Právě si prohlížíte Voliči čekali, že Piráti budou akcentovat stejná témata jako Zelení. Teď se ukazuje, že to není pravda, říká zelená politička

„Zelení dlouhodobě trpěli tím, že se část našich voličů přesunula k Pirátům, často z ryze pragmatických důvodů. Očekávali, že Piráti budou akcentovat podobná témata jako Zelení, což se teď ukazuje, že není tak úplně pravda, vzhledem k tomu, co se děje, jako je třeba ta prasárna s dolem Turów,“ říká zelená kandidátka do zastupitelstva Prahy 6 Barbora Truksová. V rozhovoru pro Studentské listy mluví také o obnově mládežnické organizace Strany zelených i o tom, jak do politiky dostat více mladých lidí a žen.

Co bylo důvodem, že Mladí zelení přestali být aktivní?

Po eurovolbách v roce 2019 došlo k rozštěpení mládežnické organizace, kdy řada členů Mladých zelených odešla k hnutí Budoucnost. Typická věc pro Mladé zelené byla, že vedení často pocházelo z místa, kde se zrovna konal sněm a volba vedení. Když byl sněm v Ostravě, většina členů předsednictva potom byla z Ostravska. V té době nejaktivnější část členů byla právě z Ostravy a z Brna, ti od Mladých zelených odešli. Přecházel tomu spor, zda se Mladí zelení nemají stát mládežnickou organizací hnutí Budoucnost, a organizace se potom na sněmu rozdělila.

To bylo už v době covidu. My jsme se pak organizaci snažili znovu nastartovat, ale úplně se nám to nedařilo. Mládežnické organizace jsou postavené na osobním setkávání a na pořádání akcí, což během covidu nebylo možné. Plus řada ze členů, kteří v Mladých zelených po schizmatu odešli, byli už starší nebo byli aktivní spíše ve Straně zelených a neměli tak tolik kapacit na vedení mládežnické organizace.

To se nyní změnilo zejména po posledních volbách, kdy i do Strany zelených vstoupila docela hodně mladých lidí, kteří mají zájem znovu mládežnickou organizaci nastartovat a zapojit se do ní. Lidé se naučili komunikovat a pracovat i online, takže ji teď znovu rozjíždíme.

Zároveň se nám hlásí i docela velký počet mladých lidí mimo stranu, v reakci na formulář, který jsme zveřejňovali na sociálních sítích, nám dorazilo několik desítek přihlášek. Hodně zájemců je mladších osmnácti let, což jsme dosud neměli, protože iniciativa na znovunastartování organizace vycházela především od mladých členů „dospělé“ Strany zelených.

Tím jste načala mou další otázku. Výrazným momentem Mladých zelených v minulosti bylo, že vypověděli memorandum o spolupráci se Stranou zelených kvůli její spolupráci s TOP 09 a STAN ve volbách do evropského parlamentu v roce 2019.

Vypovězení memoranda souviselo i s rozklížením mládežnické organizace. V reakci na něj se konal odliv členů, kteří se přidali primárně k hnutí Budoucnost. A to jak ve straně, tak i v mládežnické organizaci, která byla významně ukotvena v evropských zelených strukturách a tyto volby pro ni byly nesmírně důležité.

Jaký bude vztah Zelených a obnovené mládežnické organizace nyní?

Nás čeká za pár týdnů sněm Mladých zelených, kde budeme volit nové vedení. Věřím, že do vedení se zapojí i noví členové, tedy mladá krev. Já se už dnes angažuji spíše ve Straně zelených, pouze nyní považuji za svůj úkol mládežnickou organizaci znovu nastartovat a předat ji mladší generaci. Ale věřím, že to půjde, i co vedeme diskuse s předsednictvem Zelených, tak je tam velká vůle k tomu memorandum o spolupráci obnovit. Zájem je i z naší strany.

Dá se nějak formulovat, co bude cílem obnovených Mladých zelených, co plánujete za aktivity, jaká témata chcete akcentovat?

