• Autor příspěvku
  • Rubriky příspěvkuKultura a média
  • Čas na čtení:5 minuty čtení

Scénárista, tesař, zemědělec, úředník, oceánolog, laureát Nobelovy a Pulitzerovy ceny a především jižanský autor, který se zařadil mezi jména jako je Jack London nebo J. D. Salinger, do palety nejen amerických, ale i celosvětových klasiků. Řeč je o Johnu Ernstovi Steinbeckovi.

Narodil se 27. února 1902 v kalifornském městečku Sallinas. Jeho rodina byla chudá, a tak musel spolu se svými sestrami často vypomáhat na poli a sousedních farmách, aby získali dost peněz na studium, o které měl John vážný zájem.

Bohužel, kvůli špatné finanční situaci jeho rodiny, nemůže hned po maturitě dále studovat, a tak si začne vydělávat jako námezdný dělník v cukrovaru. Na Stanford se tak dostane až o rok později, ale je nucen ho znovu ukončit a v roce 1920 začít s prací na farmě.

Farma mu přiblížila život rolníků, který se stal hlavním tématem jednoho z jeho nejslavnějších děl – O myších a lidech. Přestože se po krátké době vrátil zpět na univerzitu, byl rozhodnutý, že se chce stát spisovatelem, a tak z ní roku 1925 nadobro odešel.

Jeho díla jsou ze začátku nepřijímána a ztrácejí se mezi ostatními. John se musí živit drobnými zemědělskými pracemi, na lodi jako námořník, nebo dělničinou. Zkouší štěstí jako reportér v New Yorku, ale nedaří se mu. Zároveň jeho rodiče onemocní a on se vrací do rodné Kalifornie, aby jim pomohl.

Prorazit se mu podaří až později. Na konci čtyřicátých let vydává svou druhou nejslavnější knihu – Hrozny hněvu, díky níž vyhrává Pulitzerovu cenu.

Všechna jeho díla se zabývají převážně sociální tématikou a hospodářskou krizí, která hýbala Spojenými státy na začátku 20. století.

„George začal: „Takovej člověk, co chodí jako my po rančích, nemá žádnou rodinu. Nastřádá si pár šesťáků a zas je rozfofruje. Je na tom světě jako kůl v plotě…“

„Ale s náma je to jiný!“ vykřikl blaženě Lennie. „Povídej teď nás.“

George chvilku mlčel. „Ale s náma je to jiný,“ začal potom.

„Protože…“

„Protože já mám tebe a…“

„A já zas tebe. My přece máme jeden druhýho, a tak se jeden stará o druhýho,“ rozjásal se Lennie.

Volným prostranstvím zavál lehký večerní vánek, listí zašelestilo a po zelené tůňce vypluly proti proudu větrné vlnky.“ 

(John Steinbeck; O myších a lidech)

Jeho nejslavnější novela – O myších a lidech – vypráví příběh dvou námezdních dělníků, Lennieho a George, kteří cestují za sezónní prací od farmy k farmě. Přitom sní, že si za našetřené peníze koupí malý dům, kde budou pěstovat králíky. Kniha sestává z převážně přímé řeči, brilantního vykreslení tehdejších poměrů, chudoby, síly přátelství a kontrastu mezi Lenniem – který by byl dnes označen za mentálně postiženého – a ostatních postav.

Neměli bychom opomenout i jeho další díla, která jsou minimálně stejně kvalitní jako ono výše zmíněné.

Román Na plechárně, nesoucí jméno po přístavní uličce v Kalifornii, vypráví o lidech v ní žijících. Vystihuje dobu i náladu během Velké deprese, čímž je považováno za jedno z nejhumornějších děl autorovy tvorby.

Další román s názvem Hrozny hněvu, vyprávějící o rodině chudých zemědělců Joadů, kteří se musí vydat za prací do Kalifornie. Ale ani tam jí moc nenachází a jsou nuceni žít ve špatných a nuzných podmínkách. Dílo je mimo dialogy proloženo i úvahami o životě chudých a bohatých.

Parafráze na biblický příběh Kaina a Ábela – Na východ od Ráje, je kritiky svou kvalitou srovnávána s Hrozny hněvu, podle některých knihu i převyšuje.

Několik jeho nejslavnějších děl bylo i zfilmováno nebo převedeno do divadelní podoby. Sám Steinbeck tvrdil, že se snažil psát tak, aby byly adaptace později možné. Rád cestoval a navštívil mimo jiné i Prahu. Roku 1962 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu.

Umírá po boku své třetí manželky, 20. prosince 1968, v New Yorku.

Redakce

Redakční texty a tiskové zprávy.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..