Právě si prohlížíte Vědecký dvoutýdeník: Extrémní teploty napříč Evropou mohou zásadně ovlivnit zemědělství
Zdroj: Asociace soukromého zemědělství ČR

Duben je tradičně měsícem, kdy se počasí v Evropě postupně otepluje a přechází ze zimních teplot na postupně příjemnější jarní podmínky. Nicméně v posledních letech se čím dál tím častěji setkáváme s extrémními klimatickými jevy, které přinášejí nejen vysoké teploty, ale i silné větry, bouřky a záplavy. Česká republika nebyla v posledním měsíci výjimkou, i zde jsme byli svědky neobvyklých meteorologických jevů. Podobně tomu bylo i v dalších částech Evropy.

Tím nejvýraznějším jevem je sucho. Od začátku dubna trpěla většina území České republiky vážným nedostatkem srážek. Zemědělské plodiny a lesy se potýkaly s obrovským stresem, který může mít negativní dopad na jejich růst a kvalitu a výrazně tak ovlivnit letošní sklizeň. Situace byla podobná i v jiných evropských zemích, jako například v Polsku, Německu nebo Rakousku. V některých regionech se již hovoří o možné pohromě a potenciálním nedostatku vody v nadcházejících měsících.

Kromě sucha byla Česká republika postižena i silnými větry a bouřkami. V první polovině dubna se na řadě míst vyskytly bouřkové srážky doprovázené silnými větry. Ty způsobily řadu škod na majetku, přerušení elektrického napájení a také omezily provoz na některých dopravních uzlech. Kromě toho se bouřky často vyskytovaly i v kombinaci s kroupami, což může mít negativní dopad na zemědělskou produkci.

Oproti netradičně chladnému dubnu v Česku se ale některé regiony v Evropě potýkaly s velmi vysokými teplotami. V Itálii a Španělsku byly naměřeny teploty přes 30 stupňů Celsia, což je o zhruba 15 stupňů více, než je v těchto měsících běžné. Podobně vysoké teploty byly naměřeny i v jiných jižních regionech Evropy.

Extrémní počasí v dubnu bylo způsobeno kombinací klimatických jevů, jako jsou změny v proudění vzduchu a oceánů, globální oteplování a místní vlivy. Tyto podmínky budou mít nepopiratelně negativní vliv na zemědělství, ale také na další průmysly, které jsou například více závislé na vodě.

Nina Fořtíková

Studuji v sextě na pražském gymnáziu. Ráda se učím o věcech, co se dějí kolem nás ve světě. Ráda cestuji a čtu, především o historii nebo o vědeckých objevech. Své myšlenky si ráda zaznamenávám a jsem ráda, že je tady ve Studentských listech budu moct šířit dál.

Tento příspěvek má 2 komentářů

  1. Jan Šimůnek

    Autorka asi žije v jiném Česku. Já vidím srážkový nadnormál (ve všech okolních vsích přetékají rybníky) a relativně nízké teploty. Mrzlo tu naposled ještě toto pondělí (teplá jižní Morava). Mrzlo letos i o Velikonocích, a to pamatuji, před více než 30 lety, Velikonoce, kdy jsme se koupali v řece.

  2. Jan Šimůnek

    Možná ještě něco aktuálního:
    „Ledoví muži“ nastoupili prakticky na den přesně. Začalo se ochlazovat na Pankráce, krátce po 0:00. A za nimi už podle předpovědí cupitá Žofie, podle lidových pranostik „počuraná“.
    Kdyby se cokoli zásadního dělo s klimatem, musel by se tento jev začít výrazně předbíhat. Ten vzniká doplutím od Grónska odlámaných ledovců do takové zeměpisné šířky, kdy ony a sladká voda z nich uvolněná pokryjí povrch Atlantiku a jednak eliminují oteplovací vliv Golfského proudu, jednak samy vzdušné masy ochladí a zvlhčí. Pokud by se klima stalo opravdu teplým, musely by ledovce na pobřeží Grónska začít tát dříve a do příslušných zeměpisných šířek také dříve doplout. A to se neděje. Dělo se to za Jagelonců a prvních Habsburků, dělo se to za časů středověkého klimatického optima, kdy bylo skutečně tepleji. Ale nic hrozného se nedělo, obě tyto teplé epizody byly spojeny s růstem počtu obyvatel a ekonomickým i kulturním rozvojem (a předchozí teplé epizody rovněž).

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..