V polovině ledna odtajnilo ministerstvo školství (MŠMT) změny rámcového vzdělávacího programu (RVP) pro základní školy, které jsou největší výukovou reformou za poslední dvě dekády. Obměna se dotýká téměř všech předmětů a má se začít uplatňovat v září 2027, některé změny přichází ale už letos. Reforma sice dává školám větší volnost, ale názory na ni mezi učiteli, řediteli i odborníky přesto liší. Jedni poukazují na pozitiva rozšíření výuky jazyků, druzí na negativa, zvláště v případě podpory od státu a samotného uvedení reformy do praxe.

Co se změní?

Důležitým bodem reformy jsou očekávané výsledné kompetence absolventů. Mají umět lépe zacházet s digitálními technologiemi, být respektující a ohleduplní, chránit životní prostředí a také své fyzické a psychické zdraví. V rozdělení do předmětů nechává MŠMT školám vcelku volnou ruku. Dohromady by se měla spojit chemie, biologie a fyzika v jeden obor „science“, neboli „Člověk a příroda“. Mimo to v celém plánu mizí slovo zeměpis, dělí se na geografii a „Člověk a jeho svět“ pro první stupeň. Stále se objevuje obor umění, obsahující hudební, výtvarnou a dramatickou výchovu. Ve všech oborech MŠMT vyzdvihuje důležitost schopnosti sebehodnocení.

Český jazyk se zaměří na komunikaci, takže se nebude dělit na literaturu, mluvnici a sloh. Obecně je kladen velký důraz na jazyky, angličtina se bude učit od první třídy . Žáci devátých tříd mají dosáhnout úrovně B1, od sedmého ročníku bude povinný druhý jazyk, z jehož výběru se vyčlení ruština. Do matematiky se začne řadit i pravděpodobnost, statistika a prostorová geometrie, které se dříve patřily až na střední školy. Také se budou více probírat slovní úlohy. Dějepis a občanská výchova se pro druhý stupeň spojují v „Člověk a společnost“, kde se má klást důraz na příčiny a důsledky, spíše než na data.

Celkově reforma zobecňuje většinu předmětů, zaměřuje se na praktickou stránku a hlubší porozumění, a uvolňuje specifikace, které musí školy dodržet. Jednou z negativních stránek je větší množství práce a administrativy, kterou školy budou muset vykonávat.

Jak reagují odborníci a učitelé?

Někteří odborníci považují reformu za výborný počin, jiní ji naprosto odsuzují a zbylí v ní vidí spoustu chyb, ale obecně jsou ji ochotni tolerovat.

Učitelé chemie i chemici vidí nespravedlnost v rozdílnosti pojetí výuky chemie a ostatních předmětů v oboru „science“, tedy fyziky a biologie (Seznam Zprávy). Chemie se totiž rozdělením na „chemie a já“, „chemie a planeta Země“ a „chemie a společnost“ zredukovala výrazně více než například fyzika. Ta zůstává v podstatě stejná.

Implementace reformy se setkává s výzvami, jako je potřeba přizpůsobit výukové materiály a metodiky. Učitelé se obávají, že reforma přináší zbytečnou administrativu a nové povinnosti, které nejsou dostatečně podpořeny školením a materiály. Někteří učitelé mohou být také „vyhrožováním účinnou školskou reformou“ unavení. Zvláště učitelé matematiky a angličtiny si mohou připadat zahlcení a bezradní. Stává se, že sotva stíhají předepsaný plán a nyní jim ministerstvo školství přidalo další nálož. Další problém by mohl být podstav dostatečně kvalifikovaných učitelů jazyků.

Jiní si stěžují na vágnost nového RVP. Považují změnu za důležitou, tato konkrétní jim ale přijde nepropracovaná. Tímto uspěchaným krokem může podle některých Národní pedagogický institut na jakékoliv zbývající autoritě, stejně tak ministr školství Bek i ministerstvo jako takové. Otázkou zůstává, jestli „setback“ a všechny nedokonalosti nejsou pouze součástí procesu reformy, která nakonec bude úspěšná, přestože se to zdá jako dalece vzdálená.

MŠMT naopak tvrdí, že reforma uspěchaná není. Vychází prý z komunikace s „partnery ve vzdělávání“ a z „veřejné konzultace.“ Reforma se také podle mluvčí ministra školství snaží přiblížit české školství k mezinárodnímu standardu, a to právě doplněním statistiky a pravděpodobnosti do RVP pro matematiku (Aktuálně.cz).

Závěrem

Přes snahu o modernizaci vzdělávání na českých základních školách přináší výuková reforma mnohá úskalí, která pravděpodobně nelze tak jednoduše odstranit. Množství pedagogů si však myslí, že jsou změny nepromyšlené. Reakce na reformu jsou obecně spíše negativní nebo většina alespoň vidí neopomenutelné vady. Není ale možné, aby se jakákoliv změna obešla bez kritiky a nutného doladění nedokonalostí. Každá reforma si žádá čas, aby mohla být přijata odbornou i laickou veřejností.