Vládní krize už je zřejmě zažehnána. Téměř tři měsíce trval spor ohledně odvolání a jmenování na pozici ministra kultury. A přestože ČSSD dosáhla odchodu Antonína Staňka, Ústavu porušující prezident si nakonec vymohl nejmenování Michala Šmardy. Do úřadu tak nastupuje zkušený sociální demokrat Lubomír Zaorálek.

Tragikomedie. Hra Miloše Zemana snažícího se co nejvíce ponížit sociální demokracii. Anebo také politická tahanice s cílem zakrýt důležité kauzy a dosáhnout rekonstrukce vlády za podpory extremistů z SPD a KSČM.

Vládní krize týkající se resortu kultury je, zdá se, u konce.

Politický pat rozsekl v pondělí sám Michal Šmarda, kterého sociální demokraté na ministerstvo prosazovali. Místopředseda ČSSD oznámil, že požádal stranického šéfa Jana Hamáčka, aby jeho nominaci stáhl.

„Samozřejmě není možné být členem vlády proti vůli premiéra. Kdyby pan Babiš k tomuto názoru dospěl už před třemi měsíci, kdy měl všechny informace, které potřeboval, tak jsme si mohli všechny taškařice ušetřit,“ řekl pro deník Právo.

Hamáček na Facebooku sdělil, že ho Šmardovo rozhodnutí mrzí, ale respektuje ho.

Premiérovy obraty

Rozhodnutí požádat o stažení nominace padlo skoro tři měsíce poté, co Andrej Babiš na konci května Šmardu do funkce navrhl. Jmenovat ho do ní však navzdory své ústavní povinnosti odmítl prezident Miloš Zeman.

Právě on – respektive potřeba jeho spojenectví – pravděpodobně Babiše přesvědčil, aby svůj názor změnil. Zatímco na začátku krize prohlašoval, že respektuje rozhodnutí ČSSD a Šmardovo dosazení zajistí, v neděli se již vyjadřoval jinak.

„Po skoro třech měsících mediálních výstupů pana Šmardy souhlasím s prezidentem, že to není člověk, který je vhodný na kulturu. Je to specifický resort, na který je potřeba umět jazyky, reprezentovat, být vzdělaný, mít znalosti a být respektovaný odbornou veřejností. Takové charakteristiky mi u pana Šmardy prostě chybí a nejsem v tomto názoru osamocený,“ napsal Babiš ve svém nedělním hlášení na Facebooku.

„Nedokážu si vůbec představit, že bych pana Šmardu představoval ve Vídeňské státní opeře rakouskému kancléři nebo že bych v Národní galerii říkal francouzskému prezidentovi Macronovi, že tento pán je ministr kultury České republiky,“ dodal předseda hnutí ANO.

Návrat kritika

ČSSD už stihla přijít s novým jménem – novým ministrem kultury má být poslanec a bývalý ministr zahraničí ve vládě Bohuslava Sobotky Lubomír Zaorálek.

Ten platil za velkého kritika spolupráce sociální demokracie s hnutím ANO – jako lídr kandidátky do sněmovních voleb v roce 2017 se proti koaličnímu partnerovi často vymezoval.

„Pan Babiš mi připomíná dravce, který likviduje konkurenci. Jestli je to tak, že při tom ještě nerespektuje zákony, tak on sám těžko může být ve vládě. Politika se nedá dělat s tím, že máte na krku trestní stíhání,” řekl Zaorálek v říjnu 2017 na Nově.

Šéf zahraničního výboru Poslanecké sněmovny komentoval i současnou vládní krizi. Pro Info.cz v červnu prohlásil: „Babiš namísto toho, aby důsledně trval na dodržování pravidel, podléhá tomu, že je pro něj Miloš Zeman důležitá postava v jeho politické hře. Tím pádem mu prochází něco, co by žádný premiér neměl připustit. A vytváří se tím nebezpečná situace i do budoucna. Neustále se tady rozšiřuje prostor pro prezidenta.“

Ani Babiš se o budoucím členovi svého kabinetu nevyjadřoval zrovna lichotivě.

„Zaorálek je d.bil neschopnej, já mu to klidně řeknu i veřejně,” zaznělo na nahrávkách Babiše uveřejněných twitterovým účtem Julius Šuman.

„Pan Zaorálek je tlučhuba, který sice má emotivní projevy, ale ve výsledku je spíš komediant, kterého nikdo nemůže brát vážně,“ nechal se slyšet v červnu 2017 v rozhovor pro Blesk.

Nyní však říká, že s ním „nemá v principu problém“ a bude ho akceptovat. Pozitivní stanovisko vyjádřil i prezident Zeman, jenž Zaorálka přijme na schůzce v Lánech v pondělí.

Šmarda palec nahoru

Zajímavé je se podívat, jak rozuzlení vládní krize hodnotí čeští komentátoři.

Komentátor Aktuálně.cz Petr Fischer vidí v celé anabázi neschopnost zabránit Zemanovi v porušování Ústavy – ať už kvůli tomu, že Babiš nepodal na prezidenta kompetenční žalobu (při které by Ústavní soud mohl rozhodnout, jak je to tedy s jmenováním ministra) či v zatím neprojednané a zřejmě neúspěšné ústavní žalobě že Senátu.

„Nejvážnějším odhalením prázdninové tahanice je fakt, že shovívavost suveréna, tedy lidu, k překračování (ústavního) práva se v případu Staněk/Šmarda ukázala být nebývale velkou,“ dodává s tím, že mnoho lidí uvěřilo tomu, že bývalý ministr Staněk je expertem na kulturu, zatímco Šmarda není (ve skutečnosti není ani jeden).

Martin Schmarcz z webu Info.cz hodnotí pozitivně pro republiku i ČSSD Šmardovo rozhodnutí požádat o stáhnutí nominace: „Toto řešení umožní zachovat Janu Hamáčkovi tvář a zároveň zabrání katastrofě, jíž by byla rekonstrukce kabinetu pod kuratelou Hradu.“

Schmarcz dále píše, že sociální demokracie měla na výběr jen špatné varianty. „Sociální demokracie sice neprosadí původního kandidáta. Ale dosáhla odvolání Antonína Staňka a bude mít na kultuře svého člověka. V opačném případě by přišla o všech pět ministerstev a prohrála totálně. Hlavně se však nyní může soustředit na bitvu o rozpočet a ochranu zájmů tradičních sociálně demokratických voličů. Což by v opozici nemohla a levicoví voliči by tak všichni zůstali ANO.“

Šimon Rogner

Spoluzakladatel a bývalý šéfredaktor Studentských listů, teď píšící hlavně o politice. Redaktor ČT24 píšící o soudních kauzách a student žurnalistiky na Karlově univerzitě.

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.