Studentsk� listy
Gmail Instagram Facebook Twitter

19.12.2018 20:55

Žluté vesty ve Francii – shrnutí

Již několik týdnů cloumají Francií obrovské nepokoje iniciovány hnutím Žluté vesty. I přes stále narůstající zásahy státu a pokusy o uklidnění davů protesty neustávají. O co vlastně demonstrujícím jde? Jak se k situaci staví opozice? A jaké má Francie nyní možnosti?

Celou kauzu odstartoval návrh na zvednutí cen pohonných hmot přibližně o 4 eurocenty za litr, který měl vejít v platnost v lednu příštího roku. Toto rozhodnutí mělo přispět k menšímu využívání ropných produktů a automobilů za účelem zlepšení kvality životního prostředí. První vlny nespokojenosti přišly hlavně z menších měst a regionů, kde, na rozdíl od Paříže, nefunguje hromadná doprava nebo ji nelze naplno využívat. Tamější obyvatelé jsou tedy na cenách benzínu závislí. Postupně se ale protesty rozšířily po celé zemi, včetně hlavního města.

Uskupení Žluté vesty vzniklo někdy na začátku listopadu. Nestojí za ním žádná politická strana ani oficiální vůdce, lidé se shromáždili hlavně skrze internet a sociální sítě. Prvotním požadavkem bylo především odstoupení od plánovaného zvýšení daně z pohonných hmot, postupně ale přerostlo v masový odpor proti celé vládě prezidenta Emmanuela Macrona. Podle protestujích je Macron prezidentem pouze bohatých občanů, který nehledí na potřeby ostatních.

Prezident Emmanuel Macron na oficiálním portrétu.

Protesty samotné začaly 17. listopadu obrovskými demonstracemi a blokádami silnic. Další zlom nastal 1. prosince v Paříži, kdy při demonstraci došlo k nepokojům. Podle policie se mezi demonstrujícími objevili i radikálové, kteří se dostali až k Vítěznému oblouku a tento historický monument značně poškodili. Došlo také k útokům na policisty, devastovaní a zapalování automobilů a k ničení výloh obchodů na proslulé francouzské třídě Champs-Élysées.

Protestů se zúčastnilo asi 140 tisíc lidí, konaly se také v dalších francouzských městech, jako je třeba Toulouse. Policie zadržela přes 350 osob. Po sobotních událostech vystoupilo deset zástupců Žlutých vest ve snaze oddělit hnutí od radikálních výtržníků.

Demonstrace ve východofrancouzském Vesoulu. Foto: Wikipedia

Francouzi ale v protestech neutichli, právě naopak. Během následujícího týdne se k demonstracím přidali i studenti, kteří nesouhlasí s novou formou maturitní zkoušky, nebo třeba zdravotní personál.

V úterý 4. prosince prohlásil francouzský premiér Édouard Philippe, že demonstrantům bude částečně vyhověno – odstupuje se od plánu zvýšení daní na pohonné hmoty a během zimy nebude zvýšena ani cena elektřiny a plynu. Ve svém projevu zároveň vyzval k ukončení všeobecného násilí.

Na to reagoval mluvčí hnutí Benjamin Cauchy slovy, že Francouzi nejsou vrabci a pouhé drobky jim už nestačí. Opozice sdílí stejný názor – odkládat zvýšení daně není dostatečným krokem a situace už na podobná řešení zašla příliš daleko.

Demonstrace pokračovaly i v dalších týdnech, proti demonstrantům musel být použit i slzný plyn, ale zdá se, že prozatím se situace uklidňuje. Jednou z příčin tohoto utišení davů může být i rostoucí obava z teroristického útoku podobného tomu, jaký se odehrál minulé úterý ve Štrasburku.

Marine Le Penová, představitelka radikálního Národního sdružení a zároveň neúspěšná kandidátka na prezidentku, požaduje předčasné volby. Zástupci republikánů vyzývají Macrona, aby ve věci ekonomických rozhodnutí nechal volit v referendu. Socialisté se snaží zamezit dalšímu růstu daní. Prezident Emmanuel Macron zažívá největší pokles preferencí od svého nástupu do funkce v květnu 2017. Mnozí protestující volají po demisi.

Objevily se i spekulace, že část protestujících je napojena na ruskou vládu, mluvčí prezidenta Vladimira Putina ale tato tvrzení důrazně popřel. Moskva se prý do dění ve Francii nezapojuje a zapojovat nehodlá. Vyjádření nechybělo ani od prezidenta Spojených států Donalda Trumpa. Ten na svůj Twitter napsal, že Francii miluje a mezi demonstrujícími jsou slyšet i hesla „Chceme Trumpa”. Informaci ale francouzská média nikdy nepotvrdila. Turecký prezident Recep Erdogan kritizoval postup francouzských policistů – prý zneužívají násilí.

Na stranu demonstrantů se postavil i český poslanec za ČSSD Jaroslav Foldyna, do Sněmovny přišel oděn ve žluté věstě na znamení sympatií k francouzskému hnutí.

Jaroslav Foldyna v Poslanecké sněmovně.

Nekončící protesty se tvrdě podepisují i na francouzské ekonomice, škody byly zaznamenány v oblastech dopravy, obchodu nebo cestovního ruchu. Ministr financí Le Maire ale slíbil, že vláda pomůže podnikatelům krizi překonat a bude se podílet na uhrazení všech škod.

Komentáře