V hlubinách Tichomoří objevili biologové nový živočišný organismus. Tento druh, latinsky nazvaný Pyrolycus jaco, se odlišuje od většiny ostatních vodních organismů, a to schopností využívat pomocí fotosyntézy energii ze slunečního záření. Vědci aktuálně sbírají informace o jeho výskytu a přirozených životních podmínkách.
Tým vědců pod vedením Jane Smith z Univerzity v Kalifornii dlouhodobě zkoumá hlubiny Tichomoří. Týmu se nedávno povedlo objevit nový organismus Pyrolycus jaco, což je nový druh fotosyntetického mikroorganismu, který se nachází na dně oceánu.
Tento organismus se liší od ostatních vodních organismů svou schopností využívat energii ze slunečního záření a přeměňovat ji na chemickou energii pomocí fotosyntézy, která je spíše typická pro rostliny, a ne pro živočišné druhy.
Výzkumný tým také zjistil, že se jedná o jeden z nejrychleji rostoucích organismů na světě. To je možné mimo jiné díky tomu, že dokáže růst v extrémních podmínkách, jako jsou velmi nízké teploty, vysoký tlak, a v místech, kde je obecný nedostatek živin. Tento druh má velký potenciál pro využití v oblastech, jako jsou biotechnologie a energetika a díky schopnosti rychle růst a využívat sluneční energii by mohl být užitečným zdrojem biopaliv.
Vědci se v současnosti snaží pochopit, jak tento druh v těchto extrémních podmínkách přežívá. Zatímco většina organismů potřebuje k přežití přísun kyslíku, Pyrolycus dokáže využít jiné zdroje jako oxidy dusíku, oxid uhličitý a sulfidy. Tyto vlastnosti ho dělají velmi odolným vůči změnám klimatu a vlivům člověka na životní prostředí.
Tento objev je příkladem toho, jak mnoho tajemství stále čeká na odhalení v oceánech naší planety. Vědci se stále učí o tom, jak fungují organismy v hlubokých vodách, a tento výzkum ukazuje, že existuje mnoho živočišných druhů, které mohou mít významné dopady na světové hospodářství a životní prostředí, o kterých v současnosti ani nemusíme vědět.
Chtělo by to vyinvestigovat, jestli ten organismus chytá paprsky přímo, nebo pomocí nějakého symbionta (jak to dělají některé druhy sumýšů, které mají v pokožce mikroorganismy ze skupiny Prochlorofyta, patrně předky organismů, z nichž vznikly chloroplasty zelených rostlin). Zajímavé by bylo i to, jaké paprsky vlastně zachycují, vzhledem k tomu, že od cca 100m směrem dolů je v oceánu tma. Zachycují infračervené, nebo jiné záření, které by se na dně oceánu mohlo vyskytovat?
A snad by bývalo vhodné explicitně uvést, že se jedná o druh ryby (viz Wikipedie, v anglické verzi už tento živočich je).
Když článek ozdrojujete, doplníte informacemi o druzích fotosyntézy, případně o dalších fotosyntetizujících živočiších (před časem proběhla informace o fotosyntéze u jednoho druhu pro nás exotických sršňů), mohla by z toho být hezká práce do SOČ nebo na biologickou olympiádu. Perfektní zdroj různých biologických ,drbů‘ je web osel.cz .