Některá média, konkurenční politici a diskutující na sociálních sítích mají ve zvyku Piráty nálepkovat jako progresivní, ne-li přímo radikálně-levicovou nebo „neomarxistickou“ stranu. Že je tato představa o svérázném fenoménu české politiky skutečnosti vzdálená, dokazují mladí komunální pirátští kandidáti, s nimiž Studentské listy mluvily. Katolická víra nebo kampaň zacílená na rodiny – a o předpokládané lidovce se přece nejedná.

Když do dolní pasáže kavárny v pražském Veletržním paláci dorazí osmnáctiletý Pirát Petr Kumstát, s nímž tu máme smluvený rozhovor v rámci série o mladých lidech kandidujících v komunálních volbách, na první pohled poznáme, že plánované rutinní setkání to dnes tak úplně nebude.

„Jdu ze mše v kostele, na kterou jsme se stavili s kamarádem, když jsme měli cestu do Prahy,“ vysvětluje v odpovědi na otázku, jaká byla cesta. Zatímco se usazuje do jednoho z křesel kolem stolku naproti nám, zhoupne se mu na krku výrazný stříbrný kříž. „Jsem takový matrikový katolík spíš než běžný,“ uvádí a doplňuje: „Jsem pokřtěný, žiju v souladu s vírou, ale nenásleduji pravidelné zvyky.“ Do kostela podle svých slov pravidelně nechodí a s úsměvem dodává, že Desatero nijak přísně nedodržuje.

Přestože i mezi vrcholnými pirátskými politiky není křesťanská víra tak neobvyklá, jak by se na první dojem mohlo zdát – sám předseda Ivan Bartoš se hlásí k husitské církvi, ministr zahraničí Jan Lipavský je příslušníkem starokatolické církve, poslankyně Olga Richterová pak církve evangelické – i tak to zaujme. Ve všech těchto případech však jde o liberálněji orientované, ve zdejším kontextu alternativní proudy křesťanství: Kumstátova příslušnost k většinové a „konzervativní“ katolické církvi tak působí neobvykle.

Student střední pedagogické školy – a budoucí učitel dějepisu – vede kandidátku Pirátské strany v zářijových komunálních volbách ve svém domovském čtyřtisícovém městečku Nová Role nedaleko Karlových Varů. Ta tu staví kandidátku vůbec poprvé – ze sněmovních stran letos už jen vedle občanských demokratů, přičemž místní politiku dlouhodobě ovládá místní sdružení Volba pro Novou Roli v čele s dlouholetou starostkou Jitkou Pokornou.

Jak se dozvídáme hned na začátku, i její dosavadní počínání bylo jedním z důvodů, které motivovaly Kumstáta a jeho přátele k tomu se do místní politiky zapojit. Popisuje hned několik situací, kdy si podle něj počínala neadekvátně: například když se na jednání zastupitelstva pokusila (nakonec neúspěšně) prosadit snížení počtu zastupitelů v obci. To by v konečném důsledku vedlo ke zrušení obecní rady, a rozšířilo tak mimo jiné i pravomoci starosty.

Před čtyřmi lety se do místního zastupitelstva dostalo celkem šest politických subjektů, což odkazuje přes zjevnou dominanci současného vedení obce na poměrně bohatý politický život, jehož součástí jsou i přes doposud byly i celostátně působící politické strany, například ANO, ČSSD nebo ODS.

Jak se jako teenager, který má rád sport a počítačové hry, dostal k vedení kandidátky v menším městě – a navíc v barvách tradiční a lokálně neukotvené politické strany? Vedla k tomu delší cesta. „Ze začátku jsem žil v kolektivu lidí, kteří se o veřejné dění nezajímali. Když se řekne politika, lidi ji hned vnímají jako sprosté slovo,“ říká Kumstát. Potvrzuje tím útrapu mnoha mladých lidí: jejich pojetí politiky se totiž často omezuje na parlamentní projevy nebo zákulisní tahanice, zatímco touha skutečně něco změnit ve svém nejbližším okolí zůstává často mimo jejich zorné pole.

Jistý vzor měl mladý Pirát také ve svém, dnes jedenadevadesátiletém, dědovi, který byl za minulého režimu politrukem. Ačkoliv se s jeho názory Petr dnes příliš neztotožňuje, v zájmu o politiku si spolu notují. Od malička měl možnost s ním diskutovat. „I když máme rozdílné názory, ponoukl mě k tomu se o veřejné dění zajímat a začít si zjišťovat informace,“ vzpomíná na dobu, kdy se v dětství jeho pohled na politiku formoval.

