilo rozšířit povědomí o Sněmu a zároveň jsme získali víc názorů od více studentů.

Vojtěch Žák: Za minulého předsednictva se rozpracoval projekt dotazníku do škol, který teď předseda sociální výboru Šimon Poslední rozesílal do většiny pražských středních škol. Jedná se o dotazník o well-beingu a jeho zastoupení na školách.

A co se vám naopak během působení minulého předsednictva nepovedlo?

Tobiáš Bartoš: Chtěli jsme víc rozjet PR a celkově management Instagramu a webu, ale hodně to závisí na lidech a nám se to prostě nepodařilo rozjet. Ale teď už si myslím, že se to zlepšuje. Hodně je to vidět na Instagramu a doufám, že i s webem se nějak pohneme.

Po končících delegátech bohužel nenastupují další

Jak se snažíte zviditelnit Sněm na školách?

Klára Staňková: Je to právě jedním z bodů mé agendy. Dlouhodobě jsme se potýkali s problémem, že na delegáty, kteří skončili v našem Sněmu, nikdo nenaváže. A právě to jsem chtěla změnit. Nyní prosazujeme, že studenti v maturitním ročníku přivedou někoho z nižších ročníků, aby se v jejich škole na tradici Sněmu navázalo a chodilo se tam pravidelně.

Funguje něco podobného i v dalších krajích České republiky?

Vojtěch Žák: Funguje. Ve většině krajích je studentský parlament a teď nově byl založen i v libereckém kraji.

Tobiáš Bartoš: Myslím si, že to je další krásná věc o studentské angažovanosti. V rámci parlamentů se mezi sebou spojujeme, a právě na nejbližším zasedání přijede delegace z jihočeského kraje.

Vojtěch Žák: Teď nově vzniká na celorepublikovém parlamentu nový orgán, kde budou sedět všichni předsedové krajských parlamentů.

Zpožděnky v aplikaci Lítačka

Tobiáš Bartoš: Máme ve spolupráci s Pražskou integrovanou dopravou rozdělaný projekt zpožděnek. Pokud se nám zpozdí spoj, aplikace Lítačka vygeneruje omluvenku do školy. Už si to nebudeme muset dělat sami, budeme mít potvrzené, že se nám spoj zpozdil. Stále je to v procesu a PID nyní řeší, jak by to mohlo fungovat v praxi.

A vaše osobní cíle ve Sněmu?

Vojtěch Žák: Momentálně určitě sehnat finance. Pan radní pro finance není úplně otevřený, takže je to o hodně přemlouvání všech možných lidí, aby nám něco dali. Bude to ještě těžké.

Klára Staňková: Chtěla bych zmenšit míru politizace Sněmu a zvýšit počet členů Sněmu.

Tobiáš Bartoš: Větší komunikaci, rozšířit členskou základnu, zvýšit povědomí o Sněmu, zesílit náš hlas a získat více názorů od studentů.