VOLBY 2020| Seriál rozhovorů Studentských listů s mladými lidmi, kterým není jedno, co se kolem nich děje, a rozhodli se kandidovat v krajských volbách.

Matěj Nárožný je 23letý student, který pochází ze Svitav, malého města na pomezí Čech a Moravy. Vystudoval místní gymnázium a v průběhu svých středoškolských let se podílet na přípravě několika projektů. Do politiky ale vkročil až po maturitě – stal se členem Strany zelených, za kterou letos kandiduje do zastupitelstva Pardubického kraje.

Na kandidátce mu patří 7. místo. Jinak studuje JAMU a věnuje se produkční činnosti a dobrovolnickému herectví. V rozhovoru mluvil o tom, proč se rozhodl kandidovat zrovna za Zelené, proč je mladých lidí v politice tak málo i o tom, jak jde herectví dohromady s politikou.

V krajských volbách kandiduješ za Zelené. Proč zrovna oni?

Dovolím si tu otázku mírně pozměnit. Proč jsem vstoupil k Zeleným? O straně, za kterou bych mohl a chtěl kandidovat, jsem se rozhodl už před třemi lety svým vstupem do ní. Důvody, proč za Zelené kandiduji, jsou totiž stejné, jako když jsem do strany vstupoval. Domnívám se, že Zelení nabízí program a přináší myšlenky, které jsou déletrvající až „udržitelné”. Zkrátka, jak to si o pro sebe nazývám, myslí na to, co bude potom.

Proč ses rozhodl kandidovat zrovna v krajských volbách?

Dlouho jsem si sám sobě pokládal otázku, jestli mám s čím předstoupit před lidi a ucházet se o jejich hlas a důvěru. Což já mám co nabídnout? Mohl bych zodpovědně rozhodovat o věcech, které se nás dotýkají? Jsem hoden jejich důvěry? A asi ano, asi jsem na to dozrál. Kandidovat je naprosto běžné. Myslím si, že je k tomu ve společnosti menší ostych. Nevím proč. Ale přiznám se, že jsem jej už zahodil. Zprvu jsem ho měl taky. Už se to nebojím ani říct.

Co tě vlastně přivedlo k zájmu o politiku?

Dost těžká otázka. Abych si vzpomněl. Asi mám vrozený zájem o věci veřejné a není mi lhostejné, co se kolem mě děje. Musím také zmínit sedmiletou účast na Pražském studentském summitu pořádaném Asociací pro mezinárodní otázky. První čtyři roky jako účastník a pak člen přípravného týmu. To velmi určilo, jakou měrou se angažuji a zajímám o společenské dění. Můj zájem byl taky podpořen mnoha dalšími projekty a přáteli s podobnými koníčky. Když někdy zmíním, že jsem ve straně (někdy říkám, že jsem straník, byť jsem si vědom těch historických konotací), lidé koukají často s překvapením. Proč v mém věku? Vždy říkám, že na tom není nic divného. Někdo do těch stran vstupovat musí, aby bylo koho volit, dodávám. A taky tu je otázka, proč zrovna Zelení. To už jsem odpovídal. Pro kulturní manažery a produkční, mezi které se odvážně i já zařadím, je přirozené se politicky angažovat, jak říká ředitel Divadla na cucky Jan Žůrek.

Proč si myslíš, že je důležité, aby se mladí lidé politicky angažovali? Co můžou mladí dát politice?

Chuť věci měnit, rozvíjet a posouvat. Odvahu jít na hranici možného. Neotřelý pohled na věc. A taky by se měli hlásit o podobu své budoucnosti. Mladí by měli jít do politiky, protože právě teď se rozhoduje, jak se bude žít za 20, 30 nebo 40 let. Teď se rozhoduje, kdy odstavíme naše uhelné elektrárny, protože to bude mít výrazný vliv na kvalitu života právě budoucích generací. Greta Thurnberg a jí iniciované Fridays for Future je tím jasným důkazem. Mladí by se měli zajímat o politiku nejen ale i z toho důvodu, jak bude vypadat jejich budoucnost. Dnes už z politiky vyprchalo anebo není možná cool rozhodovat s dopadem na delší časový úsek. Je náročné hledat politickou shodu, je to těžké prosadit. Ale klimatická změna tahle rozhodnutí potřebuje a mladá generace u toho musí být.

