Dvaadvacetiletý Jakub Zieba volí většinou hnutí SPD, za které v minulosti dokonce kandidoval v komunálních volbách. Původně studoval politologii na Západočeské univerzitě, výuka však podle něj nebyla objektivní a „připomínala spíše propagandu TOP 09“. Proto se rozhodl studovat v Rusku. Zieba má na věci svérázné postoje: za pandemií podle něj stojí americký deep state, kauza Vrbětice je z jeho pohledu jenom kampaní s cílem pošpinit Rusko. Přinášíme první díl ze série rozhovorů s mladými voliči stran, které podle dostupných dat volí jinak spíš starší lidé. 

Dvaadvacetiletý Jakub Zieba plánuje v říjnových sněmovních volbách volit hnutí SPD. Pokud se tedy v té době bude zdržovat v Česku – studuje totiž na univerzitě v ruském Volgogradu. Zieba původně studoval obor politologie a mezinárodní vztahy na Západočeské univerzitě ve své domovské Plzni. „Z učitelského sboru tam ale byli všichni příznivci TOP 09 a spíš než objektivní výuka to byla propaganda topky,“ říká.

S učiteli měl z toho důvodu několik konfliktů. „Tak jsem říkal, že nemám zapotřebí se s někým pořád dohadovat, že chci normálně studovat,“ vysvětluje. „Mám dobrý vztah k Ruské federaci, umím rusky, mám rád ruskou kulturu, s Putinovou vládou souhlasím. Tak jsem si řekl, proč to nezkusit,“ objasňuje Zieba, jak se dostal ke studiu v Rusku.

Investor v Den D

Jakuba Ziebu podle jeho slov zaujal současný předseda hnutí SPD Tomio Okamura jako investor v televizním pořadu Den D. „Od té doby jsem ho tak nějak sledoval. On později vstoupil do politiky a já jsem se v té době začínal o politiku zajímat. Říkal jsem si, že jeho názory vůbec nejsou špatné,“ říká Zieba. Když Okamura po odchodu z Úsvitu založil hnutí SPD, rozhodl se Zieba podle vlastních slov, že do toho půjde, a do hnutí v osmnácti letech vstoupil.

Zieba se v rámci hnutí vypracoval a o rok později, v komunálních volbách v roce 2018 už stál v čele kandidátky SPD v městském obvodu Plzeň 1. „Už to, že jsem se jako tak mladý člověk angažoval, řadu členů SPD nadchlo,“ vzpomíná Jakub Zieba, jak se do pozice lídra kandidátky dostal. Jím vedené SPD se ale v Plzni 1 se ziskem 4,32 % do zastupitelstva nedostalo. Dva roky nazpět se pak Zieba rozhodl z hnutí odejít. „Nebyl jsem spokojený s některými věcmi. Představoval jsem, že strana bude mít lepší strukturu, že v ní bude lepší komunikace,“ vysvětluje důvody svého odchodu.

Pomalu ve čtvrtou říši

Voličem SPD ale částečně zůstal. Ve volbách nyní střídavě dává hlas hnutí SPD a KSČM. Komunistickou stranu volí na místní úrovni, jako třeba v loňských krajských volbách, na celostátní úrovni ale s její politikou nesouzní, především kvůli podpoře vlády ANO a ČSSD. Byť, jak vysvětluje, mu na českém politickém poli ta správná strana chybí a „myšlenkově je někde mezi SPD a KSČM“, na celostátní úrovni volí Okamurovo hnutí.

„Programu SPD nemám co vytknout. Vyrůstal jsem v tradičně založené rodině, takže podporuji tradiční hodnoty a nepodporuji sňatky homosexuálů ani LGBT propagandu,“ říká s tím, že nesouzní ani s Evropskou unií. „Myšlenka spolupráce na evropském kontinentu byla sice zpočátku dobrá, ale zvrhlo se to pomalu ve čtvrtou říši,“ říká Zieba.

Politika EU je pro něj „příliš neomarxistická“ a žádné výhody nepociťuje. Podporuje také vystoupení z NATO. „Jsem pro úzkou spolupráci ve V4. Západ na nás stejně bude koukat skrze prsty jako na nějakého Čecha z východu, takže bychom se měli soustředit na náš středoevropský region. Česká republika patří na střed, případně na východ,“ míní Zieba.

Na českém politickém poli existuje více euroskeptických stran – například Trikolóra. Tu by však Zieba nevolil. „Jsem levicového ražení, Trikolóru považuji za čistě pravicovou stranu. Nehledě na to, že zakladatel strany Václav Klaus mladší byl členem ODS a tu já nepodporuji,“ vysvětluje.

