Starostové a Nezávislí, hlavní protivníci Pirátů a často také třetí cesta pro ty, které zklamala koalice SPOLU, ale kteří nechtějí volit současné opoziční strany a kterým nesedí pirátská rétorika. Nejnovější průzkum agentury STEM pro CNN Prima News umístil volební preference STANu na rovných 10 %, aktuálně jsou tedy přesně vyrovnáni s Piráty. Do voleb zbývají méně než tři týdny a zástupci Pirátů i STANu se v různých debatách neustále dohadují a předhánějí. Obě strany totiž bojují o prakticky totožnou demografiku voličů – zatím se ale zdá, že se Pirátům daří víc. V průzkumech Piráti souvisle rostou, zatímco STAN spíše stagnuje okolo 10 %. Na jakou vsadili kampaň a straší je stále Dozimetr?

Hnutí STAN je z velké části tvořeno právě starosty, zastupiteli a radními, tedy komunálními politiky, a předchozí zkušenost z komunální politiky je pro kandidaturu za STAN dokonce podmínkou. STAN se umisťuje na politickém spektru ke středu až střední pravici. Důraz kladou právě na podporu místních samospráv, čímž si vybudovali poměrně silnou voličskou základnu zejména v menších městech a částečně i na venkově – tam se nejvíce střetávají s hnutím ANO.

Původní hnutí Nezávislí starostové pro kraj vzniklo ve Zlínském kraji v roce 2004 a postupně se rozšířilo do Středočeského i Libereckého kraje (v roce 2008). O rok později se pak přetvořilo v hnutí Starostové a nezávislí s již tak důvěrně známým akronymem STAN. Poslanci za hnutí STAN poprvé zasedli v Poslanecké sněmovně po volbách v roce 2010, kdy šli do voleb spolu s nově vzniklou TOP 09. Ve všech třech parlamentních volbách od roku 2010 se ve sněmovně udrželi, nejaktuálněji v roce 2021, kdy kandidovali v koalici s Piráty.

Významné osobnosti

Vít Rakušan

Vít Rakušan, jak už se dá čekat od lídra a předsedy hnutí Starostů a nezávislých, má v komunální politice velmi bohatou minulost, od roku 2010 působil jako starosta Kolína a od roku 2012 byl členem zastupitelstva Středočeského kraje. Na funkci starosty i krajského zastupitele rezignoval v letech 2019, resp. 2021 kvůli svým povinnostem v celostátní politice.

Poprvé se na kandidátce STAN objevil již během voleb do krajského zastupitelstva v roce 2012 (tehdy jako nestraník) a stejně tak i v roce 2016. V roce 2017 vedl STAN ve Středočeském kraji při volbách do poslanecké sněmovny a lídrem zůstal i roku 2021. V prosinci 2021 ho tehdejší prezident Miloš Zeman jmenoval do funkce 1. místopředsedy vlády a ministra vnitra. Tehdy také získal nejvíce preferenčních hlasů ze všech kandidátů, zhruba 60 000. Letos kandiduje opět jako lídr STAN ve Středočeském kraji a na posledním stranickém sněmu obhájil také post předsedy strany se ziskem 282 hlasů z 293 možných.

V roce 2022 čelil Rakušan víceru kontroverzí, například co se týče jmenování Petra Mlejnka na funkci ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace. Vláda Mlejnkovo jmenování odsouhlasila v červnu 2022, ve funkci setrval ale jen do konce srpna stejného roku. Ukázalo se totiž, že od roku 2012 udržoval pravidelný kontakt s Michalem Redlem, hlavní figurou v kauze Dozimetr, které se v detailu věnujeme později.

Michaela Šebelová

Podobně jako Vít Rakušan začala Michaela Šebelová svou kariéru v komunální politice. V komunálních volbách v roce 2010 uspěla na kandidátce Nezávislých jako zastupitelka Kunčic pod Ondřejníkem a stala se i radní. Mandát obhájila v roce 2014 a povýšila na místostarostku, o 4 roky později na starostku. Ve funkci zastupitelky nakonec setrvala až do roku 2024, kdy rezignovala.

Poprvé do poslanecké sněmovny kandidovala v roce 2021 za STAN na 14. místě kandidátky koalice Piráti a Starostové. Po získání více než 6 000 preferenčních hlasů byla ale „vykroužkována” až na první místo a dostala se do poslanecké sněmovny. V červenci 2022 byla zároveň zvolena místopředsedkyní hnutí STAN a mandát obhájila letos v květnu.