Proč si myslíš, že se ovšem mladí lidé většinou o politiku nezajímají a málokdy se politicky angažují?

Obávám se, že zde chybí vzor a důvěra. Když vaše nejbližší okolí, rodina nebo přátelé, nevěnují pozornost životu kolem, pak si to těžko nastavíte pro sebe jako běžnost. Přičemž bych to považoval za nutnost. Zmínil jsem také důvěru. Obávám se, že mladí nevěří, že můžou něco změnit. Nechávají kolem sebe politiku plynout, přičemž se tak vzdávají svého hlasu. Každý nemusí hned být aktivista, demonstrant, sepisovat petice nebo zakládat nové spolky. Podstatné je, kromě toho, že výše zmíněné možnosti tady jsou a měly by být, abychom my mladí měli povědomí a přehled o tom, co se kolem nás děje. Pak se třeba před každými volbami nebudou moji přátelé ptát, koho mají volit.

Proč by mladí voliči nebo dokonce prvovoliči měli volit právě Zelené? Co jim můžete nabídnout?

Těch důvodů je celá řada! Jsme strana bez korupčních skandálů. Už více než 30 let působíme na politické scéně. Jsme proevropští. Zakládáme si na transparentnosti. Myslíme na udržitelný rozvoj. Hodnoty svobody, demokracie, důstojného života doplňujeme rovnocenně o odpovědnost k přírodě, životnímu prostředí a lidem dnešních i příštích generací.

Pročítal jsem volební program Zelených v Pardubickém kraji. Ke školství píšete: „Budeme podporovat vznik waldorfských a Montessori tříd při stávajících středních školách zřizovaných krajem, zasadíme se o založení waldorfského lycea”. Můžeš prosím vysvětlit, o co se jedná a co to jsou waldorfské a Montessoriho třídy?

Oba směry jsou alternativní výchovně vzdělávací programy. Zelení by rádi, aby stát, potažmo kraj, zajistil nabídku takovýchto alternativních škol a staly se vlastně tak běžnou součástí nabídky. Vznik samostatných tříd při současných školách je variantní řešení, kdyby tato forma byla dostupnější.

Kraje mají na školství výrazný vliv. Myslíš si, že to, že jsi mladý, studuješ a do problematiky školství máš tak vhled zevnitř, ti může v krajské politice pomoct?

Pak by ale každý středoškolák byl expertem na české školství nebo každý lékař by rozuměl českému zdravotnickému systému. Ale to, že jsem mladý a mám ty čerstvé zkušenosti, bych proměnil snad v jedné věci. Že by žáci a studenti měli mít větší vliv na podobu českého školství nebo na chod samotných škol. Tedy dokážu si představit, že „zařídím místo u jednacího stolu” pro skutečné zástupce, jako je například Česká středoškolská unie. Ale to, že jsem mladý a studuji, ze mě nedělá o nic víc experta než jiné.

Studuješ divadelní fakultu, působíš jako dobrovolný herec. Jak jde herectví dohromady s politikou?

Odpovím otázkou: a proč by nešlo? Já na JAMU nestuduji přímo umělecký obor. Jsem na Ateliéru Divadelní produkce a jevištní technologie. Je běžné, že politici chodí na kurzy rétoriky, vhodného vystupování, etikety a techniky mluvy. Politik přece chce zaujmout lidi stejně jako herec, jen nenabízí svůj výkon, ale své sliby. Výhodou herce asi je, že po skončení představení končí i jeho role. Jenže pro politika nikoliv. Byť se může zdát, že jsou si ty profese podobné, zdaleka nejsou. V obou případech je to dřina. Zkoušky na jevišti nebo za jednacím stolem s politickými soupeři.

Snažíme se přinášet ověřené a srozumitelné články, ale jsme taky jenom lidé a chybujeme. Je pro nás důležité o chybách a nedostatcích vědět, abychom je mohli napravit a minimalizovat jejich výskyt. Proto jsme vděční za veškerou zpětnou vazbu, dotazy, náměty a připomínky, které nám můžete posílat na info@slisty.cz.