Česká pirátská strana se v letošní kampani zavázala „nakopnout“ nejen boj proti korupci, ale i bydlení, modernizaci státu a podporu rodin. V posledních volbách kandidovali v koalici s hnutím STAN a vybojovali přes 15 %, jenže vládu v září opustili a volební období dokončují v opozici. Pirátské preference se na začátku letošního roku pohybovaly poblíž 5% hranice a zdálo se, že se do sněmovny nedostanou. Od května ale začali nabírat voliče a poměrně se jim daří. Už teď pomalu atakují 10% hranici.

Česká Pirátská strana v průzkumu STEM pro CNN Prima News z 31.8.2025 získala 9,4 % hlasů.

Česká pirátská strana vznikla červnu 2009 jako další ze sítě světových pirátských stran. Ztotožňují se se středovou až středolevicovou proevropskou politikou. Zabývají se hlavně bojem proti korupci, stojí za větší transparentností vlády a jsou pro participativní demokracii (tj. demokracii s velkým zapojením občanů).

Poprvé se v Poslanecké sněmovně ocitli v roce 2017. Jako třetí největší strana s 22 poslanci působili v opozici menšinové koaliční vládě Andreje Babiše (ANO). Do minulých sněmovních voleb šli v koalici s hnutím STAN a později utvořili vládu s koalicí SPOLU. Ve volbách v roce 2021 získali 15,62 % hlasů a 37 mandátů, byli ale Starosty „překroužkováni“, takže pirátům ve sněmovně připadly pouze 3 křesla. Z vlády ale v září 2024 po veřejné roztržce s premiérem Fialou (ODS) odešli a zbytek volebního období dokončili v opozici. Letos se na jejich kandidátkách objevují členové strany Zelení.

Významné osobnosti

Zdeněk Hřib

Zdeněk Hřib vystudoval Všeobecné lékařství na Univerzitě Karlově. V minulosti působil jako vedoucí sekce informatiky ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv. V roce 2016 se podílel na projektu eRecept a svou politickou kariéru začal o rok později, kdy se připojil právě k České pirátské straně. Během listopadových voleb 2018 byl zvolen pražským primátorem a za jednu ze svých programových priorit označil zlepšení dostupnosti bydlení. Během jeho funkčního období začala výstavba metra D, Trojské lávky nebo oprava Labského mostu. Kritiku naopak schytal (mimo jiné i od tehdejšího pirátského předsedy Ivana Bartoše) za usnesení, které umožnilo tajné hlasování o geologickém výzkumu na trase metra D za 1,5 miliardy korun. Tajné hlasování bylo totiž u hnutí, které si zakládá na transparentnosti, velmi nevhodné.

Hřib se stal novým předsedou Pirátů minulý rok, po jejím odchodu z vlády. Ve funkci tak vystřídal Ivana Bartoše, který mandát předsedy strany obhajoval v době jeho odstoupení 10 let – od roku 2014.

Jan Lipavský

Jan Lipavský začal svou politickou kariéru v roce 2017, kdy byl zvolen poslancem z 5. místa pražské kandidátky, a do roku 2021 působil mimo jiné jako místopředseda zahraničního výboru a místopředseda podvýboru pro obranu.

Ve volbách v roce 2021 kandidoval za koalici PirSTAN v Praze, opět z pátého místa, tentokrát ale zvolen nebyl. Po volbách se stal kandidátem na post ministra zahraničních věcí vládní koalice SPOLU + PirSTAN. Tehdejší prezident Miloš Zeman ho ale původně odmítl jmenovat. Důvodem byly rozdílné postoje k zahraniční politice a také to, že Lipavský měl pouze bakalářský titul. Zeman nakonec ustoupil a Lipavský 17. prosince 2021 nastoupil do funkce.

Jako ministr zahraničí vyzval k posílení vojenské přítomnosti NATO ve východní Evropě, odsoudil anexi Krymu, ruskou invazi na Ukrajinu nebo porušování lidských práv v Číně, Íránu a dalších. Podpořil také sankce na některé íránské představitele jako odpověď na násilné potlačování protestů v Íránu, v říjnu 2023 odsoudil útok Hamásu v Izraeli a podpořil právo Izraele na sebeobranu. Zároveň uznal „legitimní aspirace“ palestinského lidu na vlastní stát. Česko a 13 dalších zemí nepodpořilo rezoluci vyzývající k humanitárnímu příměří v izraelsko-palestinském konfliktu.