V letošních volbách je lídryní hnutí v Moravskoslezském kraji a změří tam síly s lídrem ANO Andrejem Babišem nebo také s Kateřinou Konečnou z hnutí Stačilo!

Kauza Dozimetr

Samotná kauza nemá s přístrojem na měření radioaktivity nic společného a není jisté, proč takovéto pojmenování dostala. 15. června 2022 spustila Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) stejnojmennou akci na více než 10 místech, kauza se ale nakonec soustředila hlavně kolem podnikání Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP). NCOZ se zabývala systematickým ovlivňováním veřejných zakázek a úplatkářstvím na DPP u členů dozorčí rady a vedení. Jednalo se například o IT zakázky na modernizaci systému pro odbavování cestujících, právní a poradenské služby. Skupina se dokonce snažila dostat své členy i do dozorčí rady Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Jedním z hlavních aktérů této kauzy je Petr Hlubuček, toho času člen hnutí STAN, člen dozorčí rady DPP a náměstek Pražského primátora. Dalším z nich je zlínský podnikatel Michal Redl, který sice neměl politickou příslušnost, byl ale v kontaktu s několika členy STANu i ostatních hnutí, jako byl například tehdejší místopředseda ANO, Jaroslav Faltýnek. Právě kvůli kontaktu s Redlem skončilo ve funkci několik veřejných činitelů, mezi nimi i tehdejší ministr školství Petr Gazdík nebo šéf České pošty Roman Knap.

Největší dopad měl Dozimetr v řadách hnutí STAN, ale prokázalo se spojení i se členy TOP 09, ODS, ANO nebo Pirátů. Prakticky ihned po zásahu NCOZ byl Hlubuček zbaven všech funkcí na Magistrátu hl. m. Prahy, vyloučen z dozorčí rady DPP a bylo mu odebráno členství ve hnutí STAN. Hnutí také provedlo audit svých darů a objevilo více než 300 000 Kč spojených s Dozimetrem a oznámilo, že tyto peníze vrátí.

Oponující strany a hnutí i nadále této kauzy využívají pro diskreditaci STANu, mezi nimi třeba i jejich bývalí koaliční partneři – Piráti. Starostové stagnují a problém je v tom, že Piráti i STAN bojují o skoro stejnou demografiku voličů, obě se proto snaží zaujmout a shazovat jedno druhé. Pro STAN je tedy Dozimetr další hřebíček do jejich 10% rakve, čímž také nejspíše končí premiérské ambice Víta Rakušana.

Pohled na program (a kampaň)

Letos vsadili Starostové na „dobrou kampaň” založenou na pozitivních tématech a dobrých skutcích, zároveň na žádném bodu programu či předvolební akci nechyběl přívlastek „dobrý/á/é”. Zájemci si tak na „Dobré grilovačce” mohli dát „dobré buřty” a také samozřejmě učinit „dobrou volbu”. Jedná se o osvěžující, byť trochu nevýraznou kampaň, která nevyburcovala voliče tak jako ta Pirátská. Podle politologa Milana Školníka „chybí (kampani) určitý tah na branku a mediálně není příliš signifikantní”, ta Pirátská je totiž „pro české politické prostředí typičtější, ostřejší a voliči ji dokážou lépe uchopit”.

Dobrá kampaň se tedy minula účinkem, jak je na tom program? Podle instagramu webu programydovoleb.cz má STAN nejdelší program vůbec podle doby nutné na pročtení –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 1:48:01. Programu STANu je oproti druhému nejdelšímu (Motoristé) o necelou hodinu delší a detailně popisuje cíle i řešení jednotlivých otázek a programových bodů, vše shrnuto v poměrně dobře čitelném jazyce i formátu.

STAN dlouhodobě klade velkou prioritu na silnější postavení komunální politiky v celostátním kontextu, aktivita na lokálních zastupitelstvech a úřadech je dokonce pro vstup do STANu podmínkou. Rozvoj regionů a venkova také zaujal místo na zkráceném programu deseti priorit, hned vedle úzce související „dobré dopravy”. Skoro jako odpověď na Dozimetr se zdá i zdůraznění odpovědnosti ve veřejných financích nebo zjednodušení a digitalizace veřejné správy. Nechybí ani pasáž o dostupném bydlení nebo také velmi kontroverzní legalizace manželství pro všechny páry, namísto jen „registrovaného partnerství”, jak tomu bylo doposud.