Historický globální úspěch byl zaznamenán před několika dny, kdy vyšla studie od společnosti Ember, která udává, že v roce 2020 podíl užívání sluneční a větrné elektřiny přesáhl celosvětově hranici deseti procent. Bude to ke zmírnění dopadů globálního oteplování stačit? A jak udržitelných cílů dosahovat v kontextu energetické krize a války s Ruskem?

Od doby, kdy pandemie přestala výrazně omezovat celosvětový obchod a cestování, rapidně opět vzrostla poptávka po energii, kterou mimo jiné částečně tvořily i solární a větrné zdroje. Poptávka ovšem také logicky vzrostla po uhelných zdrojích kvůli rychlému nárůstu spotřeby energie, který převyšuje nárůst produkce obnovitelné elektřiny. 

Ve shrnutí společnosti Ember se mimo jiné také píše, že poptávka po solární a větrné energii se od roku 2015 zdvojnásobila a mezi zeměmi, které nejrychleji přešly na zelené zdroje elektřiny, jsou Vietnam a Nizozemsko. Jen ve Vietnamu se zdroje solární elektřiny za jeden rok ztrojnásobily.

Zmíněná studie ukazuje, že z čistých zdrojů elektřiny v současnosti pochází přes třicet osm procent spotřebované energie. Zvýšené poptávce po elektřině také následoval velký nárůst užívání uhlí, který byl v minulém roce zatím nejvyšší v tomto století a který celkově činil růst v produkci o devět procent. 

Vliv války na Ukrajině

Britský premiér Boris Johnson v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu slíbil, že jeho vláda v současnosti hledá způsob, jak by Británie moct používat elektřinu, jež bude zároveň z udržitelných zdrojů, levná a nebude pocházet z Ruska. Ač dosažení takového cíle nepůsobí snadně, Johnson ujistil veřejnost, že nemá v plánu otevírat žádné nové elektrárny, jež by spalovaly fosilní paliva.

Velká Británie se zavázala k dlouhodobému plánu používání udržitelných zdrojů. V rámci toho si klade za cíl přejít plně na čisté a obnovitelné zdroje do roku 2050, aby společně se zbytkem světa udržela globální oteplování pod 1,5 stupně Celsia.

Zbytek světa se včetně České republiky zavázal ke kontribuci k cílům OSN. Nová česká vláda má za cíl mimo jiné také udržitelný rozvoj a ochranu životního prostředí. Ke svým velkým cílům si připisuje závazek Evropské unie k uhlíkové neutralitě do roku 2050.

Oproti sousedním zemím má současná vláda OSN udržitelných cílů mimo jiné dosáhnout za využití jaderné energie, od níž naopak například Němci upouštějí. Jaderné zdroje mají být doplňovány větším využitím obnovitelných zdrojů, jako jsou například fotovoltaické elektrárny. 

Stačí deset procent?

Abychom globální oteplování udrželi pod hranicí 1,5 stupňů Celsia, tak je třeba výrazná redukce produkce elektřiny v uhelných elektrárnách, které jsou výrazným zdrojem emisí. Udržitelné zdroje jsou dobrou alternativou, která je dostupná a méně škodlivá vůči životnímu prostředí, v současnosti však poptávka po elektrické energii převyšuje výrobu elektřiny ze zelných zdrojů.

Je tedy potřeba, aby nová česká vláda a zbytek světa udělal proaktivní kroky směrem k udržitelnosti. To v současnosti nebude jednoduché vzhledem ke stoupajícím cenám energií a sankcím proti Rusku, bez těchto kroků však cílů OSN nelze dosáhnout. 

Vědecký dvoutýdeník je seriál Studentských listů, který vychází každý druhý týden. Zabývá se novými technologiemi a aférami ze světa vědy.