V polovině října plánuje několik vysokoškolských fakult stávku. Jde o reakci na nespokojenost s přístupem vlády ke školám a zároveň dlouhodobou nespokojenost s podmínkami ve vysokoškolském prostředí. Stávkující zaměstnanci se sejdou na demonstraci na Palachově náměstí v Praze.
Především dlouhodobé ignorování vládních závazků vůči vysokoškolským pedagogům stojí za tím, že 17. října plánují stávkovat dvě filozofické fakulty. Podle organizátorů stávky vedení státu opakovaně porušuje cíle, které si samo vytyčuje. „Frustrace z trvale kritické finanční situace našich fakult je pouze násobená vládními deklaracemi o České republice jako centru vzdělanosti a nových myšlenek,” říká Vít Zdrálek z odborové organizace FF Univerzity Karlovy.
Stávkující zaměstnanci požadují navýšení vysokoškolského rozpočtu na rok 2024. Společně s tím chtějí, aby Česká republika přijala plán pro navýšení peněz v terciárním školství na průměr OECD. Vláda by podle nich také měla zlepšit postavení doktorandů a doktorandek.
Účast ve stávce již potvrdily Filozofická fakulta Univerzity Karlovy a Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, jejichž akce zastřešuje Vysokoškolský odborový svaz. Další fakulty prozatím o zapojení do stávky diskutují, podle tiskové zprávy organizace Hodina pravdy vznikají stávkové výbory v deseti univerzitních městech. Některé fakulty pak stávku podpoří i symbolickým přerušením výuky.
Špatná platová situace v terciárním vzdělávání je již déle předmětem diskuzí. Čeští pedagogové jsou placeni pod evropským průměrem, šetří se ale i jinde. Česká republika podle dat Eurostatu do vysokých škol včetně výzkumů ročně přispívá 0,86 % HDP, zatímco průměr v EU je 1,27 % HDP. „Očekává se od nás úspěch v celosvětových žebříčcích kvality univerzit, pracujeme ale v nesrovnatelně horších podmínkách oproti univerzitám, které se v nich umisťují na předních příčkách,” přibližuje František Kratochvíl z FF v Olomouci.
Nespokojenost zaměstnanců vysokých škol u nás trvá již delší dobu. V březnu tohoto roku uspořádala Hodina pravdy protest v osmi univerzitních městech za záchranu humanitních oborů. Ty podle organizátorů trpí finančně nejvíce, jejich poslání je navíc částí veřejnosti nepochopeno.
