• Autor příspěvku
  • Rubriky příspěvkuPolitika
  • Čas na čtení:11 minuty čtení
Právě si prohlížíte Zelení po ukončení jednání s ČSSD vyzývají menší levicová uskupení k vytvoření aliance pro podzimní volby

Strana zelených minulý týden oznámila rámec toho, jak se chce zúčastnit voleb do Poslanecké sněmovny. Poté co Zelené odmítla koalice Pirátů a STAN a zamýšlená spolupráce s hnutím Lidé PRO Mikuláše Mináře se ukázala být slepou uličkou, krachla vyjednávání kvůli dění po stranickém sjezdu také s ČSSD. Nyní Zelení vyzývají k vytvoření aliance stran a nezávislých osobností nalevo od politického středu. Apel míří především na loni vzniklé menší levicové strany a hnutí: Budoucnost, Idealisté a Levice. Vznikne levicový volební blok? A jaké by měl teoretické šance dostat se do Sněmovny? 

Strana zelených v minulém týdnu po několika měsících lavírování zveřejnila základní rámec toho, jak se chce zúčastnit podzimních voleb do Poslanecké sněmovny. Zelení se ve volebních preferencích dlouhodobě potácejí mezi jedním a dvěma procenty, v posledních sněmovních volbách se ziskem 1,46 % hlasů nedosáhli ani na státní příspěvky politickým stranám. Loni zvolené nové vedení strany si dalo za cíl to změnit a začátkem letošního roku uspořádalo mezi členy Zelených anketu, ve které se většina z nich shodla, že pro sněmovní volby by partaj měla spolupracovat s podobně orientovanými subjekty.

Nevnucovat koaliční zelenou

Nabídka účasti Zelených na kandidátkách bloku Pirátů a STAN byla nicméně opoziční koalicí odmítnuta, zamýšlená spolupráce s hnutím Lidé PRO Mikuláše Mináře se zase ukázala jako slepá ulička. Naposledy Zelení jednali o společném projektu s ČSSD, jejíž vyhlídky na další sněmovní angažmá rovněž nevypadají příliš nadějně. Po stranickém sjezdu sociálních demokratů, který se konal předminulý týden a na němž svůj předsednický post obhájil Jan Hamáček, však Zelení oznámili ukončení vyjednávání s ČSSD.

Dvojice spolupředsedů Strany zelených, Magdalena Davis a Michal Berg - Aktuálně.cz
Spolupředsednická dvojice Zelených Magdalena Davis a Michal Berg, Foto: Zelení

„Sjezd sociální demokracie a další kroky po něm nám nedávají naději, že by bylo možné naplnit základní požadavek spolupráce, který stanovil náš sjezd,“ uvedla k tomu ve vyjádření na webových stránkách strany spolupředsedkyně Zelených Magdalena Davis. Zelení spolupráci s ČSSD mimo jiné podmínili jasným odmítnutím možné povolební vládní koalice sociální demokracie a hnutí ANO.

Tento bod však na sjezdu ČSSD schválen nebyl, navíc z projevů stranických předáků bylo cítit, že jejich postoj ke spolupráci se Zelenými je spíše odmítavý. „Zelená, koaliční zelená není dobře pro sociální demokracii,“ uvedl například 1. místopředseda sociálních demokratů Roman Onderka. Předseda Hamáček zase podle svých slov nechce jednotlivým krajským organizacím ČSSD spolupráci se Zelenými vnucovat.

Témata levicové koalice? Klimatické změny a eroze demokracie

Své další kroky Zelení oznámili minulý týden ve středu na tiskové konferenci. Představili zde svůj plán a vyzvali k vytvoření velké „demokratické, ekologické a sociální,“ aliance pro letošní volby. „Naše jednání s ČSSD bylo vedeno zájmem vytvořit spolupracující subjekt i nalevo od politického středu. To se ukázalo jako neproveditelné, přesto ale vidíme smysl ve spolupráci s těmi, pro které je důležitá demokratická, sociální a ekologická politika,“ prohlásila k tomu spolupředsedkyně Zelených Magdalena Davis. A vyjmenovala problémy, na které by se měla taková koalice zaměřit. Těmi mají být klimatické změny, obnova země po pandemii nebo „eroze demokratických struktur“.

