Za zemi demonstracím zaslíbenou byla dlouhá léta považována Francie, zejména díky Hnutí žlutých vest, které v zemi působilo mezi lety 2018–2019. Dnes se však místo na zemi „galského kohouta“ upírá zrak Evropy k největší ekonomice na kontinentě – Německu – které se v posledních týdnech a měsících zmítá ve vlně demonstrací. 

Pokud se chcete dozvědět více o politické situaci v Německu, doporučuji přečíst si jeden z mých článků. 

Německá sounáležitost

O německé společnosti se u nás často mluví, jako o nějakém bájném ideálu, kterého nikdy nebudeme schopni dosáhnout. Je však natolik soudržná, jak se domníváme?

Německá společnost již dávno není tak plna disciplíny, jak se domníváme. Typický příklad, jak se u nás tyto představy projevují, mohou představovat věty ve smyslu „zelenějšího trávníku souseda“. U našich sousedů dochází k polarizaci společnosti úplně stejně, jako kdekoliv jinde, ba současně možná ještě více.

Letitá zkušenost s administrativou Angely Merkel, jež udržovala v německé společnosti relativní klid, celý dojem jen podtrhla. Německá společnost nebyla nikdy homogenní, ostatně jako žádná společnost, a stejně tak tomu není ani dnes. Německo je zemí s disciplínou, ale i ta má své meze, což si mnoho Čechů neuvědomuje.

Častokrát se obracíme při pohledu na Německo k jeho nejbohatším částem, jako je Bavorsko, absolutně však opomíjíme skutečnost, že velká část obyvatelstva nemá stejné životní podmínky jako jih země. Rozdíl mezi západem a východem je naprosto neodiskutovatelný. Značně odlišné politické názory obyvatel obou oblastí, jiná historická zkušenost a také jiný životní standard tvoří další prostor pro polarizaci celého Německa. Pro pochopení fungování tamní společnosti je stěžejní znát skladbu obyvatelstva dnešního Německa.

Pro současnou německou společnost je typické značné ovlivnění multikulturalismem. Čtrnáct milionů obyvatel země jsou cizinci, což vytváří další prostor pro rozdělování. Cizince, s častokrát naprosto odlišnými kulturními zvyklostmi, není snadné integrovat, což se dnes, ani v minulosti nedařilo. To vše napovídá, jaké jsou důvody polarizace uvnitř Německa.

Proč zrovna teď

Demonstrace proti politice Alternativy pro Německo (AfD) jsou se stranou spojeny po celou dobu její existence. Dříve nikdy nenabývaly na takové intenzitě jako dnes. Každým dnem do ulic vyráží více a více lidí. Jsou pořádány, jak ve velkých městech, tak v těch menších. Na některých z nich se scházejí až statisíce lidí, jako například v Mnichově, kde se dle místní policie, sešlo na 250 tisíc demonstrujících. Proč ale zrovna teď?

Odpověď lze hledat ve více faktorech. Samozřejmým důvodem je tradiční předvolební panika. Ale to, proč zrovna v tuto chvíli a v této intenzitě, je důsledkem jednání předsedy CDU Friedricha Merze, který se rozhodl v hlasování o rezoluci ohledně zpřísnění německé migrační politiky spojit své hlasy spolu s těmi AfD. Tím proti sobě poštval i mnoho svých vlastních voličů, pro které je jakékoliv spojení s krajní pravicí nepřijatelné.

Spojení se v hlasování vyslalo také další signál. V době, kdy průzkumy ukazují vítězství CDU/CSU následované AfD, je jakékoliv sbližování mezi stranami považováno za další krok pro případné povolební spojení. Nejdříve se mohlo zdát, že Merz kritice podlehne, to se ale nestalo a nadále tak zůstal v křesle předsedy. 

Dobře mohou celou situaci vykreslit nápisy a hesla, která demonstranti vytvořili, jako například „Fritzi, poslouchej Mutti“ nebo označení „Brandmauer“, tedy protipožární zeď. Symbolem mnoha demonstrací se stala také píseň, v níž se zpívá „Wehrt euch, leistet wieder strand, gegen den faschismus hier im land…“, pojednávající o nutnosti boje proti fašismu, což si také dávají demonstrace za cíl. 

Kdo se demonstrací účastní

Jednoznačně určit, koho lze na demonstracích očekávat, se nedá. Nejde o demonstrace jedné skupiny, či politické strany, ale o vcelku různorodé seskupení. Setkávají se zde lidé s různými názory, pro něž je častokrát boj proti extremismu jedním z mála, na čem se shodnou.  

Mezi příslušníky politických stran, kteří se demonstrací účastní, bychom nějčastěji našli sociální demokraty a Zelené, ale i zástupce krajně levicové a postkomunistické die Linke, což nevrhá vůbec dobrý stín. Aktivně se také demonstrací účastní členové Antify.

Nebezpečnost nárůstu podpory krajní pravice si, jak se zdá, tamní společnost plně uvědomuje.