Právě si prohlížíte „Vítězný Turek, spokojený Babiš a poražení Piráti,“ shrnuje Evropské volby politolog Aleš Michal

Nedávno si celá Evropská unie prošla volbami do svého parlamentu. Celkem se volilo 720 zástupců napříč unijní sedmadvacítkou, z toho na ČR připadlo 21 mandátů. Koho jsme si zvolili a co to pro nás znamená? A je to s posilováním krajní pravice v Evropě tak horké, jak píší média? Na to a více jsme se ptali politologa Aleše Michala.

Začneme tedy celoevropskými výsledky, v médiích se hodně píše, že v Evropě posílila krajní pravice a co to pro Evropu znamená. Je tomu skutečně tak?

My evropské volby můžeme vnímat dvojí optikou. Zaprvé výsledky v konkrétních národních státech, což je unikátní věc pro každou zemi. Druhá je ta celoevropská optika, tedy reálné složení Evropského parlamentu. V tom prvním ohledu je možné vnímat posílení krajní pravice, zejména protože posílila nebo se stala důležitou v klíčových, velkých zemích. Především ve Francii a Německu, ale silná je i v Itálii. Z pohledu výsledku velkých evropských zemí posílila krajní pravice. Ale co se týče celoevropského pohledu, tak se posílení čekalo větší. O čemž svědčí zejména výsledky ve frakcích ECR (Evropští konzervativci a reformisté) a ID (Identita a demokracie). Je to především o tom, že menší členské státy ale i třeba jižní Evropa radikální pravici tolik nevolí. My vidíme například výsledky ze Španělska, kde byla silná sociální demokracie.

Evropský parlament je jedinou přímo volenou institucí EU (www.europarl.europa.eu)

Jak jste zmiňoval, žádný obrovský posun doprava se na Evropské úrovni nekoná, svědčí o tom i to, že stávající koalice frakcí má většinu – lze předpokládat, že bude pokračovat v čele unijních institucí. Můžeme tedy očekávat nějaké výraznější změny ve směřování Unie, ať už např. v otázce migrace, nebo Green Dealu? 

Je potřeba říct, že jak migrační pakt, tak Green Deal jsou přijatá evropská legislativa. Jsou to věci, které se mají za schválené a vpodstatě dokončené, byť tedy Green Deal bude procházet nějakou průběžnou revizí a kontrolou, jak se daří plnit klimatické závazky. Myslím si, že právě proto, že bude pravděpodobně pokračovat vládní spojení lidovců a socialistů, ať už za podpory kteréhokoliv dalšího aktéra – zelených či liberálů, to znamená určitou bezpečnou zónu pro tuto legislativu, která se zřejmě zásadně měnit nebude. Pravděpodobně uslyšíme kritické hlasy zejména radikálních stran, které jsou v některých zemích silné. Ta debata bude určitě ještě živá, nicméně výsledek napovídá, že se nedá očekávat revoluce v tom, jak se k přijaté legislativě bude dál přistupovat. 

Celoevropské výsledky ukazují, že nejsilnější stranou stále zůstává lidovecká EPP

Pojďme se teď podívat na výsledky voleb u nás. Na začátek možná trochu složitá otázka – kdybyste měl vybrat dvě strany, jednoho „vítěze“ a jednoho „poraženého“ voleb, kdo by to byl a proč? 

Kdybych měl jít skutečně do extrému a vybrat toho největšího vítěze a toho největšího poraženého, tak by největším vítězem voleb byla koalice Přísahy a motoristů. Respektive největším vítězem voleb je Filip Turek, vzhledem k množství preferenčních hlasů. Je to úplně nový subjekt, který vzniknul ze spojení dvou nepříliš relevantních stran na národní úrovni. Z tohoto pohledu bychom za vítěze mohli označit i koalici STAČILO!, ale tam se jedná spíš o návrat a rebranding radikální levice, byť je to samozřejmě obrovský úspěch, který může to do budoucna mnoho znamenat. Ale to, co se povedlo Filipu Turkovi, je o něco větší vítězství. 

Co se týče poraženého voleb, jsou to jednoznačně Piráti. Ale dalo by se mluvit o tom, zda jsou větším poraženým Piráti nebo STAN. Starostové ve výsledku neměli ta čísla až tak špatná, a byť určitě s Danuší Nerudovou v čele čekali víc, tak to není zásadní existenční problém, kdežto pro Piráty ano. Donutí je to zamyslet se, jak s tou stranou dál pracovat, jak dál pracovat s jejím mediálním obrazem, jak dál pracovat v politické kampani. To je něco, co se Pirátům pravděpodobně příliš nedaří, alespoň v posledních letech. Může to Piráty ohrožovat i do národních voleb. Co se týče dopadů na národní politiku, tak je potřeba říct, že oni před 4 lety zásadně uspěli v krajských volbách, mají mnoho krajských zastupitelů, jsou v mnoha krajských koalicích. Krajské volby se již blíží (proběhnou v září) a pokud se Piráti nepřiblíží ani svému výsledku, který měli před čtyřmi lety, tak to pro ně bude dost zásadní problém. 

