Distanční výuka je poslední dobou často probíraným tématem internetových diskuzí. Vzhledem k blížícím se maturitám se také hojně řeší, jestli je příprava závěrečných ročníků dostatečná. Na sociální síti se objevují stovky komentářů, ve kterých studenti hodnotí formu a rozsah distanční výuky na svých školách. Jak se ale k tomuto problému stavějí pedagogové? Jaký mají názor na distanční vzdělávání a letošní podobu maturit? Na otázky odpovídali učitelé jednoho z pražských gymnázií.

Mnoho studentů říká, že při distanční výuce musí trávit mnohem více času přípravou do školy. Kolik času oproti normálnímu režimu musíte denně strávit prací spojenou s vyučováním?

„V této době jsou pracovní dny rozhodně časově náročnější (příprava, kontrola a opravy, komunikace se studenty, rodiči, kolegy…). Vlastně se trochu očekává, že jste stále v práci. Celkově se zhruba jedná o pět hodin práce navíc denně.“

„Přípravy na on-line hodiny i následné opravy mi zaberou asi dvakrát tolik času co dřív. Materiály, které jsem měla nasbírané, při distanční výuce nejsou použitelné. Hledám a vytvářím jiné a přemýšlím, jak je přetvořit v interaktivní činnosti, aby hodiny byly alespoň trochu zábavné. V podstatě přepracovávám a digitalizuji veškeré své učební prameny.“

„Když musím každému pátému žákovi psát, že formát, ve kterém práci odevzdal, je nečitelný, nelze otevřít, tak je to opravdu časově náročné. Pak se stane, že ještě kolem jedenácté večer pošlu opravené práce a žák mi klidně napíše, proč dostal takovou a takovou známku a proč tak pozdě opravuji?“

Myslíte si, že jsou velké rozdíly mezi školami a jejich způsoby distanční výuky?

„Ano, myslím, že rozdíly jsou obrovské. Faktorů ovlivňujících kvalitu výuky je spoustu: věkové složení učitelů, technické vybavení a IT podpora školy, sociální situace rodin žáků, podpora a pozitivní přístup vedení školy a další.“

„Ano, určitě zde rozdíly jsou, a to nejen mezi školami, ale i mezi pedagogy na jedné škole, což mohou posoudit nejlépe sami studenti.“

„Například má dcera měla za úkol napsat esej z matematiky o tom, proč si zaslouží známku, kterou si zaslouží. To si pak kladu otázku, co vedlo mé kolegy učitele k takovému zadání, a ptám se, kde je chyba.“

Jsou podle vás studenti na on-line hodinách dostatečně aktivní? Jak vnímáte jejich přístup k distančnímu vzdělávání?

„Já mám z aktivity žáků radost. V každé třídě je pár nejzapálenějších, ale vnímám, že i ti, co se neozývají, bývají ve střehu a vědí dobře, co se děje. Distanční výuka vyžaduje sebekázeň a vzhledem k tomu, jak dlouho už tento vysilující stav trvá, má drtivá většina žáků můj obdiv.“

„Studenti nejsou příliš aktivní, ale jsou aktivnější než ve druhém pololetí minulého školního roku. Hodně z nich už si zvyklo. Stále je ovšem musíme aktivizovat mnoha dotazy.“

„S aktivitou žáků jsem obecně spokojena. Najdou se samozřejmě i tací, kteří nejsou systematické práce schopni, úkoly neodevzdávají nebo nekomunikují. Uvědomuji si ale, že taková nemotivovanost mívá hlubší kořeny a že v každé třídě se pár takových lidí najde.“

„Mladší ročníky jsou velmi aktivní, starší studenti příliš ne, ale tak to je/bylo i v normálních hodinách. Myslím si, že tato forma výuky zůstane nedílnou součástí vyučování minimálně na středních školách (v jisté formě kombinace…), ale rozhodně na školách vysokých, a na tuto skutečnost by si vaše generace měla zvykat.“

Jaká je podle vás největší nevýhoda distanční výuky?

„Někdy přemíra učiva a úkolů. Především u mladších ročníků, starší studenti by se měli připravovat na náročnější vysokoškolské studium.“

 „Distanční výuka je pro mě jakési vysílání do prázdna s absencí očního kontaktu. Rozhodně jako největší nevýhodu tedy chápu nedostatek sociálního kontaktu, nejen žáků nebo učitelů mezi sebou, ale hlavně osobního kontaktu učitel – žák. A také jiný způsob prožívání emocí – namísto smíchu nebo rozhořčení dnes používáme různé smajlíky.“

„Žáci jsou přehlceni úkoly, možná se ani nic nenaučí, protože spoustu učiva samostatně nenastudují a neporozumí mu.“

„Nemožnost vycítit, jaká je atmosféra ve třídě, osobně je pro mě ‚tep‘ třídy hodně důležitý.“

Má distanční vzdělávání naopak i nějakou výhodu?