My se v současné době snažíme o spolupráci levicových mládežnických organizací. Na 1. máje jsme s Mladými sociálními demokraty podepsali memorandum o spolupráci, které akcentuje právě pořádání společných akcí, v rámci trialogu jednáme ještě s Budoucími.

Je super něco dělat jako jedna organizace, ale pokud mají věci nějakým způsobem fungovat, tak je třeba budovat širší semknuté hnutí a podpora může propojit lidi z různých sfér a s různou radikalitou náhledu na věc.

Lidé, kteří k nám teď nově vstoupili, jsou z různých sfér, třeba tam máme členy klimatického hnutí Fridays for Future, lidi, kteří se hodně zaobírají LGBT tematikou nebo feminismem, což jsou všechno hodnoty a témata, na kterých Mladí zelení stáli po celých dvacet let své existence.

Celkově chceme, aby se nějakým způsobem a na určité úrovni sjednotila česká levice, protože když se to podařilo pravičákům, tak proč by se to nemělo podařit nám. Je potřeba si vydiskutovat spoustu věcí, jak na úrovni politických stran, tak mládežnických hnutí, kde je vůle větší.

Ve sněmovních volbách Zelení dopadli, jak dopadli, nezískali ani procento hlasů. K tomu mám jedinou otázku: Co bylo špatně?

Neříkám, že jsme nedělali chyby, ale v těchto volbách se zkrátka nedalo počítat s úspěchem Zelených. Jediné téma voleb byl Antibabiš a v okamžiku, kdy třeba hnutí Milion chvilek pro demokracii vyzývalo k tomu, aby lidé Zelené nevolili a tak byla mediální rétorika postavená na podpoře volby dvou opozičních bloků, tak šance pro samostatně kandidující Zelené byla minimální.

Dlouhodobě jsme samozřejmě trpěli tím, že se část našich voličů přesunula k Pirátům, často z ryze pragmatických důvodů. Očekávali, že Piráti budou akcentovat podobná témata jako Zelení, což se teď ukazuje, že není tak úplně pravda, vzhledem k tomu, co se děje, jako je třeba ta prasárna s dolem Turów.

Samozřejmě i Strana zelených ve volbách pracovala s extrémně omezeným rozpočtem, což je dané tím, že po posledních volbách jsme byli ve velmi špatné finanční situaci. To se nám však povedlo překonat a dnes už jsme stabilizovaní, což byl velký úkol nového vedení strany.

A udělali Zelení dost pro to, aby vámi zmíněnému narativu o volbách jako „referendu o Babišovi“ čelili? Bavil jsem se se v rámci přípravy na tento rozhovor s mým známým, který je politolog, a ptal jsem se ho na důvody, proč Zelení loni tolik propadli. Zmiňoval, že se jste zdá se podcenili kampaň – byť říkáte, že jste měli omezené prostředky –, což musím potvrdit, protože kdybych vás nesledoval na sociálních sítích a nemonitoroval důkladně média, tak ani nevím, že v Česku Strana zelených existuje.

Já s tím naprosto souhlasím, vidět jsme nebyli. Samozřejmě, když jste mimoparlamentní strana, tak nemáte tolik mediálního prostoru. Určitě jsou i cesty, jak se do médií dostat a myslím, že jsme měli i pár kampaní, které velmi dobře cílily a otevřely některá témata, ale z logiky věci jsme nemohli spoléhat na nějakou výraznou mediální pomoc.

Když se podíváte, jaký prostor mají nyní v médiích Piráti, oproti tomu, co měli jako velká strana před volbami, tak nyní tím, že mají jenom čtyři poslance, jsou najednou v médiích zastoupení výrazně méně. Když mají v danou chvíli malý vliv, tak se tam zkrátka neobjevují.

Co se týče kampaně, tak my jsme měli rozpočet na volby něco přes milion, když ostatní strany měly limit 90 milionů. Plus samozřejmě je možné kampaň vést i jinými způsoby tak, abyste tento limit obešli. Když máte kampaň za padesát milionů a k tomu mediální podporu, tak přirozeně jste vidět víc.