Nepovažuje sám KSČM nebo SPD za extremistické strany? „S tím nesouhlasím, já považuji za extremisty třeba Piráty, kteří dělají ultralevicovou a neomarxistickou politiku,“ říká Zieba. Nevidí trochu rozpor v tom, že volí KSČM, která je označována za krajní levici, a přitom označuje za ultralevicovou stranu Piráty? „Není levice jako levice. Je rozdíl mezi neomarxismem a bolševickým socialismem. Bolševický socialismus je jediná možnost, jak může společnost dlouhodobě fungovat a rozvíjet se,“ myslí si Jakub Zieba.

Za pandemií stojí deep state, Vrbětice jsou zpravodajskou hrou

Na témata, která aktuálně hýbou společností, má Zieba svérázné pohledy. V momentě, kdy se otevírá téma pandemie, dostáváme se do víru konspirací. „Už když se nad tím člověk zamyslí, tak aby to vzniklo z nějakého netopýra někde v Číně, je trochu podezřelé,“ říká Zieba. Existenci viru nijak nezlehčuje, sám má podle svých slov několik známých, kteří měli těžší průběh nemoci. Zároveň si ale myslí, že virus byl vypuštěný uměle.

„Já jsem toho názoru, že to byla státní elita USA, ten tak zvaný deep state. Ta pandemie měla za cíl přeformátovat jednotlivé společnosti na Zemi,“ říká Zieba a hned zmiňuje zvolení Joea Bidena americkým prezidentem loni na podzim. Bidenovo prezidenství má podle něj USA vnitřně rozložit.

V duchu konspirací se nese také debata o kauze útoků na muniční sklad ve Vrběticích, který měli podle všeho na svědomí ruští tajní agenti. „Už když jsem viděl první výstup Hamáčka s Babišem, tak bylo jasné, že tu něco nesedí a že to není tak, jak se nám vykládá. Jak to Babiš na té tiskové konferenci říkal, div nebrečel, tak už z toho bylo jasné, že ho k tomu někdo donutil. Že ho zmáčkli, vyhrožovali mu, a donutili ho něco přečíst,“ myslí si Zieba. Sám si nemyslí, že za útoky stálo Rusko. Současné dění považuje za zpravodajskou hru v souvislosti s napětím na Ukrajině s cílem Rusko pošpinit.

Jak jsme zvolili respondenty?

Pro naši sérii rozhovorů s mladými voliči stran s jinak spíše starším elektorátem jsme zvolili parlamentní politická uskupení, která podle dostupných dat (mimo jiné agentury Kantar) mají výrazně vyšší podporu ve starších věkových skupinách než v těch mladších. Tyto definice splňovaly parlamentní levicové strany KSČM a ČSSD a hnutí ANO a SPD (krom nich ještě KDU-ČSL, ta však kandiduje v rámci koalice SPOLU). V sérii textů představujeme vždy jednoho mladého voliče ve věku 18 až 25 let a snažíme se načrtnout jeho motivaci a důvody jeho politické preference. Část našich respondentů reagovala na výzvu, kterou jsme vyvěsili na sociálních sítích, část jsme oslovili napřímo.

Osvětlovat druhou stranu

SPD Tomia Okamury a KSČM jsou přitom všeobecně pokládané za strany, které jsou oblíbenější zejména u starších voličů. To do značné míry především u komunistů dosvědčují i dostupná volební data. Průzkum agentury Focus pro Jeden svět na školách, který probíhal mezi středoškoláky v září a říjnu loňského roku, hnutí SPD naměřil podporu dvě procenta, komunistům pouhé procento. Z dat výzkumné agentury Kantar za období leden až březen letošního roku lze vypozorovat výrazně vyšší podporu KSČM v nejstarší skupině nad 60 let (9,5 procenta), než v té nejmladší 18 až 29 let, kde byla podpora komunistů zcela zanedbatelná.

To z osobní zkušenosti potvrzuje i dvaadvacetiletý Jakub Zieba. „Většina vrstevníků se mnou samozřejmě nesouhlasí, volí většinou Piráty, ODS nebo TOP 09. Já jsem si dal jako osobní cíl tohle změnit a osvětlovat i tu druhou stranu,“ říká. „Já jsem měl zpočátku taky názory, že komunismus, socialismus, bolševismus je špatně, ale pak jsem se začal zajímat o politiku sám a začal jsem zjišťovat, že to je skoro celé naopak, že to není tak špatné, jak se říká,“ vysvětluje Zieba. „Třeba cestovat se s povolením mohlo.“

Příští týden v úterý přineseme rozhovor s mladým voličem ČSSD, další týdny budou následovat voliči KSČM a hnutí ANO.