„Koronavirovou krizi vnímám jako užitečný kopanec, který nás učitele donutil v neskutečně krátké době přenastavit naučené postupy a nahlédnout na svou práci a schopnosti novýma očima. Naučili jsme se spoustu skvělých věcí, které už nepustíme a můžeme je vesele používat dál.“

„Pro žáky a studenty je to příležitost, jak se naučit pracovat s časem a být více samostatnými. Za výhodu považuji i to, že rodiče mohou nahlédnout pod pokličku a někteří konečně odloží růžové brýle v pohledu na své potomky.“

Přijde vám, že jsou studenti závěrečných ročníků dostatečně připravováni na maturitní zkoušku?

„Myslím, že každý učitel dělá vše pro to, aby studenti látku pochopili. Zároveň věřím, že studenti nebudou spoléhat jen na učitele a převezmou zodpovědnost za svoji budoucnost pouze do svých rukou.“

„Co se týče angličtiny, věřím, že jsme jako předmětová komise nic nezanedbali a že příprava probíhá tak, jak má.“

Mnoho maturantů znepokojily změny maturit od školního roku 2020/2021 (změny ve způsobu hodnocení, opravování slohových prací školami apod.), jiní jsou z nich stále zmatení. Jaký máte názor na tyto změny a jejich načasování?

„Souhlasím s tím, že načasování změn bylo velmi nešťastné. Nelíbí se mi to, že školám bylo oznámeno v průběhu tak náročného roku, jakým rok 2020 byl, že mají samy zorganizovat a hodnotit písemné práce z češtiny i jazyků a že původně Cermatem nastavená státní ústní zkouška s úrovní B1, která 10 let fungovala a na kterou jsme se složitě školili, se ruší a přesouvá na školy samotné.“

„Považuji za krajně nevhodné uprostřed, vlastně na konci hry, měnit a upravovat její pravidla. Ale protože již delší dobu působím ve školství, tak mě to vlastně nepřekvapuje, není to totiž poprvé.“

„Myslím, že s takovými výraznými změnami se mělo počkat a že všeobecná nejistota, se kterou se budoucí maturanti musí popasovat, se ještě prohloubila. Jako by nestačilo, že se museli postupně smířit se zrušením společenských a pro ně životně důležitých rituálních akcích, jako je například ples školy.“

Co si myslíte o úpravách letošních maturitních zkoušek z konce ledna? Souhlasíte s nimi, popřípadě jaké řešení by podle vás bylo vhodné?

„Myslím, že zrušení písemných prací je rozumné. Nemáme tušení, jaká bude nadále situace, ale jisté je, že eseje by se musely psát prezenčně ve třídách ještě v průběhu dubna a také to, že didaktické testy ani ústní zkoušení se vypustit nedají.“

„Jsem pro zrušení slohových prací. Didaktické testy a také ústní maturitu bych ponechala.“

„Pro žáky, a přiznávám, i nás učitele je to velká úleva, která nás v této nelehké situaci všechny potěšila. Uklidňující také je, že školy dostaly více času na zorganizování maturit a hlavně to, že jsme už koronavirem zasažené maturitní zkoušení v květnu 2020 zažili, tak si umíme představit, za jakých hygienických podmínek budou probíhat. Ale hlavně, že to jde a že se toho nemusíme bát.“

„Ponechat didaktické testy a školní ústní maturitu. U slohů si nejsem jista. Jsem staromilec, ale chápu realitu.“

Na závěr snad trochu veselejší otázka. Na internetu koluje mnoho záznamů z on-line hodin, kdy studenti nechtěně pomocí nevypnutých mikrofonů a kamer vyučování nějak zpestří. Stalo se to i vám?

„Přiznávám, že mívám škodolibou radost, když se žák omlouvá, že mu nefunguje mikrofon či kamera, pak si kameru omylem zapne a my se například můžeme kochat výhledem na park z lavičky tak dlouho, než si toho dotyčný všimne, rychle své zařízení vypne a dál tvrdí, že se připojit nemůže.“

Zdroj úvodní fotky: freepik.com