Výsledky voleb v ČR – procenta, počty mandátu i rozdělení muži/ženy

Právě u Pirátů se už ozývají mnohé hlasy snažící se přijít na to, co bylo příčinou jejich neúspěchu. Slyšeli jsme teorii o slabé kandidátce s neviditelným lídrem; žádná kampaň; někteří vyčítají přílišné levičáctví atd… Co je podle vás největší příčinou neúspěchu? Protože 6,2 % a 1 mandát je zkrátka velký neúspěch. 

Já bych to asi řekl tak, že Piráti v těchto volbách nedali lidem dostatečný důvod, aby je šli volit. To znamená nemobilizovali ani všechny své příznivce a už vůbec nezískávali nové. Ta kampaň by sama o sobě nemusela vypadat zas až tak špatně, je to návrat ke klasickým Pirátům, ani bych neřekl z roku 2017, kdy ta kampaň byla o něco povedenější, ale ještě z těch předchozích let. Nicméně to byly roky, kdy Piráti neměli zastoupení v Parlamentu, byli skutečně slabou neparlamentní stranou. Pokud chtějí využívat svůj potenciál, tak musí zasahovat širší spektrum společnosti, proto asi největší problém byla podoba té kampaně, respektive ty limity, které má v tom, jak byla prezentována voličům. Ani si nemyslím, že největší problém byli lidé na kandidátce, byli relativně známí. Ani v tom, že by kandidátka byla moc doleva, ale spíše v tom, že je dost významný limit, když stranu propagujete bez většího příběhu. 

Už jste také zmínil Starosty. STAN získal dva mandáty, 8,7 %, tedy o něco více než Piráti. Nicméně s Danuší Nerudovou jistě mysleli minimálně na dvojciferný výsledek. Sama Nerudová se nedávno nechala slyšet, že bez ní by STAN byl na hranici zvolení (5 %). Je tomu podle vás skutečně tak? A vyplatila se STANu sázka na Danuši?

Ze začátku se zdálo, že se STANu sázka na Danuši skutečně vyplatila, ona mohla pomoct Starostům dosáhnout do skupin voličů, které předtím úplně neoslovovali. Problém možná byl, že ta kampaň byla zacílena typicky na mladší voliče a další sféry společnosti – zejména střední třídu, lidi ve středním věku ale i starší voliče vlastně neoslovovala vůbec. Vůbec na ně necílila a tito lidé potom neměli jediný důvod starosty volit. Pak šli a nejčastěji volili koalici SPOLU. Co se týká výroku Danuše Nerudové o tom, že bez ní by STAN byl na hraně – je k tomu potřeba říct, že to je celkem arogantní výrok, na druhou stranu má jistou vnitřní logiku. Zase to vidíme v preferenčních hlasech, Danuše vygenerovala nějaké určité zisky pro hnutí STAN. Pokud to tak skutečně je, musíme se také ptát, kolik voličů mohla Danuše Nerudová odradit, kolika lidem mohla vadit její komunikace o Filipu Turkovi a její další kauzy. To my nevíme, takže říct, že by bez ní STAN byl na hranici volitelnosti je něco, na co nemáme dostatek informací. 

Danuše Nerudová se stala tváří kampaně STAN (www.seznamzpravy.cz)

U největších poražených těchto voleb byli zmínění Piráti, ale nikoliv třeba SPD, ačkoliv mělo ještě horší volební výsledek. SPD jako velká opoziční strana jistě také doufala ve více než sotva 5 % a jeden mandát. Co bylo příčinou jejich neúspěchu?

Já tam vidím dva problémy. První je, že SPD může být vnímaná jako součást establishmentu. Už tam funguje dlouho a za 9 let fungování SPD se ji nepodařilo nic zásadního prosadit. To je možná první důležitá věc, ta druhá je pak podoba kampaně SPD. Stejně jako Piráti nedali lidem důvod je volit, neříkali nic zásadně jiného než Kateřina Konečná nebo do jisté míry Filip Turek, ale i v jistých ohledech třeba Andrej Babiš. Tomio Okamura nenabídl nic moc jiného než svoje překopírované projevy ze sněmovny, které obsahovaly tři nebo čtyři fráze, které se opakovaly pořád dokola. Ukázalo se, že ani těm voličům na této straně politického spektra tyhle fráze nestačí a že pokud na nich někdo postaví celou kampaň a ještě si vybere lídra, který se stranou není dlouho spojen, tak si zkrátka vyberou někoho jiného, kdo působí jako nová tvář a čerstvý vítr v politice. 