Po odhlasování odchodu Pirátů z vlády v roce 2024 podal Lipavský demisi, zároveň také opustil Pirátskou stranu pro rozdílné názory. Svou demisi nakonec po schůzce s premiérem Petrem Fialou stáhl a ve funkci pokračuje jako nestraník. V letošních volbách kandiduje za koalici SPOLU v Praze na kandidátce ODS.

Odchod z vlády

Piráti v září minulý rok drtivou většinou 709 z 894 odhlasovali odstoupení od koaliční smlouvy se STAN a SPOLU, dle nich pro porušení smluvních podmínek. Hlasování vyvolalo odvolání ministra pro místní rozvoj, vicepremiéra pro digitalizaci a předsedy Pirátů v jedné osobě, Ivana Bartoše. Důvodem pro odvolání bylo nezvládnutí digitalizace stavebního řízení, podle Fialy ho Bartoš „nedokázal dotáhnout“. Piráti naopak Fialovi vyčítali, že pro Bartošovo odvolání nehledal podporu u šéfa strany, případně u jejího vedení.

K pádu vlády nedošlo, ta stále má většinu 104 poslanců v koalici SPOLU a STAN. Piráti se zavázali být „férovou opozicí“ a nadále v ní prosazovali své programové priority. Oba ministři za Piráty, tj. ministr zahraničí Jan Lipavský a ministr pro digitalizaci Ivan Bartoš, podali demisi a post ministra pro digitalizaci zanikl. Jak už zaznělo, Lipavský opustil i Pirátskou stranu, ale demisi stáhl, ve funkci pokračuje jako nestraník.

Z hlubin až k deseti procentům

Na začátku roku po vystoupení z vlády a výměně vedení strany se Piráti propadli do nejhlubší krize od jejich samotného vzniku. Během února se pohybovali okolo pětiprocentní hranice, od začátku roku nasbírali Piráti okolo 20 000 hlasů, to je vyšvihlo až k devítí procentům podle průzkumu STEM pro CNN Prima News ze 31.8.

Pomalu nabírat voliče začali už od letošního května, od začátku bitcoinové kauzy exministra Blažka (o té si můžete přečíst více ve článku Biancy Chuffartové). Byla to právě ona kauza, která povzbudila Piráty k aktivnějšímu protestu proti ODS a zbytku vládní koalice. Bitcoinovou kauzu začali využívat i ve své kampani – pirátští lídři převlečení za úklidovou četu objížděli ministerstva (a také centrálu hnutí ANO) a symbolicky před nimi „uklízeli korupci“. Jedním z hlavních přetrvávajících témat Pirátů je boj proti korupci a podle serveru Seznam.cz šlo o „dar z nebes“ – dá se říci, že bitcoinová kauza vdechla Pirátům nový život.

Pohled na program

Pirátský program pro letošní parlamentní volby je rozdělen na 5 hlavních pilířů: podpora rodin, dostupnější bydlení, boj s korupcí, modernizace a bezpečné Česko v silné Evropě. Body programu se vesměs shodují s jejich tradičními hodnotami a neobsahují žádná překvapení pro dlouholeté voliče. Kompletní program k letošním volbám je k dispozici na webu Pirátské strany.

Letos se Piráti soustředí hlavně na podporu rodin. Hned v prvním bodě slibují více peněz pro 90 % rodin skrze daňovou reformu. Plánují i (podobně jako Stačilo!) snížení DPH na základní potraviny a hygienické potřeby a také zlepšení podmínek pro mladé páry, které chtějí založit rodinu. Důraz kladou též na bydlení, slibují výstavbu 200 000 domovů (tj. rodinných domů a/nebo bytů) během 4 let nebo vytvoření zón se zrychleným stavebním řízením v žádaných oblastech. Peníze na tyto reformy, úlevy a výstavby plánují sehnat zastropováním a seškrtáním dotací a také narovnáním daně z alkoholu nebo regulací konopí.

Piráti také podporují posílení obrany státu a 3% závazek, podle jejich slov ale nesmí být peníze na obranu získané na úkor například školství nebo zdravotnictví, a jsou pro další podporu Ukrajiny.