Beránek, vajíčka, mazanec, pomlázka, ale také studený potok a modřiny na nohou. Tento pohyblivý svátek by měl být především časem oslav a veselí. Je tomu tak stále?

Původ

Velikonoce jsou svým původem svátky křesťanské. Na Velký pátek byl Kristus ukřižován a křesťané věří, že tímto činem byli lidé navždy vyvedeni z otroctví. Samotný název „Velikonoce“ pak vychází z označení noci ze soboty na neděli, kdy Kristus vstal z mrtvých – „velká noc“.

Od pradávna tyto svátky uctívali i lidé, kteří křesťanskou víru nezastávají. V průběhu let se svátky spojily zejména s příchodem jara, s oslavou něčeho nového, čemuž také odpovídají tradice a zvyky, které se dodržují. Nebo spíše by se dodržovat měly? Ať už se rozhodnete jakkoliv, budu se vám tady dnes snažit nastínit důvod, proč si alespoň jednou za rok Velikonoce připomenout,nebo možná vás inspirovat k tomu, abyste na tyto svátky úplně nezanevřeli.

Snad nejtypičtějším symbolem Velikonoc je vajíčko. Velikonoční vajíčko bylo odjakživa spojováno s příchodem nového života, zrození a symbolizuje plodnost. Ne nadarmo se říká, že se vám na jaře „zapalují lejtka“. Podobně jako zajíc, který symbolizuje koloběh života.

Tradice

Kdysi dávno Velikonocím předcházel několikatýdenní půst, kdy bylo povoleno konzumovat jen určité druhy potravin, jako byla například čočka, sýry a podobně. Velikonoční hody pak znamenaly konec tohoto půstu a najezení se všeho a mnohem víc než dosyta. Z gastronomického hlediska tuto oslavu symbolizovalo maso (nejčastěji skopové) s česnekem a bylinkami, které také představovaly příchod jara.

Tradice, kdy chlapci navštěvují dívky, aby je pomlázkou „vyšvihali“, a ony tak zůstaly mladé a krásné po celý další rok, měla původně zcela odlišný význam. Kdysi dávno nejstarší člen rodiny (většinou nějaká prabába) obcházela všechny členy rodiny s mladým proutkem s pupeny. Pohladila je jím po hlavě, což mělo symbolizovat příchod jara, začátek něčeho nového a také mladost a vitalitu do dalšího roku.

Velikonoce se také pojí s tradičním řemeslem. Snad ještě dnes na nějakých jarmarcích či trzích uvidíte paní, která ručně plete košíky nebo pána, který motorovou pilou ořezává kus špalku do autenticky živé sochy zvířete.

Dnes

Zdá se mi, že dnešní moderní společnost je toho názoru, že tradice jsou jakýmsi způsobem špatné. „Proč bychom měli dělat něco, co dělali lidé stovky let před námi? Můžeme to přeci dělat jinak. A nebo vůbec.“

Fajn, nikdo vás nenutí si domov zdobit velikonočními dekoracemi a chodit v pondělí po městě za svými spolužačkami nebo kolegyněmi s pomlázkou a očekáváním, že dostanete alespoň čokoládového zajíce. Přála bych si, aby si zejména mladí lidé uvědomovali, že tento svátek může mít význam pro starší generace – třeba pro jejich prarodiče. Zkrátka a dobře, svátky jakožto Velikonoce a Vánoce jsou podle mého názoru skvělou příležitostí, kdy se sejít se svou rodinou, posedět, popovídat si, co je nového, případně sníst nějaký ten mazanec.

Podle mě je krásné si jednou do roka připomenout náš původ, vzpomenout si na naše předky, na doby, kdy neexistovala technologie. Porovnat tyto dva světy a vážit si toho, co máme dnes. Skvělé je si toho všechno oprášit třeba u zdobení velikonočních perníčků, vázání květin na stůl či barvení vajíček samozřejmě se svou rodinou či blízkými. Zaručeně si vzpomenete na své dětství a navíc jako bonus se budete hned cítit o pár let mladší!

Jsme Slované, srdce celé Evropy, nenechme nás nebo naše svátky zcela zdegradovat.

Na druhou stranu kdo by si kdy pomyslel, že se z těchto veselých barevných jarních svátků stane obrovský kýč a největší radost z nich budou mít obchodníci, kteří ve velkém prodávají předražená vajíčka, dekorace na velikonoční stůl, vánočky, mazance a tradiční pomlázky?