,,Změna ve školství musí jít od jádra,” říká předsedkyně ČSU Kateřina Farníková

Republikový sněm České středoškolské unie v květnu znovuzvolil Kateřinu Farníkovou, studentku střední umělecké školy a mimo jiné i redaktorku Studentských listů, předsedkyní. Povídaly jsme si o misi Unie i změně v českém školství. 

Předseda do značné míry určuje směřování Unie. Co je na pozici znovuzvolené předsedkyně tvým osobním cílem? 

Mým hlavním cílem je, aby Unie byla vidět. Přijde mi, že je škoda, že jsme nevyužívali příležitosti se zviditelnit, ať už v rámci hájení zájmů studentů, politiky a lobbingu, nebo tím, že spolupracujeme s jinými organizacemi. Přála bych si, abychom rozšířili členskou základnu, ať je Unie se svými zájmy co nejvíc vidět, protože to je to, co dodává důležitost tomu, co říkáme. Dělá mi radost, když se seskupí ambiciózní a aktivní lidi. 

S jakými známějšími organizacemi spolupracujete?

Hodně organizací se podílelo třeba na republikovém sněmu. Spolupracujeme s krajskými parlamenty a Republikovým fórem; dále s Nevypusť duši a Týdnem pro wellbeing ve škole z oblasti duševního zdraví. Technicky vzato spolupracujeme i s MŠMT. S Unií rodičů teď pracujeme na otevřeném dopisu ohledně nedostatečné kapacity pražských středních škol. Vzdělání by samozřejmě mělo být pro všechny. 

Na čem konkrétně se podílíte třeba s Nevypusť duši? 

Teď s nimi budeme připravovat jednu akci, kde budou mít workshop. Podepsali jsme jednu jejich iniciativu. Ty spolupráce doteď byly docela zanedbávané a různé akce jsou vždy dobrý začátek. 

Už jsme se toho dotkly, tak navážu: Unie se zaměřuje na studentské samosprávy a parlamenty. Co všechno delegátům samospráv nabízíte? 

To je další velký bod naší agendy. Máme různé brožury a akce, na kterých se účastníci seznámí s komunitou, což jim dodá inspiraci. Znát můžete třeba Víkend studentských samospráv, který teď nově budeme dělat i v krajích ve spolupráci s krajskými parlamenty, které taky sdružují ty studentské. Je to taková hierarchie, když to tak řeknu. Sloužíme jako poradce i zdroj inspirace a vzor jak má parlament vypadat. Ve studentských parlamentech nejde o velké změny, ale je fajn, když něco takového existuje jako protiváha proti vedení dané školy a prostředek, jak něco změnit. Školy na popud samospráv třeba přidají automat na kávu nebo něco upraví ve školním řádu – menší změny, které vedou k lepším podmínkám na škole. 

Přece jen v té budově školy trávíme tolik času, že ten studentský komfort je velmi důležitý… 

Ano. Také je fajn, že to můžeš ovlivnit přímo na své škole, že máš možnost mluvit s ředitelem a učiteli. Unie úplně nemůže něco měnit na konkrétní škole, takže ta samospráva funguje jako lokální jednotka, která může konat. To platí i pro ty regionální parlamenty. Nemůžeme zasahovat do všeho, takže pracujeme přes ně. 

Takže zjednodušeně Unie, pod ní krajské parlamenty a pak studentské samosprávy? 

Jojo. Na těch akcích bývají přesněji reprezentanti studentských samospráv.

Buď, prosím, ještě konkrétnější ohledně zmíněných brožur pro předsedy školních samospráv. Co v nich najdou? 

Jak má vypadat vzorová samospráva. Tak se ta brožura i jmenuje. Člověk v nich může najít základní strukturu a dále praktický návod, jak na akce a navázání kontaktu s učitelem nebo vedením. 

Vrátíme se ke spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Českou školní inspekcí a dalšími státními orgány ve školství. Co už se ČSU povedlo prosadit a změnit v legislativě?

V minulosti se podařilo prosadit, aby státní maturita z matematiky nebyla povinná. Vím, že teď jedna skupina jednala o snížení věkové hranice pro pasivní volební právo do školských rad z 18 let na 16. Nejsem si jistá, jestli už to oficiálně prošlo, ale je to na dobré cestě. 

Oblastí, kde Česká středoškolská unie operuje, je školská politika. Co považuješ za nejnutnější změny ty?