„Vždycky jsem se zapojoval, už na základní škole jsem se přihlásil do studentského parlamentu,“ dodává také – a tak se z pozice zástupce studentské samosprávy postupně dostával do kontaktu s lidmi, kteří jsou na Karlovarsku zapojení do lokální politiky.

Tímto způsobem se také dostal do kontaktu také s Karlem Špeciánem, dalším mladým pirátským politikem, který studuje gymnázium v Karlových Varech. Karel se stal registrovaným příznivcem Pirátské strany už ve svých šestnácti letech, po krajských volbách na podzim 2020 byl za Piráty nominován do Komise pro přeshraniční spolupráci, a následně pro stranu začal také pracovat jako mediální spojka. Vrcholem Karlovy dosavadní kariéry bylo, když byl letos zvolen na páté místo kandidáty Pirátů do zářijových voleb na karlovarský magistrát.

„S Piráty jsem sympatizoval dlouhodobě – líbilo se mi, že politiku dělají jinak, transparentně, založenou na datech. Hlavně také ale, že dávají prostor mladým lidem,“ podotýká mladý karlovarský pirátský politik. Právě na tyto hodnoty nalákal do strany i Petra Kumstáta. Zprvu byli spolu v kontaktu přes sociální sítě, posléze se sešli také osobně na obědě v jednom z karlovarských fast foodů – a Karel tehdy Petrovi nabídl, zda s ním nechce dál v rámci strany spolupracovat.

Oba pirátští kandidáti se vymykají konvenčním obrazům typického politika strany, která s protestním étosem před pár lety vtrhla do české politiky, okouzlila zejména mladé lidi ve větších městech a pomohla překreslit její zažité linie.

„Rozmýšlel jsem se, aby to mělo smysl, důležitý byl i čas – nechci žít život s tím, že bych nikdy nic nedokázal, chtěl jsem se ukázat,“ popisuje dnes tehdejší stav Petr – a na návrh kývl. Od pomoci v pirátských volebních kampaních už to bylo jen kousek k samotné kandidatuře. Na první pohled zaujme zapojení obou do politiky v regionu, který se zdá být pro mladé lidi celkově neatraktivní. Právě Karel Špecián v rámci své kampaně toto téma akcentuje, když se snaží pod pirátskou vlajkou prosazovat takové změny, které mají vést k tomu, aby se mladí z Karlovarska nestěhovali pryč.

I on popisuje společný kontakt. „U všeho stála myšlenka mého jiného kamaráda z Nové Role, že by jeho město potřebovalo změnu jako sůl. Mají poměrně kontroverzní starostku, a tak mě oslovil, zdali bych jim tam s tím nějak nepomohl,“ popisuje okolnosti, které vedly k sestavení novorolské kandidátky, a potvrzuje tak Kumstátův pohled na současné radniční vedení.

Jelikož z Nové Role znal několik lidí, mezi nimi v té době už i Petra, oslovil je a pozval je na pirátskou schůzi do Karlových Varů. Petr se svojí aktivitou ujal toho kandidátku a celou kampaň v Nové Roli vést a stal se jejím lídrem. Patnáctičlennou listinu do novorolského zastupitelstva poskládal z lidí, kteří mají k obci vztah a nejsou spokojeni s jejím současným vedením i z podobně naladěných známých.

Na novorolské pirátské kandidátce je Petr Kumstát jediným členem strany a jedním z šesti osmnáctiletých zájemců o zastupitelský post – osmnáct let je nejmladší možný věk, s nímž je možné v Česku v komunálních volbách kandidovat. Dalším třem kandidátům – spolu s osmnáctiletými tak tvoří nadpoloviční většinu kandidátky – je devatenáct či dvacet let – povolání „student“ se na pirátské kandidátce v Nové Roli objevuje celkem devětkrát. Starší čtyřiceti let jsou pouze dvě kandidátky, nestarší z nich, Petrova matka, to „jistí“ z posledního místa kandidátky.

