Vojenské služby | Seriál rozhovorů Studentských listů s mladými rekruty z celého světa

Pijus je mladý Litevec, který se po studiu ve Švýcarsku rozhodl dobrovolně nastoupit do armády. Pro Studentské listy poskytl rozhovor, kde vysvětluje, co ho k tomu vedlo a jak vypadá výcvik.

Povinný vojenský výcvik je v Litvě zaveden od roku 2015, z důvodu toho, aby země byla schopna se bránit proti narůstající síle Ruské federace. Výcviku se ale neúčastní všichni. Rekruti jsou vybíráni náhodně. Je možné taky výcvik odsunout z důvodu studia, péče o dítě nebo zdravotního stavu.

Co tě motivovalo k tomu stát se součástí armády?

Vždycky mne zajímala historie vojenství a vojenský život. Také jsem srdcem velký patriot a rodina mne motivovala k tomu, abych sloužil své zemi. Samozřejmě mé rozhodnutí ovlivnilo ještě více věcí, ale řekl bych, že hlavně zájem o vojenství.

Jakým způsobem probíhá nábor do armády?

Každý rok dostane určitý počet mladých mužů ve věku 18 až 23 let pozvánku do armády. Reálně ale pouze 4 000 začne v armádě sloužit. Také je možné se přihlásit dobrovolně, za což jste pak odměněni 30% bonusem na konci služby. Další výhodou je, že si můžete zvolit prapor. Já jsem dobrovolník, proto jsem si vybral Mechanizovaný pěší prapor velkovévody Algirdase. Bylo mi řečeno, že tento prapor je v Litvě nejlepší, proto to pro mne byla jasná volba. Chtěl jsem totiž sloužit s těmi nejlepšími veliteli a nejmotivovanějšími vojáky. Prvně musíte projít zdravotním vyšetřením, zda jste způsobilý ke službě. To trvá tak den. Pak už jen čekáte na výsledky.

V jaké fyzické kondici musíte být, abyste byli schopni udržet si tempo s ostatními?

Jak už jsem říkal, můj prapor je jeden z nejlepších v Litvě, proto je výcvik velmi náročný. Myslím si, že můj první měsíc v armádě byl nejtěžší v mém životě, jak ze stránky fyzické, tak mentální. Byl jsem zvyklý si věci dělat hodně podle sebe a přesunutí do prostředí, kde se bazíruje na pravidlech, bylo obtížné. Také si zvykat na spoustu odlišných lidí, kteří tu jsou. Teď jsem ale za svou partu vděčný. Byl jsem překvapený, jaký fyzický nátlak to může být, a to jsem předtím na své fyzické kondici pracoval. Hodně běháme, klikujeme a obecně děláme spoustu cvičení na sílu a výdrž. Za každou chybu, kterou někdo z nás udělá, musíme dělat určitý počet cvičení.

V Litvě si musíme své vojenské barety zasloužit, takže jsme museli absolvovat velmi těžkou Šlovės Takas, doslova Stezku slávy. Toho dne jsem zjistil, že moje tělo dokáže značně překročit limity, které jsem si myslel, že mám. Už po dvou měsících vidím, jak je mé tělo silnější a odolnější. Je to ale teprve začátek.

Jak vypadá pověstná Stezka slávy?

Celou dobu jsme museli nést dvě těžké kovové munice plné písku. První část je dvoukilometrový běh blátivou lesní cestou, při které velitelé čety zavelí „Dělostřelectvo!” a všichni si musí lehnout na zem. Po tom hrozném běhu (většina z nás se po tomto běhu už cítila mrtvá), musela naše jednotka projít překážkovou dráhou, která se skládala z mnoha pneumatik, stěn, dlouhých tunelů a dalších tvrdých překážek.

Všude bylo bahno, nakonec jsme ještě prošli hlubokou bahenní cestou. Když jsme vystoupili z prostoru překážkové dráhy, mysleli jsme si, že je konec, ale naši velitelé řekli, že to byla jen první polovina. Hned nato zazněly výstřely z kulometu 50. Cal a museli jsme se plazit znovu a pak běhat. Dále následoval běh s matrací, na které jsme nesli jednoho kamaráda. Nedá se ani popsat, jak moc jsme po tom byli vyčerpaní.

Co zajímavého jsi za ty dva měsíce zažil?

Několik týdnů zpátky naši vojenskou základnu navštívil (francouzský prezident Emmanuel) Macron. Ten přiletěl do Litvy na setkání s naším prezidentem a opoziční kandidátkou na prezidentku Běloruska Svjatlanou Cichanouskou, aby diskutovali o problémech Běloruska. Na naší základně je několik francouzských vojáků, tak je jel navštívit. Také obědvám s vojáky NATO. Je zajímavé vidět takhle vojáky z celé Evropy.

Snažíme se přinášet ověřené a srozumitelné články, ale jsme taky jenom lidé a chybujeme. Je pro nás důležité o chybách a nedostatcích vědět, abychom je mohli napravit a minimalizovat jejich výskyt. Proto jsme vděční za veškerou zpětnou vazbu, dotazy, náměty a připomínky, které nám můžete posílat na info@slisty.cz.