Slovinsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 22. března. Favoritem průzkumů je opoziční Slovinská demokratická strana (SDS) vedená expremiérem Janezem Janšou. Strana v kampani čím dál viditelněji přejímá prvky americké pravicové politiky, což se projevuje nejen v programu, ale i v osobních útocích na názorové odpůrce.
Od disidentů k národnímu konzervatismu
Současná dominance SDS není náhodná, ale vychází z dlouhodobé transformace, kterou strana prošla pod vedením svého jediného předsedy. Janez Janša stojí v čele strany od roku 1993 – tedy neuvěřitelných 33 let. Původně přitom SDS vznikala v roce 1989 jako Sociálnědemokratický svaz, který byl klíčovým hráčem v boji za nezávislost na Jugoslávii. Pod Janšovým vlivem se však strana postupně vzdálila od svých levicových kořenů. Definitivní obrat k národnímu konzervatismu a populismu nastal po roce 2004, kdy se Janša stal poprvé premiérem. Od té doby SDS staví svou identitu na tvrdém antikomunismu, odporu k liberálním elitám a úzkém spojenectví s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Právě Janšova schopnost udržet si po tři dekády absolutní kontrolu nad stranou je jedním z hlavních důvodů, proč je SDS označována za stranu jednoho muže s výrazně populistickými rysy.
Proč Janša vítězí nad aktuální vládou?
Současný návrat Janši na vrchol preferencí, kde se SDS drží kolem 28 %, je do značné míry dán rozčarováním z vládního Hnutí Svoboda (GS) premiéra Roberta Goloba. To v roce 2022 zvítězilo s příslibem konce „janšismu“ a obnovy právního státu. Vláda Roberta Goloba se však v roce 2025 i počátkem roku 2026 potýká s vážnými korupčními skandály a neschopností prosadit slibované reformy zdravotnictví a školství. Sám premiér čelí vyšetřování protikorupční komise kvůli údajnému ovlivňování policie. Pro mnoho voličů se tak Janšova SDS stala prověřenou jistotou v kontrastu s vnímanou nekompetencí současného kabinetu, což Janša v kampani efektivně využívá k vykreslení vlády jako chaosu ovládaného starými strukturami.
Inspirace ze zámoří
Janez Janša se dlouhodobě netají obdivem k bývalému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Zatímco většina evropských lídrů si od Trumpovy politiky udržuje odstup, SDS pod Janšovým vedením svou rétoriku spíše přitvrzuje. Strana se otevřeně hlásí k principům blízkým americkému imigračnímu úřadu ICE a prosazuje striktní politiku deportací migrantů bez povolení k pobytu. Tento posun k národně-konzervativnímu populismu vyvolává v zemi debaty o budoucím směřování Slovinska. Kritici Janšovi vyčítají, že se snaží o tak zvanou „orbánizaci“ země a oslabování demokratických institucí.
Cílená kampaň proti aktivistům
Výrazným prvkem současné politické situace jsou útoky na představitele občanské společnosti. Častým terčem se stala Nika Kovač z organizace My Voice, My Choice. Aktivistka čelí intenzivním výpadům ze strany SDS, které v nedávné době zahrnovaly i využití kontroverzního obsahu generovaného umělou inteligencí. Příkladem byl virální příspěvek s tématikou hamburgerů, vytvořený pomocí AI, který měl Kovač diskreditovat v očích veřejnosti. Podle politologů je tato strategie cíleného zesměšňování a útoků na jednotlivce klíčovou součástí kampaně SDS, jejímž cílem je polarizovat voličskou základnu.
Volby jako rozhodující milník.
Podle aktuálních predikcí má SDS silnou šanci volby vyhrát a sestavovat vládu. Pokud by se Janša vrátil do premiérského křesla, očekává se další upevňování moci a příklon k neliberální demokracii. O výsledku rozhodne především volební účast – vysoká mobilizace voličů bývá ve Slovinsku tradičně faktorem, který může ambice SDS ovlivnit.