„Každý, kdo někdy skládal kandidátku, ví, že to je hroznej opruz. Lidi, kteří s vámi primárně spolupracují a dá se předpokládat, že budou zvolení, jsou zhruba na prvních osmi místech kandidátky. Pak už máte lidi takzvaně do počtu,“ říká k okolnostem náboru Kumstát s odkazem na volební systém, který tím, že dává občanům ve volbě tolik hlasů, kolik má dané zastupitelstvo mandátů, znevýhodňuje listiny s nižším počtem kandidátů.

Během sestavování kandidátky řešil i problém, kdy mu někteří zájemci o post kandidaturu nakonec odřekli. Na lokální úrovni mají místní stranické centrály na sestavování listin velký vliv: na rozdíl od sněmovních voleb je zde totiž pro kandidáty na nižších pozicích složitější se i přes „křížkování“ posunout na volitelné pozice. Pro posun totiž potřebují získat křížků velké množství a případný úspěch závisí i na průměru všech kandidátů na listině.

Špecián, který platí za výrazného pirátského karlovarského mladého politika, je s výsledným sestavením kandidátky v Nové Roli spokojený. „Myslím, že to dělá velmi dobře a považuji ho za velmi perspektivního a nadějného člověka, který by skutečně své město jednou mohl vést,“ říká o Petrovi. Jako lídr kandidátky je totiž Kumstát zároveň jedním z místních kandidátů na starostu obce.

„Každý, kdo někdy skládal kandidátku, ví, že to je hroznej opruz. Lidi, kteří s vámi primárně spolupracují a dá se předpokládat, že budou zvolení, jsou zhruba na prvních osmi místech kandidátky. Pak už máte lidi takzvaně do počtu.“

Jiný pirátský kandidát do komunálních voleb a politický nováček Jan Hruška, který jde do voleb v Liberci, se od Kumstáta zdánlivě v mnohém zásadně odlišuje. Ve svých šestatřiceti letech je dvakrát starší, dávno za sebou má nejen střední, ale také vysokou školu, pracuje a zakládá rodinu – a oproti městečku poblíž Karlových Varů, kde o starostenské křeslo usiluje Kumstát, je Hruška pirátským kandidátem na primátora ve stotisícovém statutárním městě Liberci.

Něco společného však nesourodí Piráti mají: oba se vymykají konvenčním obrazům typického politika strany, která s protestním étosem před pár lety vtrhla do české politiky, okouzlila zejména mladé lidi ve větších městech a pomohla překreslit její zažité linie.

S libereckým pirátským lídrem se scházíme v zapadlém menším podniku poblíž vlakového nádraží v Hradci Králové – Hruškova přítelkyně má každým dnem termín porodu, kvůli němuž se pár přesunul načas domů za jejími rodiči ve východních Čechách.

Stejně jako v Nové Roli i v Liberci – byť v případě pátého největšího českého města je to násobně překvapivější – staví Piráti komunální kandidátku letos v září poprvé. K Pirátům se Hruška dostal právě před čtyřmi lety nazpět ve chvíli, kdy zjistil, že se neúčastnili minulých komunálních voleb a v Liberci nesložili kandidátku.

„V Liberci fungují dvě party, které spolu nepříliš dobře na radnici kooperovaly a ať už byli u vlády jedni nebo druzí, tak si vzájemně okopávali kotníky a vždy shodili druhým to, co fungovalo,“ říká. „Já jsem doufal ve třetí sílu, která by zamíchala kartami, a v nový mladý pohled, větší drajv, svěží myšlenky a tváře,“ dodává Hruška, který se živí jako copywriter.

Důvodů, proč se začal více zajímat o politiku, je však víc. Své původní dobrovolnictví u Pirátů proměnil ve členství, protože ho to, jak sám říká, „prostě naplňovalo“. K zájmu o politiku se původně zároveň dostal na člena této strany poněkud nekonvenčním způsobem – skrze zájem o historii.

„Sbírám staré pohlednice a na nich vidím, jak se Liberec proměňuje v zásadě k horšímu. Najednou je v centru spoustu proluk. Na pohlednicích to bývalo krásné město a ty si říkáš, čím to je. Zjistíš, že to vlastní developer. Ptáš se, proč to vlastní developer, a zjistíš, že město mu to prodalo, aniž by zajistilo, aby tam něco vyrostlo,“ popisuje zaníceně Hruška úvahy, které ho postupně přivedly na politickou dráhu. Jeho zájem o historii je patrný i z jeho komunikace na sociálních sítích, kde se k ní často vrací.