Také by stálo za to zmínit koalici STAČILO! a co stojí za jejím úspěchem, protože po volbách do Poslanecké sněmovny 2021, kdy komunisté měli pod 5 %, by asi nikdo neočekával, že v roce 2024 bude komunistická koalice u hranice 10 % a dvou mandátů. Čím to tedy je? Je to persona Kateřiny Konečné? 

Je to osoba Kateřiny Konečné a to, že se pro tuhle část společnosti stala důvěryhodným reprezentantem toho, co bychom mohli označit za levicovou frakci Václavského náměstí. Reprezentuje dominantně ty lidi, kteří protestovali na Václavském náměstí proti vládě. Je zajímavé, že je reprezentuje mnohem víc než Andrej Babiš i Tomio Okamura. Z těch aktivit Ladislava Vrábela a Jindřicha Reichla, kteří mimochodem oba kandidovali v těch volbách, se vítězkou stala Kateřina Konečná. Druhá věc je, že mobilizovala voliče v tradičních regionech, které dříve volily KSČM, například na Severní Moravě. Do určité míry je to návrat ke značce od lidí, kteří předtím utekli k Andreji Babišovi nebo možná z menší části k Tomio Okamurovi. Vrací se zpátky, jak se Andrej Babiš pokouší je k sobě připoutat nějakou radikální rétorikou, tak se ukazuje, že to nemá stoprocentně jisté výsledky. Ti lidé mohou odcházet k někomu, kdo se jeví zase jako něco nového. A ona (Kateřina Konečná) přinesla do politiky něco nového. Snažila se spojit víc stran, dát dohromady kandidátku, kde jsou lidé spojení s demonstracemi, a za to ji voliči ocenili. 

Také se objevují spekulace, že jistou roli hrála také jednoduchost kampaně, už název STAČILO! dává jasně najevo co si myslíte o stávající situaci a také, zda název koalice efektivně neskryl, že se jedná o koalici komunistů. Hrálo to také roli?

Určitě, hrálo to silnou roli. Kateřině Konečné se podařilo schovat velmi šikovně značku KSČM do širšího prostoru. Tady je třeba říct, že ona byla lídrině kandidátky jako předsedkyně KSČM, ale další člen Komunistické strany tak byl na kandidátce až čtyřka. Jde o něco, co se ji povedlo docela dobře schovat, a ta podoba kampaně cílila zejména na to, co jsem pojmenoval jako „Václavské náměstí“, dalo by se říci, že si voliči z Václavského náměstí neřekli že jsou PRO, jak po nich chtěl Jindřich Reichl, ale mnohem důraznější zvolání z jejich strany bylo prostě, že STAČILO!.

Tak to byla pěkná slovní hříčka. 

(směje se)

Jednoduchost kampaně se koalici STAČILO! vyplatila (https://x.com/hutsulka_kris/status/1776977601292378549)

Zajímavé je, že jsme už detailně rozebrali všechny strany, až na ty dvě s nejlepším volebním výsledkem. Můžeme začít hnutím ANO, které tu už bylo mnohokrát zmiňováno. Co pro ně znamená volební výsledek (26 %, 7 mandátů)? Podle posledních průzkumů to vypadalo, že by to mezi ANO a SPOLU mohlo být těsné. Nakonec ale nebylo, ANO vyhrálo o 4 %. To je nejspíš důvod k radosti, nebo ne? 

Já si myslím, že oproti očekávání je výsledek hnutí ANO doslova úspěch na to, že se Andrej Babiš příliš nezapojoval do kampaně a vsadil na takový experiment „nechat vidět Kláru Dostálovou a další politiky“. Ten experiment mu vyšel. A ačkoliv někteří radikální voliči šli volit Kateřinu Konečnou, tak on je pořád, a volby to potvrdily, dominantním aktérem na politické scéně. Pokud si z toho máme něco vzít do domácí politiky (ať už do podzimních krajských či parlamentních voleb v roce 2025), tak je to rozhodně lepší zpráva pro hnutí ANO než současnou vládní koalici. Navíc takovým sekundárním výsledkem pro hnutí ANO je vznik nových koaličních partnerů, ať už Přísaha a Motoristé, či koalice STAČILO!. Nebude to jednoduchá cesta. Není jisté, zda se koalicím podaří uspět i na národní úrovni. Nicméně působí dobře, že se Babiš stává člověkem, který si bude moci vybírat partnery (nebo to alespoň tak vypadá), což ho dostává z politické izolace, do které byl programem Anti-Babiš zavřen, zejména od stavajících vládních stran. To je něco co mu může pomoci k mobilizaci voličů v národních volbách. 