Osobně se přiznám, že jsem nepředpokládala, že můžeme uspět. Zároveň jsme politická strana a ta si nemůže dovolit nekandidovat. Samozřejmě jsme do toho šli s tím, že pět procent získáme, ale realisticky naše šance byly velmi malé.

I proto jsme se pokoušeli o spolupráci: chtěli jsme kandidovat s Piráty a STAN, kde jsme byli odmítnuti, dlouho jsme jednali o společném postupu se sociální demokracií. To skončilo po sjezdu ČSSD, kdy klíčoví politici včetně předsedy Jana Hamáčka, kteří s námi i jednali a při komunikaci se tvářili vlídně, tak na sjezdu mluvili úplně opačně. V tu chvíli jsme mezi sebou nemohli mít důvěru pro dobrou spolupráci. Jednání se nepodařila, což mě mrzí, ale to se v politice děje.

To se nicméně nyní změnilo a nový předseda ČSSD Michal Šmarda je spolupráci s dalšími levicovými stranami i spolky velmi otevřený. Myslím, že se dá říct, že pokud mají Zelení nějakou budoucnost, pak vězí ve spolupráci s jinými levicovými stranami. Jak jsou na tom jednání o spolupráci nyní? Podaří se nějaká koalice už i směrem ke komunálním a senátním volbám na podzim?

Pro Zelené jsou vždy komunální volby nejsilnější. Zelené hnutí celkově vychází zdola, tudíž je i pro nás komunální úroveň důležitá a máme po České republice poměrně velké množství zastupitelů. Není žádné tajemství, že v hlavním městě vedeme jednání se sociální demokracií, a to nejen pro tyto volby, ale i pro dlouhodobější spolupráci.

Minulé volby nebyly pouze neúspěchem Strany zelených, celkově to byl totální masakr české levice, která teď není zastoupená v Poslanecké sněmovně. Jednotlivé strany si teď musí samy projít katarzí a říct si, jaký je jejich směr. Já věřím, že to jde dobrým směrem.

Právě vy v komunálních volbách na podzim kandidujete jako dvojka kandidátky Zelených na Praze 6. Jako mladý člověk, cítila jste, nejen v rámci Zelených, ale české politiky obecně, že by vám něco systémově bránilo v tom se prosadit?

Já mám velké štěstí na stranu. Zelení mají vytvořenou strukturu podpory nejen mladých lidí, ale i žen. Není žádným tajemstvím, že máme kvóty, které já osobně považuji dost důležité a efektivní, jsou-li správně nastavené. Ženy mají často obavu kandidovat, a v okamžiku, kdy jsou zvolené, a zjistí, že to zvládají, a dokonce lépe než někteří muži, tak díky kvótám se toho potom tolik nebojí.

Já jsem v Zelených nikdy necítila jakékoliv znevažování mého slova kvůli mému věku či pohlaví. Je pravdou, že při jednání s jinými stranami už to vzbuzuje nějaké otázky. My v Zelených máme institut spolupředsednictví, což je pro spoustu politických partnerů těžko pochopitelné. Už to, že když něco podepisujeme nebo o něčem jednáme, tak jsme za Zelené na jednání oba. Můžu to říct z vlastí zkušeností, protože dnes působím jako spolupředsedkyně Zelených na Praze 6 a dříve jsem působila jako spolupředsedkyně krajské organizace Zelených v Praze.

Samozřejmě se mi občas stalo, že se na mě jako na relativně mladou ženu a političku koukalo s despektem. A v tomhle musím poděkovat svojí straně, protože to, že tam jako mladá žena jsem, se bere za samozřejmost. Ta vnitřní podpora je pro mě hrozně důležitá, i když vidím, že to na mě někdo zkouší, tak najednou cítím sebejistotu.