„Tak se o tu politiku postupně zajímáš a pronikáš do toho,“ pokračuje. „Začal jsem chodit na jednání zastupitelstva a dospěl jsem k tomu, že by město celkově potřebovalo více energie. Tak jsem se rozhodl pro to angažovat se u Pirátů.“

Viditelný byl Hruška i na zahájení pirátské kampaně, které proběhlo v květnu v pražských Riegrových sadech. Zde se jako čerstvý lídr liberecké kandidátky představil svým spolustraníkům. Uvedl, že je mu ctí vést nový svěží tým v městě, kde Piráti dosud na komunální úrovni nekandidovali.

„Chci, aby byl Liberec moderní a sebevědomou metropolí, kde je radost žít a vychovávat děti,“ řekl ve svém proslovu, čímž zdůraznil, že je pro něj rodinná politika důležité téma. Zároveň představil leitmotiv kampaně libereckých Pirátů: „nastavení liberecké renesance“. Právě z jeho odkazu na rodinný život cítíme, že je pro něj téma důležité a často jej zdůrazňuje.

„Jestli jste tam takový důraz cítil, tak to bude spíš tím, že jsem otec v očekávání, zítra má přítelkyně termín, takže se to tam možná promítá,“ říká Hruška čtvrt roku po zahájení pirátské kampaně nad sklenicí limonády. „Program ale skládáme tak, aby si v něm každý něco našel. Možná víc si v něm samozřejmě najdou lidé, kteří mají či budou mít rodiny, kteří chtějí moderní digitální město a cítí, že Liberec spíše zatím uvízl v 90. letech,“ dodává.

„Rodina je základ lidského bytí, společenství, každý ji může chápat jinak, někdo jako svého partnera či partnerku, někdo jako vyloženě širokou rodinu o třiceti členech, je to vaše životní zázemí. Které drží člověka, aby nevykolejil a mohl fungovat v běžném životě,“ rozvíjí svou ústřední myšlenku v odpovědi na otázku, jak si rodinu sám představuje.

O Hruškově zápalu a energii jsou přesvědčeni i jeho kolegové. „Nikdo v libereckém sdružení nepochybuje, že zvolit Honzu Hrušku jako lídra do komunálních voleb bylo správné rozhodnutí. Je to liberecký rodák a patriot, člověk, který má své rodné město v srdci,“ popisuje svého kolegu předseda libereckých Pirátů Petr Slanina, který zároveň zdůrazňuje, že „takové politiky potřebuje liberecká radnice jako sůl“.

Přestože si Piráty zejména s ohledem na jejich politické začátky i mezinárodní kontext snadno zaškatulkujeme jako stranu primárně se orientující na propagaci na sociálních sítích, oba kandidáti zmiňují, že je potřeba být s lidmi v přímém kontaktu. „Vzal jsem si pirátské noviny a rybářský stolek, žádný stánek jsme nepotřebovali. Musíte být minimálně dva a mít přesný časový harmonogram,“ popisuje organizaci kontaktní kampaně s nadšením v hlase novorolský lídr Kumstát a je patrné, že nezprostředkovaná komunikace s občany je pro něj tím, co ho na předvolebním období baví nejvíce.

Diskuse s lidmi preferuje oproti jiným formám kampaně i Hruška. „Piráti vyrostli zespoda, práce dobrovolníků je to, na čem strana stojí. Kontaktní kampaň je proto pro nás velmi důležitá,“ zdůrazňuje s tím, že „je potřeba být vidět na ulici“. Oba politici působí velmi otevřeně, což je pro přímou komunikaci s občany na ulici jistě vhodná výbava.

„Někdo na nás řve, jiný chce diskutovat. Je to různé, pokud ale zvolí slušnou formu, rádi své názory prezentujeme a vysvětlujeme.“

Součástí kontaktní kampaně jsou v obou lokalitách také akce pro občany, které Piráti přímo organizují. V Nové Roli se pokusili dostat do povědomí občanů nejen akcemi sportovními, například florbalovým turnajem, což dokládá propojení s místním spolkovým životem, ale také společným úklidem nebo uspořádáním přednášky s bývalým generálním konzulem v ruském Petrohradu Vladimírem Votápkem. Ten se nedávno stal členem Pirátské strany.

