Židé jsou dodnes mnohdy vnímáni jako lakomí a když se řekne „typický žid“, spousty lidí si představí bohatého a lakomého tmavovlasého muže s orlím nosem. Tento stereotyp má však svůj původ, a dokonce je poměrně snadné ho popřít na základě historických faktů.

Židé to umí s penězi a jsou lakomí

Cedaka, tedy povinnost pomáhat chudým, je v judaismu jednou ze 613 micvot (přikázání). Přesto je na židy nahlíženo jako na a priori úspěšné, bohaté a hlavně lakomé. Ve skutečnosti však podle statistik nejsou židé ani v Evropě, ani jinde ve světě o nic bohatší než jiné etnické skupiny. Mnoho lidí stále věří, že židé kontrolují mezinárodní bankovnictví, nebo dokonce celou světovou ekonomiku. Tím se stávali obětními beránky v dobách ekonomických krizí, kdy bylo velmi jednoduché ukázat prstem právě na ně. I Karl Marx zdůrazňoval negativa židovské moci ve finančnictví, přestože sám měl židovské kořeny. Zajímavostí je, že například v Číně je takzvaný židovský úspěch velmi populárním mýtem a knihy, které přivlastňují či dezinterpretují praktiky z talmudu jsou na čínském trhu bestsellery.

Smutným faktem je, že stereotyp bohatého žida má přesah až do 21. století. V roce 2006 byl ve Francii unesen třiadvacetiletý Ilan Halimi, který vlastnil obchod s mobilními telefony. Právě ve svém obchodě se seznámil s neznámou ženou, která ho po chvilce nevinné konverzace požádala o telefonní číslo. Hned druhý den přišla Ilanovi esemeska. Žena ho pozvala na drink a Ilana ani nenapadlo, že se řítí do smrtelného nebezpečí. Stal se obětí místního gangu, který ho 24 dní mučil. S přesvědčením, že vzhledem k jeho židovskému původu musí být jeho rodina bohatá, vymáhal gang vysoké částky jako výkupné, které Ilanova rodina nemohla zaplatit. Ilan nakonec následkům mučení podlehl a stal se tak po konci druhé světové války první obětí, jejíž vražda měla antisemitský motiv.

Původ stereotypů a jejich pokračování

Stereotyp bohatého lakomého žida vznikl ve středověké Evropě. V té době měli židé kvůli mnohým diskriminačním zákonům zakázáno vlastnit půdu. Právě proto se uchýlili k povoláním jako obchodníci, výběrčí daní a tak dále. Je tedy pravdou, že židé byli skutečně po staletí četně zastoupení ve sféře finančnictví. Důvodem ovšem je, že ve středověku bylo zacházení s penězi pro křesťany tabu, a tak často pro tyto účely židy dokonce sami najímali. Křesťané tak získali dojem, že chování židů je amorální a nečestné. Od těch dob byli židé zobrazováni v literatuře čím dál častěji jako záporné postavy, jako je tomu například v Shakespearově hře Kupec benátský.

Vánoční koleda Charlese Dickense může určitým způsobem také vykazovat známky antisemitismu. Hlavní postava Ebenezer Scrooge se živí půjčováním peněz a neslaví Vánoce. Jeho křestní jméno má dokonce hebrejský původ, krom toho Dickens nezapomíná zmínit Scroogeův špičatý nos, tedy stereotypně židovský.

Stereotypní zobrazení žida jako lakomce se však dostalo nejen do literatury, ale také do tradic některých kultur. V ukrajinské tradici vánočního vertepu (tradiční forma ukrajinského dramatu) se každoročně jeden nebo více účastníků převlékají za židy a snaží se ostatní postavy podvést. Je dobré si připomenout, že ve vertepu se stereotypně objevují také Romové nebo Arméni. Ukrajinská kulturoložka Diana Kločko se k této problematice v roce 2017 vyjádřila negativně a vertep označila za obecně velmi nekorektní. Vedle zobrazení židů kritizuje také nelichotivě stereotypní vykreslení Poláků, Bělorusů, Litevců nebo právě Romů. Kločko věří, že vertep může být zachován i bez tohoto urážlivého klastru postav, aniž by bylo porušeno kouzlo vánoční atmosféry nebo došlo k potlačování tradic na úkor politické korektnosti.

Zneužití stereotypu v politice

V 19. století se v mnohých zemích Evropy konečně emancipovala a díky změnám v zákonu nově mohla vykonávat povolání, která byla židům do té doby zapovězena. Rakousko-Uhersko umožnilo židům věnovat se právu, žurnalistice, nebo také medicíně. Výsledkem bylo zlepšení celkové ekonomické situace židů v Evropě. Všechny tyto momenty se možná zdají pozitivní, ale přesto se pokoutně zvyšovala ve společnosti antisemitská nálada. Někteří teoretici si vysvětlují vzrůst tzv. ekonomického antisemitismu paradoxně tím, že někteří komunističtí židé (včetně Karla Marxe) zdůrazňovali linku mezi židovstvím a kapitalismem.

V roce 1933 se ministrem propagandy v nacistickém Německu stává Joseph Goebbels. Svou rétoriku úspěšně razí jak v médiích, tak v divadle, filmu nebo hudbě. Kromě diskriminace Němců ve střední a východní Evropě nezapomene zmínit ani židy jako kulturní parazity. Novinami se šíří židovské karikatury, židé jsou mimo jiné obviněni z porážky Německa v první světové válce. Židé jsou hromadně propouštěni ze zaměstnání a vláda je otevřeně prohlašuje za občany druhé kategorie. Nemohou navštěvovat veřejné školy, nesmí do kina nebo divadla. Od roku 1937 pak byli židé vyloučeni i z ekonomického života, přišli o své firmy a nakonec vše vyvrcholilo Křišťálovou nocí.

Nacistická propaganda by však jen těžko mohla vzniknout bez rétoriky Adolfa Hitlera, který po první světové válce, kde sloužil jako voják-, uvěřil, že zemi zradili právě židé a bolševici, kteří podle něj stáli za porážkou Německa. Zanedlouho poté začala světová hospodářská krize. Hitler označil za viníky opět židy a jejich vypuzení z Německa představil jako ideální řešení všech problémů státu. Tento slib Hitlerovi vyhrál v roce 1932 volby.

Moderní ekonomický antisemitismus

V roce 2009 uvedl deník Haaretz znepokojivé procento lidí, kteří věří, že za globální ekonomickou krizi mohou židé –⁠ jednalo se o 31 % hlasujících. 40 % respondentů věřilo, že židé drží moc nad světovým byznysem (nejvíce takto odpovídali respondenti z Maďarska, Španělska a Polska). Krom toho 23 % oslovených stále obviňovalo židy z vraždy Ježíše Krista. Všechna tato čísla nám ukazují, že antisemitismus je stále živý a je třeba se proti němu vyhraňovat. Na internetu se stále objevují antisemitské články, posty na blozích, facebookové příspěvky nebo konspirační teorie. Nemluvě o teoriích ohledně světové pandemie onemocnění covid-19.

Židé byli během historie obětními beránky téměř v každé krizi, kterou si lidstvo procházelo. Je až zarážející, že se tak děje i v dnešní době, kdy jsou lidé mnohem vzdělanější a je mnohem snazší se dostat k ověřeným informacím. Jak můžeme vidět, mnoho lidí má zachovává středověkou mysl, která stále vidí židy jako nemorální lichváře. Tyto stereotypy se však táhnou celá staletí a dosud zraňují, anebo dokonce zabíjejí mnoho nevinných lidí.