Je velmi důležité, aby si strany zautomatizovaly, že to, že mladí lidé kandidují, je normální a žádoucí. Mladí lidé řeší jiné problémy než lidé, kterým je pětašedesát a mají někde vilu. Často mám pocit, že si lidé neuvědomují problémy, které se jich netýkají, ne že by to považovali za něco marginálního, ale že jim nedojde, že se lidé s takovými problémy reálně potýkají. A kdo jiný to má potom říct než my.

A co tedy dělat k tomu, podpořit mladé lidi v české politice obecně v rámci kandidatury? Mluvila jste o Zelených, ale to je jenom jedna z mnoha politických stran.

Já si myslím, že si to hlavně musí vykomunikovat jednotlivé strany. Kvóty jsou věc, která je kontroverzní a snadno se zesměšňují, třeba když slyšíme senátorku ODS Miroslavu Němcovou, která je naprosto proti podpoře žen s tím, že když je žena kvalitní, tak se prosadí. To ale není až tak úplně pravda, kvóty jsou naopak nástroj, který může fungovat. A s podporou žen se přirozeně pojí i podpora mladých lidí.

Já, tím, že děti nemám, tak mám více kapacit na to se věnovat politice, což vnímám i u mladých žen v jiných stranách. Mladá žena, třeba kolem pětadvaceti, ale často řeší založení rodiny. A tam si myslím, že je velký problém, protože v okamžiku, kdy má žena rodinu, tak nemá takový prostor věnovat se politice. A to je strukturální problém, který se netýká jen politiky, ale je celospolečenský. Je tu narativ, že žena je ta, která jde na mateřskou dovolenou a je primárním pečovatelem o děti, a je jasně vidět, že je potřeba, aby toto rozdělení bylo vyrovnanější.

Jakou roli v podpoře mladých lidí v politice hrají mládežnické organizace?

Vidím nezastupitelnou roli mládežnických organizací v tom, že se skrze ně mladí lidé naučí, jak v politice fungovat. Vidím to například u zakladatele českých Fridays for Future Petra Doubravského, což je dnes už hodně etablované jméno, který v patnácti začínal jako spolumluvčí Mladých zelených. V momentě, kdy se naučíte chodit v nějaké struktuře, tak získáte kontakty, know-how a to se pak snadno uplatní při vstupu do politiky a je připravený.

Mně to třeba pomohlo v tom, že jsem už při vstupu do komunální politiky věděla, jak má vypadat schůze, jak připravit usnesení a jak se nenechat vmanipulovat někam, kam nechci. Podobně ale pomáhají nejen mládežnické organizace, ale třeba i školní parlamenty nebo projekty. Když potom přijde na nějaké politické jednání a ukáže tam těm šedesátiletým pánům, že ví, jak se to dělá, tak ho začnou brát relevantně.

Mládežnické organizace často dávají příležitost fungovat i v evropských strukturách.

My jsme dlouhá léta byli členy Federace mladých evropských zelených, kteří vytváří spoustu akcí a propojují mládežnické zelené organizace napříč Evropou. To jsou další neocenitelné zkušenosti a získávání know-how. V rámci této spolupráce jsme mohli jezdit na akce na workshopy třeba do Německa či do Rakouska a získávat zkušenosti v zahraničí.

To je další věc, která může mladým lidem velmi pomoci v tom, dostat se do politiky. Protože třeba na Západě či v německy mluvících zemích jsou zelené strany zastoupené v nejvyšší politice, a když se najednou dotknete úspěchu a zjistíte, jak to dělají, tak vás to neskutečně nabije. A dostane mladé lidi v něčem i nad ty starší politiky.

Vojtěch Petrů

Na Studentských listech působím od listopadu 2021 jako šéfredaktor. Píšu o politice, školství nebo lidských právech. Specializuji se na témata související se zájmem mladých lidí o veřejné dění a jejich zapojení do politiky. Jinak studuji gymnázium ve Svitavách a vedle Studentských listů spolupracuji s dalšími médii.

Tento příspěvek má jeden komentář

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..