Začátek nového roku je plný prezidentských voleb a inaugurací. V Chorvatsku drtivě zvítězil stávající prezident Milanović, v autokratickém Bělorusku vyhrál podle očekávání ještě drtivěji, ovšem neférově Alexandr Lukašenko. Ve Spojených státech proběhla inaugurace znovuzvoleného Donalda Trumpa a Izraeli se konečně podařilo uzavřít příměří s Hamásem.
Chorvatsko: Staronový prezident
Na konci prosince loňského roku si Chorvati volili v prvním kole prezidentských voleb hlavu státu. Do závěrečného klání postoupil současný prezident Zoran Milanović, který první kolo voleb vyhrál, a jeho vyzyvatel Dragan Primorac.
Ve druhém kole se střetli letos 12. ledna. Průzkumy již předem favorizovali současného prezidenta Milanoviče oproti vládou podporovaného kandidáta Primorace. Jeho dominance se potvrdila ziskem 75 % oproti jeho protikandidátovi, který utržil 25 % hlasů. Potvrdily se tím průzkumy, ve kterých se Milanović umisťuje na prvních místech v oblíbenosti chorvatských politiků.
Staronový prezident je představitelem konzervativního spektra a některými je označován jako proruský, zejména kvůli jeho kritice Severoatlantické aliance a západní pomoci napadené Ukrajině.

Zdroj: FB Zoran Milanović.
USA: Hail to the Chief
Ve Spojených státech amerických proběhla jedna z nejvíce sledovaných ceremonií na Zemi – inaugurace prezidenta. Donald Trump zvítězil ve volbách loni v listopadu. Porazil v nich dnes již bývalou viceprezidentku Kamalu Harris. Hlavními momenty uvedení do úřadu nového prezidenta nejmocnější země na světě jsou přísaha a inaugurační projev.
Přísaha tradičně nepřináší žádné novinky, je totiž vždy stejná, určuje ji americká ústava. Zato inaugurační projev a poinaugurační oslavy přinesly opravdu velké kontroverze. Kritika Trumpova projevu spočívá zejména na vyčítavém tónu vůči někdejší administrativě Joea Bidena, který se nesl celým vystoupením.
Nejkontroverznější moment celého dne však nastal až mimo budovy Kapitolu. Stalo se tak na doprovodném programu pro příznivce nového prezidenta ve washingtonské Capitol Hall Arena, kde vystoupil také Elon Musk. Miliardář, který Trumpa hrdě podporoval po celou dobu kampaně, se má v nové administrativě stát ministrem efektivity. A právě on byl strůjcem asi nevětší kontroverze celého dne. Při svém projevu se rozvášnil natolik, že několikrát „vyšvihl“ vzhůru svou pravici. Gesto se stalo okamžitě terčem kritiky pro svoji podobnost se zdviženou pravicí používanou italskými fašisty a německými nacisty.
Chcete-li se dozvědět více o nástupu Donalda Trumpa do úřadu, vřele doporučuji nedávný článek Vojtěcha Štantejského.

Izrael: Příměří za velkou cenu
Po útocích teroristického hnutí Hamás na stát Izrael byly a stále jsou drženy desítky Izraelců odvlečených v prvních dnech agrese. Přítomnost izraelských zajatců v rukou Hamásu nakonec donutilo Židovský stát uvažovat o dočasném příměří. To mělo začít platit 19. ledna v 7:30 místního času, ale původní stanovený čas se prodloužil kvůli špatné komunikaci Hamásu, takže příměří začalo platit až o několik hodin později.
První rukojmí propuštění Hamásem byly tři izraelské ženy, které v zajetí strávili více než rok. Výměnou za ně bylo z izraelských věznic propuštěno devadesát Palestinců.
V Izraeli vyvolalo příměří velké vášně, což mohl zapříčinit i nepoměr v počtu vyměněných zajatců, kdy za 100 izraelských rukojmí, má být podle dohod vyměněno 2000 palestinských. Jednat s teroristy bylo doposud v Izraeli považováno za tabu. Svět však příměří kvituje, zejména díky zlepšení humanitární pomoci Gaze, které příměří zaručuje. Zdá se, že právě toto příměří může být prvním krokem k dlouhodobějšímu míru.

Bělorusko: „Nečekaný“ vítěz prezidentských voleb
V jednom z nejvíce autoritářských států světa – Běloruské republice – proběhly na konci měsíce prezidentské volby, ze kterých vyšel jako vítěz současný vládce východoevropské země Alexandr Lukašenko. Ten drží zemi pod svým sevřením, již od roku 1994. Nejbližší spojenec Vladimira Putina zadupává lidská práva a principy demokracie stejně jako jeho ruský protějšek.
Na tom, že volby nebyly spravedlivé, se shoduje většina demokratického světa. Režim naprosto potlačuje opozici. Jakýkoliv kandidát, který má skutečně moc prezidenta porazit, je buď zatčen a uvržen do vězení nebo vyhnán do exilu. Prezidentovi se tak nemá ani kdo postavit. Těch pár pečlivě vybraných kandidátů, kteří mají možnost účastnit se klání, splňují jeden parametr – nejsou hrozbou pro režim. Zdá se, že někteří kandidáti jsou na volebních lístcích jen proto, aby měl s prezidentem kdo soutěžit. Volební výsledky jsou podle mnohých podvrh, čemuž by mohly napovídat i velice silné volební zisky Alexandra Lukašenka, jako například ten letošní ve výši 87 procent hlasů.
Masivní potlačování běloruské opozice nese své ohlasy i v zahraničí. Na konto voleb se vyjádřilo i české ministerstvo zahraničí na svém účtu na síti X. Zdá se, že celé Bělorusko se jen tak z područí autoritářského režimu nedostane, jak tomu možná někteří věřili.

Co se stalo ve světě je souhrn toho nejdůležitějšího ze světové politiky v uplynulém měsíci, který vydává redaktor Ondřej Salák. Účelem je přiblížit ty nejdůležitější události světové politiky formou srozumitelnou pro mladou generaci.