Když už byl zmíněn Anti-Babiš, tak se rovnou přesuneme ke koalici SPOLU. Šest mandátů a 22 %. Tady je však důležité zmínit rozložení mandátů, přece jenom je to koalice tří stran, které zejména v Evropě nemají na všechno stejné názory. Tři mandáty pro ODS, 2 pro TOP 09 a jeden pro KDU-ČSL. Ve výsledku bylo zvoleno přesně prvních šest lidí na kandidátce. Je to dobrá zpráva pro koalici SPOLU?

Je to dobrá zpráva pro ODS a TOP 09, není to příliš dobrá zpráva pro lidovce, kteří ale z té koalice mají dlouhodobě celkem špatné výsledky na národní úrovni, takže to asi není nic zásadně překvapivého. Druhá věc je, že lidovci jsou samozřejmě pod tlakem i kvůli takové zvláštní komunikaci ohledně toho, zda Marian Jurečka odejde z pozice předsedy či nikoliv. Na podzim se čeká sjezd a ze všech stran koalice SPOLU jsou právě teď lidovci pod největším tlakem. Celkem přirozeně se u nich budou odehrávat patrně největší změny před parlamentními volbami. Na to, že šlo o vládní strany spojené s Petrem Fialou, ten výsledek není zas tak špatný. Svědčí o tom, že program Anti-Babiš na lidi stále funguje a že se zejména koalici SPOLU vyplatil. Ostatní vládní strany jej totiž neprezentovali. Piráti dá se říci neprezentovali skoro nic, ani pozitivního, ani negativního a STAN neprezentoval program Anti-Babiš, ale Anti-Turek. Koalici SPOLU se to asi vyplatilo – správně pochopila, že útočit na Andreje Babiše, respektive rámovat ho jako nějakou hrozbu, je pořád žádoucí program. Myslím si, že pro národní volby to znamená, že to bude to nejdůležitější před volbami v příštím roce. 

V případě, že by v KDU-ČSL došlo ke změně lídra a někdo by nahradil Mariana Jurečku, nedošlo by tam pak k problému, že koalice SPOLU už od roku 2021 máme zafixovanou tak trochu jako „koalici tří lídrů“, tedy Petr Fiala, Markéta Pekarová Adamová a právě Marian Jurečka? Když se řekne „koalice SPOLU“ vybavím si právě tyhle tři jak stojí vedle sebe. Nebude to taky problém, že tam bude „někdo nový“ a nebude mít příliš mnoho času se na nové volby připravit? 

To je docela zajímavá otázka. Já si myslím, že Marian Jurečka z politiky úplně neodejde a i pokud si zvolí nového nástupce, tak to bude asi člověk, který pokud nechce vyvést lidovce z parlamentu ven, tak pochopí, že se musí integrovat do struktur SPOLU. Samozřejmě je velká otázka, kdo to bude. Je tady čistě hypotetická šance, že to bude nadále Marian Jurečka, možná přesně s tímto argumentem. Ale to se budeme muset nechat ještě překvapit, jak podzimní sjezd KDU-ČSL dopadne. Každopádně Marian Jurečka je přímo spojen s koalicí SPOLU. pokud bych si měl tipnout, tak určitě neodejde z pozice Ministra práce a sociálních věcí, i pokud skončí jako předseda lidovců a možná si lidovci před příštími volbami vsadí na podobný model, který v roce 2017 uplatňovala Sociální demokracie – tedy, že volební lídr bude někdo, kdo zároveň není úplně nejdůležitějším ve stranické struktuře. Marian Jurečka může tedy zůstat tváří koalice SPOLU, protože to je přesně takto přirozené spojení, ale zároveň předsedou lidovců může být někdo jiný. 

Marian Jurečka představuje jednu z hlavních tváří koalice SPOLU

Adam Pluháček

Studuji poslední ročník osmiletého gymnázia v mém milovaném Brně, ačkoliv prostřednictvím politiky trávím tolik času v Praze, že se jedná v podstatě o můj druhý domov. Ve volném čase se zajímám se o všechno možné, od basketbalu, přes již zmíněnou politiku a mezinárodní vztahy až po sociologii a urbanistiku.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..