Při jejím pořádání se podle Kumstáta místní Piráti nevyhnuli odporu radnice. „Před konáním přednášky nám přišla informace, že se zvyšuje cena pronájmu v místní knihovně, kde se měla akce konat,“ uvedl s tím, že se zřejmě jednalo o záměr vedení města a snahu o to pořádání přednášky zkomplikovat. Tato informace tak zapadá do představy o současném vedení obce, kterou Piráti v Nové Roli mají a proti kterému se do silně vymezují.

Zkušenost s akcemi propojujícími místní obyvatele s pirátskou komunitou mají i v Liberci. „Pomáhali jsme zahrádkářům, vařili jsme pro bezdomovce,“ vyjmenovává akce Hruška a je – stejně jako u Kumstáta – patrné, že ho pořádat takové akce v Liberci baví a naplňuje a že je pokládá za nosnou součást místní pirátské propagace.

Ke kampani přirozeně patří odpor i konfrontace, a to nejen v případě křižování republiky v obytném voze. Kumstát ji vnímá i v menší obci jako součást své „kontaktní“ práce a ani se nezdá, že by mu nějak zvlášť vadila. „Někdo na nás řve, jiný chce diskutovat. Je to různé, pokud ale zvolí slušnou formu, rádi své názory prezentujeme a vysvětlujeme,“ popisuje živě s tím, že se mu již několik lidí podařilo přesvědčit o tom, že Piráti nejsou ti „lupiči a znásilňovači“, ale strana, která na rozdíl od ostatních nemá velké skandály.

Více mu vadí falešné účty na sociálních sítích, které mají za úkol pirátské stránky napadat a u kterých často přemýšlí, jestli se jedná o reálné osoby, se kterými by mělo smysl debatovat, nebo o boty. Pokud ale vnímáme pirátskou kontaktní kampaň jako výhradní snahu vstoupit do veřejného povědomí před komunálními volbami, mýlili bychom se. Ostatně, Kumstát přímo a opět s nadšením popisuje, které všechny obce v Karlovarském kraji navštívil už během kampaně před volbami do Poslanecké sněmovny.

Práce se sociálními sítěmi je pak překvapivě jedním z prvků kampaně, ve kterém je mezi Piráty v Liberci a Nové Roli vidět rozdíl. Zatímco Novorolští jsou velmi aktivní na Facebooku, který podle Kumstáta přesto berou jako doplněk k přímému kontaktu s lidmi, Liberečtí podle Hruškových slov vnímají propagaci na Facebooku nebo Instagramu jako jedno ze svých slabších míst, na kterém do budoucna zapracují.

Pokud jde o priority, se kterými jdou do voleb, mají liberečtí Piráti jasno. Nosnými sloupy jejich programu je práce na třech projektech, které doposud nebyly dotažené do konce, ač byly minulými vedeními radnice rozpracované. „Jedná se o Novou Pastýřku, dopravní spojení s centrem města, které zklidní dopravu v celém Liberci, a navíc se stane novým bulvárem se zelení, projekt historické přehrady přímo v centru, o kterou se dlouho nikdo nestaral, a rekonstrukci libereckého bazénu, který dnes chátrá a jehož opravu je potřeba urychleně řešit,“ vyjmenovává Hruška ty, na které severočeským Pirátům záleží nejvíc.

I z dalších priorit je patrné, že největšími tématy jsou pro ně doprava a otevřená digitální radnice. Dopravní vizi Hruška rámuje jako „patnáctiminutové město“, kde budou všechny formy dopravy rovnocenné, jmenuje i rozšíření prostoru zastávek nebo posílení nočních spojů. Otevřenost má zajistit zejména rozšíření Portálu občana, do něhož místní Piráti plánují integrovat další funkce, například možnost zřídit si přes něj průkazku na MHD.

To Kumstátovy priority v Nové Roli jsou skromnější než velké liberecké projekty a povětšinou vyplývají z toho, co podle něj dělá špatně současné vedení obce. „Došlo k některým problémům například se stavbou bytů, kdy se později ukázalo, že stavba je velmi nekvalitní,“ jmenuje jeden z problémů. Za další pokládá například znečištění místního rybníka, které bude potřeba do budoucna řešit. Jeho osobním tématem je pak větší zapojení mladých lidí do politiky, o které se sestavením kandidátní listiny v obci sám zasadil.

