Právě si prohlížíte Vědecký dvoutýdeník: Co všechno lze dělat s pomocí satelitů? Díky umělé inteligenci a snímkům z vesmíru můžeme počítat tuleně na Antarktidě

O umělé inteligenci často slýcháme v kontextu oborů jako je robotika nebo astrofyzika. Málokdy se ovšem věnujeme příležitostem, které díky umělé inteligenci získáváme například v oblasti biologie. Prem Gill se rozhodl využít možnosti, která se mu díky vědeckým pokrokům naskytla, aby pozoroval, jak ovlivňuje klimatická změna život na Antarktidě.

Doktorandský student na Cambridgeské univerzitě Prem Gill se zabývá počítáním a zkoumáním tuleňů na Antarktidě. V rámci svého výzkumu hledal způsob, jak by mohl zjistit více o výskytu různých druhů. Ovšem podnikat expedice na polární kruh za účelem počítání tuleňů je příliš nákladné. PhD kandidát se tak rozhodl najít způsob, jak by mohl tuleně pozorovat na dálku. Gill zjistil, že pomocí satelitních snímků s přesným rozlišením lze spatřit jednotlivé tuleně, tulení mláďata a dokonce i krev, která se na ledě vyskytuje poté, co tulení matka porodí. Unikátní satelitní snímky jsou k této disciplíně užitečné, protože mezi kůží tuleňů a ledem je velký barevný kontrast. Lze tedy poznat, kde přesně se tuleni nachází. 

Prem Gill výzkumu klade za cíl zvýšit povědomí o své disciplíně a o práci polárního vědce. Na Antarktidě se totiž v současnosti výrazně podepisuje klimatická změna, která představuje velkou hrozbu nejen pro tuleně, ale také pro další tvory, jako jsou tučňáci. Za posledních 50 let se zvedla průměrná teplota o tři stupně Celsia a za posledních 40 let se populace tučňáků žijících na Antarktidě snížila o polovinu.
Svůj výzkum student provádí v současnosti nejen na Cambridgeské univerzitě ale také přímo na Antarktidě, kam se vydal, aby analyzoval rozdíly odrazů světla tuleňů a kamenů, jenž připomínají svým tvarem tuleně. Pracuje tedy na tom, aby šlo na snímcích snadno rozpoznat živá zvířata a neživé minerály.

Prem Gill se v současnosti zabývá projektem Polar Impact, jenž má za cíl pomoci lidem ze znevýhodněných prostředí a dát jim příležitost podílet se na výzkumu živočichů žijících na polárním kruhu. Věnuje se také ochraně životního prostředí a zvyšování povědomí o dopadech klimatické změny na živočichy žijící v polárních pásmech, kteří by v budoucnu mohli být kriticky ohrožení.

Vědecký dvoutýdeník je seriál Studentských listů, který vychází každý druhý týden. Zabývá se novými technologiemi a aférami ze světa vědy.

Nina Fořtíková

Studuji v sextě na pražském gymnáziu. Ráda se učím o věcech, co se dějí kolem nás ve světě. Ráda cestuji a čtu, především o historii nebo o vědeckých objevech. Své myšlenky si ráda zaznamenávám a jsem ráda, že je tady ve Studentských listech budu moct šířit dál.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..