Přinášíme první díl shrnutí světové politiky za poslední měsíc. Prosinec loňského roku se ve světové politice nesl ve znamení pádů vlád a vládců. V souhrnu se budeme zabývat tím nejdůležitějším, co se v mezinárodní politice za měsíc prosinec událo – od Sýrie přes Koreu, Slovensko až po Německo. 

Sýrie: Osvobození, nebo nástup nové diktatury?

Na začátku prosince obletěla svět zpráva o pádu syrského diktátora Bašára al-Asada, který za vypjatých událostí státního převratu opustil zemi. Původně oční lékař byl ke své kariéře diktátora doslova předurčen. Narodil se totiž do rodiny al-Asad, která už od roku 1971 v Sýrii uzurpovala veškerou politickou moc. Bašár al-Asad se stal prezidentem Sýrie v roce 2000.

V roce 2011 propuklo na Blízkém východě a v severní Africe tak zvané Arabské jaro, neboli snaha o revoluci a liberalizaci tamních režimů. V Sýrii začala po jeho násilném potlačení krvavá občanská válka, která si vyžádala kolem půl milionu obětí a která stále neskončila. Po násilném potlačení demonstrací a vypuknutí občanské války se do konfliktu v Sýrii začalo vkládat stále více aktérů. Zeměmi Blízkého východu a teroristickými organizacemi počínaje a světovými mocnostmi, jako Rusko a USA konče. Pád režimu, byl oproti době jak dlouho existoval, velice rychlý. Lépe organizovaná opozice v několika dnech obsadit hned několik důležitých měst. Vše vyvrcholilo 8. prosince obsazením Damašku, hlavního města Sýrie a útěkem Bašára al-Asada. Současně zemi ovládají teroristické organizace.

Diktátor se dle dostupných informací má nacházet v Moskvě, kde ho pod svá křídla přijal Vladimir Putin. 

Jižní Korea: Převrat z Wishe

Začátek prosince byl na převraty opravdu bohatý, a to nejen na Blízkém východě, ale i na tom Dálném. Korejský poloostrov je rozdělen na dvě země, dvě Koreje. Demokratický jih a komunistický sever. Jihokorejský prezident Jun Sok-jol dlouhodobě projevoval autoritativní sklony, což je zřejmě i jedním z důvodů, proč je ve své zemi velice neoblíbený. Již v minulosti se snažil omezovat svobodu jihokorejského tisku.

V noci z 3. na 4. prosince vyhlásil prezident  stanné právo. Údajným důvodem měly být opoziční sympatie vůči Severní Koreji a její napojení na sousední režim. S největší pravděpodobností se ale jednalo jen o zástěrku pro zahraničí. Prezident tak učinil bez předchozí konzultace s vládou. V rámci stanného práva byla v zemi omezena některá občanská práva, jako například svoboda tisku a shromažďování.

Naprosto bizarní situace vznikla v budově parlamentu, jehož souhlas je pro vyhlášení stanného práva potřeba. Parlament obehnala armáda a většina poslanců se do budovy dostala okny. Hned ráno tedy prezident stanné právo s omluvou odvolal, ani to však nemohlo zabránit lavině demonstrací, které vyústily v odvolání Jun Sok-jola. Největší vítězství to však znamená pro nepřátele Západu, zejména pak pro sousední KLDR. 

O Koreji vyšel v naší redakci článek Adély Krátké.

Německo: Scholz ist Schluss

Ani střední Evropa nezůstala s politickými otřesy pozadu. V Německu skončilo utrpení tzv. „Semaforové koalice“. Tato koalice přestala fungovat již na podzim roku 2023 , zejména kvůli špatnému hospodaření s financemi, kvůli čemuž nebyla schopna dále financovat stát.
Pád vlády spustilo odvolání ministra financí Lindnera, předsedy liberální FDP. Po odchodu FDP z vlády se Scholz rozhodl vládnout s menšinou a požádal o vyslovení důvěry, kterou však nezískal. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier poté vyhlásil předčasné volby na 23. února 2025. 

Slovensko: Fico a jeho výlet na východ

Za ruským prezidentem Putinem v prosinci nezavítala jen návštěva ze Sýrie, ale také ze sousedního Slovenska. Na návštěvu přijel sám premiér Robert Fico. Oficiálním důvodem návštěvy mělo být jednání o dodávkách plynu. Svoji návštěvou se zařadil mezi několik málo představitelů zemí Evropské unie, kteří se do Moskvy vydali po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Dalším je například maďarský premiér Viktor Orbán.

Zřejmě se ale podařilo zavést řeč i na téma války na Ukrajině. Slovensko se nabídlo, aby na jeho území probíhala mírová jednání. Putin sice souhlasil s místem, nadále ale nesouhlasil s mírovým plánem, čímž celou nabídku prakticky odmítl.

Co se stalo ve světě je souhrn toho nejdůležitějšího ze světové politiky v uplynulém měsíci, který vydává redaktor Ondřej Salák. Účelem je přiblížit ty nejdůležitější události světové politiky formou srozumitelnou pro mladou generaci.