Pod výzvou jsou vedle spolupředsednické dvojice Zelených podepsané i nezávislé osobnosti veřejného života. Mezi nimi například bývalá ombudsmanka Anna Šabatová, senátoři Petr Orel (Zelení), Ladislav Kos (Hnutí pro Prahu 11) a Přemysl Rabas (za Senátor 21), akademik a bývalý senátor Václav Hampl, výkonná ředitelka spolku Konsent Johana Nejedlová, právnička a publicistka Šárka Homfray nebo ekologická aktivista Fridays for Future Lucie Smolková. Zelení zároveň vyzvali ke spolupráci i další, podobně orientovaná uskupení. Spolupředseda Zelených Michal Berg v této souvislosti uvedl zejména nově vzniklá levicová hnutí: Budoucnost a Idealisté.

Levicový trialog

V loňském roce probudil mediální zájem vznik tří nových levicových uskupení s ambicí vytvořit alternativu k parlamentním levicovým stranám ČSSD a KSČM, které se svým původním hodnotám údajně vzdalují. Budoucnost vznikla z levicově-intelektuálního prostředí a přilákala zejména bývalé členy Zelených, Idealisty založili nespokojení členové ČSSD s ambicí vytvořit sociálně demokratickou alternativu a Levice se zrodila sloučením Strany demokratického socialismu a platformy Skutečná levice.

Komentář: Dá nová levice přednost soupeření před spoluprací? | Zprávy | Tiscali.cz
Iniciativa Skutečná Levice, Foto: Levice

První zkouška tří levicových nováčků nastala loni v podzimních krajských a senátních volbách. Mediální pozornost se však v přílišný volební úspěch nepřetavila. Levice skončila v krajských volbách na jižní Moravě se ziskem ani ne desetiny procenta poslední. Budoucnost v senátní volbě podpořila kandidáty ČSSD Michala Šmardu a Jiřího Dienstbiera – ani jeden však neuspěl.

Neúspěšnou kandidátku podpořili do Senátu i Idealisté: bývalou ombudsmanku Annu Šabatovou, která však ve druhém kole prohrála proti kandidátovi ODS. Idealisté se pak krajských voleb účastnili v rámci seskupení STAN, Zelených a hnutí Pro Plzeň v Plzeňském kraji a v široké koalici vedené TOP 09 v Jihomoravském kraji. Jejich kandidáti se však do zastupitelstev nedostali.

Neúspěšná jednání

Trojice malých levicových stran už téměř rok neúspěšně jedná o spolupráci. Vyjednávání mezi Levicí a Budoucností probíhalo od jejich vzniku, tedy od počátku loňského roku. Jednání poté ale ochromila pandemie covidu-19 a nadto vzniklo další malé levicové hnutí: Idealisté. Od léta poté probíhaly vzájemné hovory mezi stranami v rámci tzv. Trialogu. Vizi volební spolupráce potom, jak řekl Studentským listům spolupředseda Levice Vojtěch Roček, posílilo únorové rozhodnutí Ústavního soudu.

„Tehdy jsme ještě nevěděli, jaká bude vstupní klauzule pro koalice, ale vycházeli jsme z toho, že i v případě jakékoliv jiné spolupráce než koalice jako nová hnutí nemáme šanci na zisk ani pět procent,“ říká Roček. Levice potom podle něj navrhla vytvoření koalice, která by alespoň symbolicky znázornila zájem o spojování levice. „Budoucnost i Idealisté měli každý jiné představy o své případné volební účasti a tento návrh byl odmítnut,“ vysvětluje.