Co potřebuju říct na začátek, je, že ta změna ve školství musí jít v podstatě od jádra. Nejde změnit jen jednu nějakou legislativu. Musí přijít společenská změna. Upřímně ale myslím, že jsme na dobré cestě. Celkem v současnosti záleží na tom, jak ,,privilegovaní” jsou studenti dané školy; záleží hodně na krajích, což jsem si předtím tolik neuvědomovala. Myslím, že třeba s modernizací výuky to teď nejde úplně špatným směrem. Je třeba i více psychologů na školách, stále ne dostatek, ale ty počty se zvyšují. Často jsou také hájena práva studentů, jejich autonomie. Lidé jsou schopni se ozvat a spojit, takže to určitě směřuje k lepšímu. 

Nedávné změny v rámcových vzdělávacích programech (RVP) se soustředily zejména na mezipředmětové vazby, práci s informacemi a důraz na péči o zdraví a týkaly se převážně ZŠ. Středních škol se příliš legislativních změn zatím nedotýká. Jsou podle tebe středoškoláci v tomto ohledu opomíjení? 

Ano, s tím opomíjením tomu tak do jisté míry bude. Asi jim (státním orgánům, pozn. red.) na tom tolik nezáleží. U těch základek je zpravidla větší tlak rodičů a dalších dospělých, aby s žáky bylo zacházeno lépe. Ta změna ale dojde i ke středoškolákům, musí být komplexní. 

Důležitá tedy je pospolitost a jedním z tvých cílů je zvětšit tým. Jak probíhá nábor do České středoškolské unie? 

To ti ráda řeknu, protože jsem se dlouho pohybovala v HR skupině. Nábor u nás probíhá tak, že se člověk přihlásí na našem webu. Nevezme to prakticky nic a v té první fázi ani nemusíte vědět, co přesně chcete dělat. Stačí mít zájem a iniciativu. My si s tím člověkem domluvíme pohovor, pokecáme. Není tam žádný velký tlak, má to být přátelské. Navnímáme si toho člověka a rozhodneme se, ale víceméně každý, kdo má zájem, je za mě přijat. Následně se ho snažíme zakomponovat do týmu, kde bych byla hrozně nadšená, kdybychom měli hodně lidí. Mnoho věcí i ztroskotává na tom, že členové zaprvé moc neumějí delegovat a zadruhé jich není dostatek, a tak delegovat ani nemohou a práce není rozvržena. 

Prozradíš i konkrétní čísla? Kolik má Unie členů nyní a kolik by byl ideál? 

Myslím, že nás je momentálně tak 30, ale ne všichni jsou aktivní a hodně lidí nestíhá. Důležitější než čísla je angažovanost. Optimální by však bylo kolem 40 až 50 aktivních lidí. 

A běžná pracovní náplň unijního nováčka?

Bývají to takové ,,techničtější” úkoly. V PR může jít o pomoc s tvorbou příspěvků, zajištění něčeho menšího na akci… Záleží samozřejmě na pracovní skupině. I to, že se dotyčný připojí na call, je přínosné. Zavádíme, že si nováček vezme libovolné téma ze školství a zpracuje rešerši, kterou odprezentuje. Je to forma vzdělávání všech. Díky těmto menším věcem ten člověk získá jistotu se zapojovat sám. 

Vyjmenuješ všechny pracovní skupiny ČSU, do nichž se lze zapojit? 

PR – sociální sítě; finance; pak obecná pracovní skupina, kde jsou třeba ty akce nebo duševní zdraví. Ta funguje nárazově – vymyslí se projekt a zrealizuje se. Dále lobbing, který se po restrukturalizaci teprve rozjíždí. Tam jde o reprezentaci Unie, ježdení na akce a prosazování jednotných zájmů. Pak je v procesu vzdělávací a diskuzní skupina. Máme samozřejmě i uzavřenější HR. 

Pozvala bys nás na nějakou akci pořádanou Unií do konce tohoto roku?

Bude hodně krajských Víkendů studentských samospráv. V listopadu bude – doufám – obrovský republikový sněm. Bude i debata k parlamentním volbám, případně ke kampani Vote@16 (program na podporu snížení hranice aktivního volebního práva na 16 let, pozn. red.). 

Na tyto akce se může přijít podívat každý? 

Všechny akce jsou otevřené! Milujeme všechny studenty (i ,,nestudenty”).