Všechny totalitní režimy mají kromě potlačování svobod a opozičních sil jednu věc společnou – snaží se od mládí ovlivnit a k obrazu svému vychovat ty nejmladší v naší společnosti. Za nacistů to byla například organizace Hitlerjugend, která sdružovala mladé dívky a hochy a adorovala Adolfa Hitlera. V komunistickém Československu k podobnému, byť méně radikálnímu účelu sloužila pionýrská organizace. Dnes je tomu přesně 72 let od jejího oficiálního vzniku.

Proletářská verze skautingu – tak bývá Pionýr občas nazýván. Dnešní verze pionýrů už s tou minulou má (naštěstí) jen pramálo společného, přesto se mnoha lidem s tímto názvem vybavují negativní konotace. A není se čemu divit.

Pionýr oficiálně vznikl na slučovací konferenci mládeže 24. dubna 1949. Na známější název „Pionýrská organizace Československého svazu mládeže“ došlo až o rok později, organizace už ale své působení začala. A vzhledem k tomu, že již neexistovaly „sjednocené“, respektive zakázané mládežnické organizace Junák, Orel či Sokol, měl Pionýr od začátku monopolní postavení na práci s dětmi.

Hlavním účelem vzniku i působení Pionýra bylo samozřejmě šíření myšlenek marxismu-leninismu a komunismu mezi nejmladší generace. Pro děti od první třídy sloužily tzv. Jiskřičky, do Pionýru se hlásily děti od 9 do 15 let. Organiazce byly zřizovány již na základních školách, komunisté totiž chtěli svoji idelogii dostat do dětí co nejdříve.

Umíte rozdělat oheň, přežít v přírodě nebo postavit stan? Ne, v Pionýru se nehledělo primárně na získané dovednosti a schopnosti, nýbrž na to, kolik toho děti věděly o Karlu Marxovi, co se jim nejvíc líbilo na Vladimiru Iljiči Leninovi a proč je tatínek Gottwald nejlepším československým prezidentem v historii. Koneckonců idelogická výuka a politická organizovanost se staly rozhodujícím měřítkem činnosti soudružek učitelů a soudruhů učitelů.

Sovětský svaz, náš vzor!

Stejně jako v politice, tak i v Pionýrovi bylo důležitým prvkem bezduché kopírování všeho, co pochází ze Sovětského svazu. Jednak tím soudruhové formovali světonázor mládeže, jednak se děti měly naučit respektovat „našeho velkého slovanského bratra“.

Jedním z nejbizarnějších – a dalo by se říci i odporným – prvkem kopírování byla snaha Pionýra nabádat děti k tomu, aby donášly o tom, co se děje v jejich rodinách, o čem se doma mluví a jaký mají rodiče postoj k SSSR a komunistické straně obecně.

Na základě toho byly rodiny rozdělovány na „dobré“ a „špatné“. Zřejmě aby ale komunisté neměli tolik práce, rozhodli se v roce 1952 zrušit na školách povinnou výuku náboženství. Kdo tedy nově přihlásil své dítě na nepovinné náboženství, byl velmi pravděpodobně politický závadný. Připomíná to podobné sledování lidí, kteří nejsou v prvomájovém průvodu. Ty jsi zůstal doma, jo? Tak teď budeš mít problém.

Podobně tomu bylo i se samotným vstupem do Pionýra. Ten byl považován za samozřejmou povinnost a odmítnutí vedlo k velmi přísným postihům. Navíc tím, že masový nábor zajišťovali učitelé, se této nabídce nedalo dříve nebo později vyhnout. Děti se tak od maličky učily, jak žít ve městě, starat se o nástěnky, sbírat sběrné suroviny, dělat „spontánní“ reakce na politické události, besedy s předválečnými členy KSČ atd.

Jiskřičky – tedy děti od první třídy zhruba do devíti let – nosily bílé košile a tmovomodré kalhoty či sukýnky, na košilích pak měly odznak s terčem rudé hvězdy, z níž vycházejí plameny. Pionýři měli na sobě modrobílý stejnokroj doplněn rudým šátkem, který jim byl udělen při složení slibu. Před ním museli ještě projít idelogickým školením.

Zásady

Pojďme se nyní podívat na pionýrské zásady, tak jak byly uveřejněny ve směrnicích „Zakládáme pionýrské oddíly“ vydaných v říjnu 1949 Ústředním výborem Československého svazu mládeže.

Pionýr

• • je všem chlapcům a děvčatům příkladem.

• • miluje svou lidově demokratickou vlast. Je hrdý na svůj národ, který pod vedením presidenta Klementa Gottwalda buduje socialismus. Miluje svou lidově demokratickou republiku a její armádu, záruku bezpečnosti našeho státu.

• • přeje svobodu a mír všem národům. Miluje našeho osvoboditele Sovětský svaz, zemi svobody, míru a socialismu.

• • se dobře učí. Plní vzorně svoje školní povinnosti, má rád knihy, stále se vzdělává, aby se stal uvědomělým a platným budovatelem socialismu.

• • je pracovitý. Ctí každou práci, která přináší prospěch celku, a účastní se jí podle svých sil. Především pomáhá svým rodičům.

• • pečuje o své zdraví. Dbá o svou čistotu a je otužilý, aby byl zdatným pracovníkem a obráncem své vlasti.

• • je ukázněný. Dbá rad svých rodičů, učitelů a vedoucích. Podřizuje se vždy vůli kolektivu.

• • chrání svou pionýrskou čest. Zastává pravdu, je čestný a odpovědný, není sobecký a jedná vždy spravedlivě. Váží si všech pracujících lidí.

• • je mladým hospodářem své země. Miluje přírodu, zachází šetrně se vším, co bylo vytvořeno lidskou prací. Chrání splečný majetek a střeží jej před škůdci a nepřáteli.

• • je věrným a spolehlivým druhem. Pomáhá spolužákům a je přítelem malých dětí

• • se připravuje vstoupit do řad ČSM. Bude proto vždy a všude vzorným pionýrem, aby byl přijat do ČSM, který sdružuje nejuvědomělejší mladé budovatele republiky.

Po sametové revoluci v roce 1989 tato organizace zbavila svou činnost komunistické ideologie a pokračuje v práci s dětmi pod novým názvem Pionýr. V současné době patří k největším uskupením zabývajícím se prácí s dětmi v České republice.