Levicová koalice bez Levice

Situace se však změnila poté, co Zelení ukončili jednání s ČSSD a iniciovali vznik velkého levicového bloku. Spolupředsedkyně hnutí Budoucnost Petra Jelínková Studentským listům sdělila, že o spojování s podobně orientovanými subjekty i nezávislými osobnostmi mají zájem, odmítla však být konkrétnější. „Jednání v tuto chvíli ještě probíhají a přesnější obrysy potenciální spolupráce budeme znát až v následujících dnech či týdnech,“ uvedla.

První vedení hnutí Idealisté!
Vedení hnutí Idealisté. Zprava doleva: předseda Vojtěch Vašák, 1. místopředsedkyně Andrea Suzovič a členové vedení Jan Schneider, Veronika Nováková a Lukáš Karnet, Foto: Idealisté

Podobně mluví i předseda Idealistů Vojtěch Vašák, který potvrdil, že jeho hnutí bylo Zelenými osloveno a je s nimi v kontaktu. „Nejde ale určitě o nějaký účelový projekt k podzimním volbám, ale o dlouhodobou diskuzi a spolupráci ohledně budoucnosti sociálního státu, naší přírody a středolevicové politiky v Česku,“ doplnil.

Levice, která si na on-line sjezdu minulý víkend zvolila nové vedení a schválila kandidaturu strany v podzimních sněmovních volbách, však podle svého spolupředsedy Ročka u aktuálních jednání není. Strana v reakci na ukončení jednání mezi ČSSD a Zelenými údajně ostatní subjekty oslovila, ovšem bez odezvy. „V případě neúspěchu volební spolupráce jsme připraveni kandidovat sami,“ říká Roček. Malé levicové strany se podle něj shodnou například na postupu v zamezení klimatickým změnám, řešení pandemické krize i situace exekucí.

Zároveň však přiznává, že mezi spíše liberálními Idealisty či Zelenými a radikální Levicí existují programové rozdíly. Kamenem úrazu může být zejména mezinárodní politika. Zatímco Idealisté podporují členství Česka v NATO a Evropské unii, Levice žádá vystoupení ze Severoatlantické aliance a EU byla podle slov v programu strany „zřízena bohatými elitami za účelem udržení a rozšíření moci“.

Sněmovní angažmá? Úspěch by byl dosáhnout na státní příspěvky, říká sociolog

Podle sociologa a ředitele ústavu STEM Martina Buchtíka by levicová koalice vzniknout mohla, v případě, že by byla zastřešena Zelenými. Zároveň však nevěří, že by se mohly spojit všechny malé levicově laděné strany. „Není náhoda, že na naší scéně vznikly v rychlém sledu tři nové levicové subjekty. Vzájemně se mezi sebou jak personálně, tak ideově vymezují a nemyslím, že by se spojily všechny čtyři,“ řekl Buchtík Studentským listům. V případě překonání osobnostních neshod podle něj existuje šance na vznik koalice Zelených, Idealistů a Budoucnosti – tedy bez Levice. Zároveň však doplňuje, že jde o spekulaci, protože průběh jednání se stále vyvíjí.

Koalice na bázi Zelených, Idealistů, hnutí Budoucnost a nezávislých osobností by podle něj měla být schopná dosáhnout na státní příspěvek za získané hlasy a vyzkoušet si tak určitou formu spolupráce pro komunální a senátní volby na podzim 2022. Šance, že by se subjekty dostaly do Poslanecké sněmovny, je však podle něj velmi nízká. „Myslím, že si tohle její představitelé uvědomují. Za úspěch bych považoval to, kdyby aliance získala 1,5 % hlasů a pokračovala by v podobném formátu do dalších voleb.“

Vojtěch Petrů

Na Studentských listech působím od listopadu 2021 jako šéfredaktor. Píšu o politice, školství nebo lidských právech. Specializuji se na témata související se zájmem mladých lidí o veřejné dění a jejich zapojení do politiky. Jinak studuji gymnázium ve Svitavách a vedle Studentských listů spolupracuji s dalšími médii.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..