V Severní Makedonii se konaly předčasné parlamentní volby. Po tom, co francouzský prezident Emmanuel Macron zablokoval jednání o vstupu země do Evropské unie, je vyhlásil premiér Zoran Zaev z vládních sociálních demokratů. Balkánská země je navíc čerstvým členem NATO a loni měnila svůj název – z tehdejší Makedonie na současnou Severní Makedonii. Sousední Řecko, na jehož území část historické Makedonie leží, totiž proti názvu Makedonie dlouhodobě protestovalo a blokovalo vstup země do mezinárodních organizací. Řešily se ovšem i postavení albánské menšiny v zemi i chladné vztahy s okolními státy.
Parlamentní volby se původně měly konat v řádném termínu v listopadu. Francouzský prezident Macron ovšem loni v říjnu zablokoval v Evropské radě přístupová jednání Severní Makedonie k Evropské unii, což se obecně vykládalo jako rána pro premiéra Zorana Zaeva z vládních sociálních demokratů (SDSM). Ten proto rezignoval a svolal předčasné parlamentní volby, které byly naplánovány na letošní duben, neuskutečnily se však kvůli pandemii koronaviru. Přesunuty tak byl nakonec na datum 15. července.
Zahraniční politika: téma číslo jedna
Pokud něco bylo jednoznačně hlavním tématem voleb, pak to byla zahraniční politika. Ať už již zmíněné zablokované členství v Evropské unii, či nedávná změna názvu země, která měla být konečným řešením dlouhodobě špatných vztahů Makedonců s Řeky, jižními sousedy. Špatné vztahy má Severní Makedonie ovšem i s Bulharskem a Srbskem (což vychází do velké míry z historických událostí) a dlouhodobě řeší postavení početné albánské menšiny (k níž se hlásí čtvrtina zdejšího obyvatelstva). Od letošního března je pak Severní Makedonie oficiálně členem NATO.

V Severní Makedonii zároveň v posledních několika týdnech výrazně stoupají počty nakažených koronavirem. Jak informoval web Balkan Insight, ve volebních místnostech platila bezpečnostní opatření, hlasovalo se mimořádně o dvě hodiny déle, aby nedošlo ke kumulaci osob u uren. Nakažení lidé v karanténě pak hlasovali již v pondělí.
Podle téměř konečných výsledků (sečteno přes 99 procent hlasů) zvítězila doposud vládní koalice SDSM a strany albánské menšiny Besa. Koalice získala přes 36 procent a 46 ze 120 parlamentních mandátů. Od voleb před čtyřmi lety však výrazně ztratila.
Oslabení establishmentu, posílení Albánců i levice v parlamentu
To samé platí pro nacionalistickou a konzervativní stranu VMRO-DPMNE, která doposud plnila roli nejsilnější opoziční strany. Získala téměř 35 procent a 44 mandátů. Naopak výrazně posílily strany zastupující zájmy albánské menšiny: konzervativní Demokratická unie pro integraci, která získala přízeň více než 11 procent voličů, a rovněž konzervativní Aliance pro Albánce, kterou volilo téměř 9 procent Makedonců. V parlamentu tak výrazně posilují, získávají 15, respektive 12 mandátů. Experti se přitom shodují, že strany albánské menšiny budou pomyslným jazýčkem na vahách s rozhodujícím slovem při sestavování vlády.

Do parlamentu poprvé pronikla radikální a socialistická strana Levice, která získala dva mandáty. Jeden mandát potom získala další z konzervativních albánských stran, Demokratická strana Albánců. Volební účast byla malá, pouze 51,34 procent, což je výrazně méně než při posledních volbách.
Rozložení sil se téměř shoduje s předvolebními průzkumy a exit polly. Podle Balkan Insight se potom objevily neověřené informace o volebních podvodech, především ve formě úplatků či vyhrožování, a to na severozápadě země ze strany Demokratické unie pro integraci. Jinak bylo ovšem hlasování poklidné a nevládní organizace pozorující legitimitu a férovost voleb zaznamenaly jenom málo incidentů. Některé strany nicméně oznámily, že na průběh voleb podají oficiální stížnost.
Na příslušnosti k Evropě se shodují všichni
Zvítězila, jak již bylo řečeno, SDSM. Tato proevropská sociální demokracie, která zemi vládla doposud, kandidovala s albánskou stranou Besa. V kampani slibovala zastavení odchodu mladých lidí na západ (dlouhodobý problém, kterým se vyznačují všechny balkánské země), digitalizaci a inovace, reformy zdravotního a sociálního systému, ekologickou politiku (ačkoliv v Severní Makedonii stále klimatická změna zdaleka není rozhodujícím tématem) a především jasnou příslušnost země k Evropské unii a NATO.
To samé slibovala a největší opoziční strana, nacionalistická VMRO-DPMNE. Strana, navazující na činnost makedonských povstaleckých hnutí z 19. století, která hrála roli v boji o nezávislost země na Jugoslávii, má za sebou ovšem složitou minulost. Strana byla nejhlasitějším kritikem změny názvu země na Severní Makedonie, vzhlíží se v odkazu Alexandra Velikého a romantické myšlence „velké Makedonie”.
Zejména v minulosti byla kritizována za šíření protiřeckého, protialbánského a protibulharského sentimentu, jeden čas se dokonce odklonila od tradiční prozápadní politiky a začala prosazovat orientaci země spíše na Rusko. Bývalý předseda strany a premiér Nikola Gruevski byl zapleten do několika korupčních skandálů a strana se kvůli neshodám několikrát rozštěpila.
V poslední době nicméně VMRO-DPMNE národoveckou a iredentistickou politiku utlumila a v případě vítězství slibovala tvrdý boj proti korupci, investice do vzdělání a informačních technologií, investice do infrastruktury, zvyšování důchodů i platů, ekonomické, sociální i zdravotní reformy, ochranu životního prostředí, rozvoj cestovního ruchu i zvýšení koncurenceschopnosti.
Strany albánské menšiny vesměs slibovaly konzervativní a zároveň prozápadní politiku a zároveň obranu zájmů albánské menšiny v zemi.
https://www.facebook.com/PartijaLevica/posts/613870389539473
Zajímavý je pohled na program radikálně-levicové, nově parlamentní, strany Levice. Ta nabízí jako lék na špatnou ekonomickou situaci země a vysokou nezaměstnanost svrhnutí kapitalismu. Levice chce výrazné posílení vlivu státu v ekonomice, sociální spravedlnost, posílení práv zaměstnanců, progresivní zdanění, posílení „dělnického hnutí”, bezplatné školství i zdravotnictví, ekologii i zastavení privatizace.
Chce vystoupení Severní Makedonie z NATO, do Evropské unie ovšem vstoupit chce za podmínky, že projde reformami. Jinak strana prosazuje principy antiimperialismu a internacionalismu a zároveň hraje na nacionalistickou strunu a prosazuje ekonomickou, energetickou i zemědělskou soběstačnost. Této relativně nové straně, vzniklé v roce 2016 přitom popularita jenom stále roste (oproti posledním parlamentním volbám má čtyřikrát větší podporu) a je možné že bude stále oblíbenější. Naruší snad tato nová strana dominanci SDSM a VMRO-DPMNE s albánskými menšinami?
Výsledky voleb na Twitteru nadšeně komentovat dosavadní předseda vlády Zoran Zaev (SDSM). „Vůle lidu byla potvrzena! Občané vyšli a hlasovali pro bezpečnou budoucnost, pro jednotu a solidaritu, pro ekonomické vlastenectví, pro řád a spravedlnost,” napsal mimo jiné na Twitter.