Právě si prohlížíte Vědecký dvoutýdeník: Průlomový objev enzymu schopný rozkládat plasty přináší novou naději v boji proti mikroplastům

Pozornost světa je upřena na COP27 summit v Egyptě zaměřený na konzervaci přírody a řešení klimatické změny. V Egyptě se mimo jiné jedná o problémech s mikroplasty v oceánech. Nastává tak vhodná příležitost mluvit o řešení, které by mohlo pomáhat s redukcí plastu v přírodě. A jedno takové najdeme rovnou v přírodě samotné. Vědci totiž nedávno přišli na to, že voskoví červy pomocí svých slin můžou trávit plast a rozložit ho. 

Enzymy, které se nachází ve slinách tohoto druhu červa mohou rozkládat igelitové sáčky během pouhých hodin. Červi navíc dokáží rozkládat polyethylen v pokojové teplotě, takže je rozklad možný snadno a dostupně.

Voskový červ je larva, která je predátorem včel, obývá totiž jejich úly. Tak nejspíše vyvinula enzym vhodný pro rozklad plastu. V současnosti byly sliny schopné rozložit plastovou látku polyethylen. Ta tvoří přes třicet procent všeho plastu, který je v současnosti vyráběn. To by mohlo znamenat, že tento způsob dekompozice plastů by byl levným a jednoduchým prostředkem, jak zamezit, aby se plasty dostávaly do oceánů.

Není to ovšem poprvé, kdy příroda inspirovala řešení, které může zamezit škodlivému skladování plastů. V roce 2020 byl představen superenzym, který je schopný rychle rozložit plast ze kterého jsou vyrobené plastové PET láhve. Návrh tohoto enzymu byl odvozen od bakterií z listových kompostů. Jako u superenzymu z roku 2020, tak i u nového objevu slin voskových červů je ovšem problém vymyslet, jak by se schopnosti živočichů daly implementovat do industriální produkce.

Studie publikovaná vědci z Plymouthské Univerzity hovoří o 200 proteinech ve slinách červů a identifikuje dva proteiny, které pravděpodobně mají charakteristiky, které mohou Studie publikovaná vědci z Plymouthské Univerzity hovoří o 200 proteinech ve slinách červů a identifikuje dva proteiny, které nejspíš mají charakteristiky, jež mohou rozkládat plasty. Studie ovšem také hovoří o vysoké ceně výroby syntetického enzymu, a dává tak naději spíše přírodně vytvořenému enzymu ze slin voskového červa.

To, jak bude tento objev ovlivňovat rozhodnutí na COP27 a dalších diplomatických konferencích o klimatické změně, zatím není jasné. Aby se podobný typ výzkumu implementoval, musí být jasné, jaké bude mít umělé rozmnožování červů ve velkém měřítku dopady na ekosystém. Do té doby lze jen doufat, že podobné průlomy umožní státům a firmám zmírnit negativní dopad na přírodu.

Nina Fořtíková

Studuji v sextě na pražském gymnáziu. Ráda se učím o věcech, co se dějí kolem nás ve světě. Ráda cestuji a čtu, především o historii nebo o vědeckých objevech. Své myšlenky si ráda zaznamenávám a jsem ráda, že je tady ve Studentských listech budu moct šířit dál.

Tento příspěvek má jeden komentář

  1. Jan Šimůnek

    Pamatuji, jak v dobách dřevních, v začátcích plastových Petriho misek (já opravdu mnoho let pracoval na skleněných, které se desinfikovaly, myly a sterilizovaly k opětovnému použití) v jednom výzkumáku sežrala jakási kontaminující bakterie plastové Petriho misky (tenkrát stály přes deset Kčs kus a ještě se jejich nákup v devizách musel dlouhodobě plánovat předem; používaly se jen na super extra techniky, jako třeba pěstování tkáňových kultur), takže to se strašlivým nadáváním vyhodili.
    Pak jim „docvaklo“, jaký by to mělo význam, ale už se jim toho mikroba nepodařilo najít. Není holt každý Flemming, aby z plísně, která mu poničila bakterie na Petriho misce, vyizoloval penicilín.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..