Platforma studentů politologie čítající sedm spolků působících při akademických institucích v úterý ve společném prohlášení odsoudila ruskou agresi vůči Ukrajině a podpořila kroky české vlády i spojenců v rámci NATO.

V dokumentu, pod kterým jsou podepsáni zástupci Politologického klubu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, Politologického spolku POLIS působícího při Ústavu politologie Filozofické fakulty UK, Akademického spolku studentů politických věd v Plzni, Studentské sekce IIPS Masarykovy univerzity, Politologického klubu Univerzity Hradec Králové, Politologického klubu Univerzity Palackého v Olomouci a Klubu mladých politologů z VŠE, studenti konstatují, že vstup ruských vojáků na území Ukrajiny považují za akt agrese. 

V prohlášení rovněž odmítají rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina diplomaticky uznat separatistické východoukrajinské oblasti jako nezávislé republiky, jež považují za ignorování mezinárodního práva a narušení ukrajinské suverenity. Vyjadřují rovněž víru v „brzkou reakci Evropské unie, NATO a OSN, která povede ke zmírnění a deeskalaci konfliktu“ a naději vkládají v diplomatická jednání. 

Předseda Politologického klubu FSV UK Marek Boňko pro Studentské listy uvádí, že důvodem pro vydání společného prohlášení je především podpora ukrajinskému obyvatelstvu a také ukrajinským spolužákům a kolegům, kteří studují na českých univerzitách. „Jako studenti politologie a dalších přidružených oborů, mezi které patří například mezinárodní vztahy či bezpečnostní studia, se znepokojením sledujeme situaci na Ukrajině,“ uvádí Boňko a doplňuje, že spolky vítají obrovskou vlnu solidarity s Ukrajinou i prohlášení akademických senátů a vedení českých univerzit, jež vyjadřují ochotu pomoci ukrajinským studentům. Znepokojení nad ruskými aktivitami v posledních dnech prezentovali rektoři největších českých univerzit.

Boňko říká, že společná prohlášení jsou pro spolky mimořádným komunikačním prostředkem, ke kterým přistupují pouze výjimečně. „V minulosti jsme podobné prohlášení vydali v rámci výročí 17. listopadu, kdy jsme se z důvodu pandemie Covid-19 nemohli setkat a fyzicky si připomenout výročí na Národní třídě a na Albertově. Situace na Ukrajině je důležitá pro celou Evropu a bezprostředně se nás dotýká. Přišlo nám důležité promluvit a vyjádřit solidaritu,“ vysvětluje.

Celý svět v posledních týdnech sleduje zvýšenou aktivitu ruské armády v blízkosti ukrajinských hranic, ať už se jedná přímo o území ruské nebo běloruské. V pondělí večer v televizním projevu ruský prezident Putin zpochybnil právo Ukrajiny na samostatnou existenci, načež bezprostředně navázal vstup ruských vojsk do separatistických regionů na východě jejího území. Evropská unie i USA reagovaly uvalením nových sankcí směřujících proti některým ruským bankám a oligarchům, v posledních hodinách pak ukrajinská média zveřejnila zprávy pocházející od zdrojů v tajných službách o tom, že se Rusko chystá postupovat dál do ukrajinského vnitrozemí. Putin aktivitu ruské armády pokládá za „mírovou operaci“.

V České republice podle údajů Českého statistického úřadu z roku 2020 studují na vysokých školách více než 4 tisíce ukrajinských studentů, podporu jim v posledních dnech vyjádřil i ministr školství Petr Gazdík. Patří mezi více než 50 tisíc studentů cizí státní příslušnosti.