Mezi nemalé zbraslavské krásy patří bezesporu i římskokatolický farní kostel sv. Jakuba Staršího. Původně středověký kostel je dnes součástí areálu Zbraslavského kláštera, ke kterému přiléhá nádherný zámek. Tento kostel zároveň spadá do doby posledních Přemyslovců.
Kostel býval od přestavby cisterciáckým klášterním kostelem, dnes už je opět farním. Zajímavostí této stavby je, že na jejím místě původně stával ohromný a nádherný chrám Panny Marie, který byl zničen husity. Jediné pozůstatky tohoto chrámu byly patrny na počátku 18. století, avšak byly všechny kompletně zničeny. Kněžiště tehdejšího chrámu bylo patrně v místech, kde se dnes nachází zmenšená Myslbekova jezdecká socha Václava IV.
Původně gotický kostel sv. Jakuba byl vystavěn na místě kaple v letech 1650-54 do podoby raného baroka. Vzhled kostela zvenčí odpovídá prosté době, ovšem vnitřek kostela je zdobný a ryze barokní, především hlavní oltář, z r. 1744, tesaný ze sliveneckého a radotínského mramoru, z kterého efektivně ční obraz Nanebevzetí Panny Marie, malovaný známým benátským malířem Giovanni Battista Piazzettim (1683-1754). Po stranách oltáře se nám jeví sochy sv. Benedikta a sv. Bernarda.
V kostele najdeme nejen barokní výzdobu, ale také u nás velice vzácné rokoko. Jedním takovým rokokovým prvkem je například oltář sv. Kříže, stojící v presbytáři. Podél bočních stěn nalezneme vykládané chórové lavice zdobené řezbami. K bokům hlavní lodi přiléhají kaple ve stylu bočních lodí. V jižní kapli můžeme narazit na krásný mramorový barokní oltář, na kterém se jeví obraz Panny Marie Zbraslavské ze 14. století. Po stranách obrazu stojí sochy sv. Jáchyma a sv. Anny.
Z oratoře vede arkýřové okénko přímo do severní kaple. Zajímavostí této kaple je obraz sv. Bernarda uprostřed oltáře, od známého českého malíře Karla Škréty. Po stranách oltáře se jeví dvě sochy světců-cisterciáků. Vedle oltáře je na stěně umístěna skřínka, ve které byly uschovávány lebky Václava II., Václava III. a královny Elišky, jež byly ve 30. letech 20. st. přemístěny do Štursova monumentu Přemysla-Oráče v hlavní chrámové lodi. Velmi krásné jsou varhany v ozdobných skříních, zhotoveny r. 1776 Ant. Reissem, varhanářem z Prahy.
Největší raritou tohoto kostela je posvátný milostný obraz Zbraslavské Madony (kopie), zdobící oltář ve svatyni, jejíž klenba pamatuje po staletí se ozývající prosby a zpěvy zbožných poutníků, přicházejících se poklonit právě Zbraslavské Madoně. Řád Cisterciáků v ní uctíval Královnu nebes a obyčejní lidé dobrotivou Matku a přímluvkyni u Boha. Podle historických spisů se u ní modlívali Karel IV. nebo sv. Jan Nepomucký. Originál obrazu ze 14. století dnes můžeme vidět v Národní galerii v Anežském klášteře.
