Právě si prohlížíte Vědecký dvoutýdeník: Ohrožených zvířat přibývá a my nevíme, co s tím dělat

Více než čtyřicet tisíc druhů živočichů přibylo na červený seznam, který řadí živočichy mezi ohrožené a kriticky ohrožené. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) publikoval nový seznam pro letošní rok, na němž je skoro třetina všech druhů zvířat, jimiž se svaz zabývá. 

Svaz se nejen stará o šíření povědomí o ohrožených zvířatech, ale snaží se také o podnikání nutných kroků k tomu, aby ohroženým druhům nehrozilo vymření. Kvůli tomu se jeho zástupci v dnešních dnech účastní mezinárodní konference v Montrealu pořádané OSN. Hlavním cílem je vytvořit plán, jak zachovat přírodu ve stavu, ve kterém budou zvířata moct žít, aniž by byla omezována lidmi. 

Hlavním cílem letošní konference je přimět členské země k závazku ponechat alespoň třicet procent své pevniny a moří v zachovalém stavu, aby tam zvířata mohla žít. To znamená, že země, včetně Česka, by se připojily ke snaze ponechat lesy, moře a pastviny volně žijícím zvířatům. Tento slib by představoval naději na zachování biodiverzity.

Již v minulosti se díky mezinárodnímu úsilí podařilo zachránit některé druhy před vyhynutím. Například kůň převalský byl vědci považován za vyhynulého. V posledních letech se ovšem odborníci aktivně snaží o jeho znovunavrácení do volné přírody. 

I přestože existují ambice na zachování biodiverzity a ochranu ohrožených zvířat, čím dál více druhů se stává kriticky ohroženými. Jsou to druhy, které jsou nejvíce vázané na specifický typ prostředí, v němž žijí, a je tak pro ně těžké se adaptovat. Konference v Montrealu začala 7. prosince a dosud není jasné, jak ambiciózní budou schválené plány. Jisté však je, že bez velkých kroků budou zvířata vymírat čím dál více. 

Vědecký dvoutýdeník je seriál Studentských listů, který vychází každý druhý týden. Zabývá se novými technologiemi a aférami ze světa vědy.

Nina Fořtíková

Studuji v sextě na pražském gymnáziu. Ráda se učím o věcech, co se dějí kolem nás ve světě. Ráda cestuji a čtu, především o historii nebo o vědeckých objevech. Své myšlenky si ráda zaznamenávám a jsem ráda, že je tady ve Studentských listech budu moct šířit dál.

Tento příspěvek má jeden komentář

  1. Jan Šimůnek

    Kdysi jsem četl ošklivý bonmot, že pokud se proslýchá, že nějaký druh bude vyhlášen za ohrožený, tak je nejvyšší čas udělat něco pro jeho záchranu, protože jakmile bude to ohrožení vyhlášeno, padnou na něj tak restriktivní pravidla, že jeho záchrana je prakticky vyloučena.
    A vzpomínám, jak v devadesátých letech ochránci přírody hlídkovali u posledního trsu jakéhosi endemického hořce v Jeseníkách, aby z něj nikdo nevzal semínka nebo řízek, ale aby ho mohl ‚ekologicky přírodně‘ sežrat (v Jeseníkách nepůvodní) kamzík.
    Asi je opravdu nutné včas rezignovat na ‚přirozené procesy‘ v přírodě a snažit se ohrožené druhy dostat do kultur (botanických zahrad, ZOO, ale klidně i soukromých sbírek), případně do semenných a jiných bank. Nebo je přenést tam, kde sice budou nepůvodní, ale budou moci prosperovat.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..