Vzhledem k tomu, že se v případě Liberce a Nové Role jedná o dvě zcela jinak velké municipality, je paradoxní, že síla identifikace s pirátskou značkou je v obou případech zhruba stejná. Zatímco ve větších městech je totiž dominantně politika strukturou problémů častěji vnímána jako svázaná s tou celostátní, v menších obcích častěji dominují nezávislí kandidáti nebo jejich sdružení. Kumstát sice popisuje, že se ho lidé často ptají, proč on a jeho kolegové nekandidují raději jako nezávislí, za svým spojením s Piráty si ale stojí. A to i přesto, že ví, že to kandidátům může v některých případech uškodit.

Specifický vznik pirátské buňky v Liberci popisuje i Hruška. Tam se žádné preferenci v nezávislém sdružení sice nikdo moc nedivil, přesto nebyla cesta k založení jednoduchá. „Když jsem se zajímal o to, proč tu Piráti dřív nekandidovali, dozvěděl jsem se, že tu pro takovou aktivitu bylo málo lidí,“ upřesňuje.

Místní pirátské sdružení vzniklo dřív i v blízkém a menším Jablonci nad Nisou, ze kterého však pochází předseda strany Ivan Bartoš. Podle Hrušky se v současné době daří lépe koordinovat aktivitu krajského sdružení Libereckého kraje a místního v Liberci, což rozvoji libereckých Pirátů pomáhá a bude to podle něj důležité i pro sestavování kandidátních listin do krajských voleb.

Celostátní politiku bedlivě sledují oba politici. Kumstát zmiňuje, že se strana po posledních sněmovních volbách ocitla v „maléru“ a do příštích voleb již půjde z předchozích problémů poučena. Dotýká se tak zejména koalice s hnutím STAN, která se straně soudě podle volebního výsledku příliš nevyplatila. Hruška zmiňuje, že s koalicí ze začátku souhlasil, zmínil však některé problémy, které její fungování později doprovázely. Kumstát je pak přesvědčen, že do příštích voleb už Piráti se Starosty už společně v předvolební koalici nepůjdou.

Přímé hodnotové spojení s celostátní politikou Pirátů je pak patrné i z odpovědí na otázky na několik vybraných typických liberálních priorit, které na republikové úrovni strana prosazuje. Přestože se Kumstát označuje za „matrikového katolíka“, nemá nic proti manželství pro všechny, jehož jsou Piráti hlasitými podporovateli. „Když se dva lidé mají rádi, kdo jsem já, abych jim do toho mluvil,“ zdůrazňuje s tím, že má i ve straně kolegy homosexuální orientace.

Mezi vrcholnými pirátskými politiky není křesťanská víra tak neobvyklá, jak by se na první dojem mohlo zdát – sám předseda Ivan Bartoš se hlásí k husitské církvi, ministr zahraničí Jan Lipavský je příslušníkem starokatolické církve, poslankyně Olga Richterová pak církve evangelické.

Hruška pak propojuje manželství pro všechny s konceptem rodiny. „Je důležité, aby stát dokázal všechny své občany za rodinu považovat, aby měli všichni stejná práva,“ říká. Doplňuje pak, že se plně ztotožňuje s pirátskou rodinnou politikou, která podle něj „reflektuje potřeby nastávajících i současných rodičů“.

Oba vnímají jako důležité i podílet se na řešení prvků klimatické změny, což rovněž patří k důležitým bodům pirátského programu. „Osobně se mě třeba dotýká případ dolu Turów, jsem jednoznačně pro omezení těžby uhlí,“ jmenuje jeden z k Liberci nedalekých případů Hruška. Kumstát pak jako důsledek klimatické změny a sucha vnímá to, že vedení Nové Role zakázalo čerpat vodu z místní řeky Rolavy. Jedním dechem však dodává, že ekologické problémy v Nové Roli příliš nedominují.

Když se ptáme na pirátské hodnoty na celostátní úrovni, jsou oba politici o mnoho stručnější než v případě, kdy se bavíme o těch komunálních, které se dotýkají přímo lokalit, ve kterých kandidují. Hezky to dokládá i věta, kterou Hruška uvodil svou odpověď na otázku řešení klimatické změny a která nejlépe dokresluje pozice obou: „Myslím, že nejsme schopni tady vyřešit celý svět.“