• Autor příspěvku
  • Rubriky příspěvkuKultura a média
  • Čas na čtení:10 minuty čtení

Spoustu potravin získáváme neekologickou cestou, kterou se plýtvá voda, kácí lesy, týrají zvířata. Spousta potravin, které konzumujeme navíc není ani k našemu zdraví dvakrát šetrná.

V prvním článku jsem se rozepsala o obecných doporučeních, typu recyklace, šetření vodou, nebo šetření energie. Dnes jsem si připravila několik rad o jídle, které může v praktickém životě realizovat i průměrný středoškolský student.

Omezte potraviny z ciziny

Dovážené potraviny jsou určitě dobrá věc, jinak by si nikdo z nás nemohl dopřát například meloun, kakao nebo banány, ale je důležité nad jídlem více přemýšlet. Nejenom, že dovoz ničí životní prostředí – příkladem může být neekologická doprava, monokultury omezující ostatní plodiny, enormní množství vody na zavlažování, používání chemikálií a pesticidů –, ale zároveň není úplně v pořádku pro naše zdraví.

Vždycku bude lepší, když si zeleninu k večeři vypěstujete sami, místo nějakého giganta tisíce kilometrů daleko. Víte, co jste na pěstování použili, zelenina je čerstvá a plná vitamínů. Obecně jsou lokální potraviny pro naše tělo zdravější i lepší – narodili jste se v Čechách, a tak je jasné, že vaše tělo lépe zpracuje jablko z Moravy než banán z Maroka. Navíc můžete podpořit místní ekonomiku, a když zavítáte na nějaký farmářský trh, kterých je v dnešní době díky bohu spousta, můžete podpořit i nějakou malou rodinnou firmu, vybrat si vlastní kousek jídla –, a to je podle mě hezčí, než nákup kartou okurek v igelitu.

Neříkám, abyste se dovážených potravin vzdali – je to skoro nemožné, jenom zkuste přemýšlet o tom, jestli by pro vás nebyla nějaká lepší možnost.

Omezte palmový olej

Nevíte, co to je? Říkáte, že ho vůbec nejíte, a tak ho nemusíte omezovat? Pochybuji. Určitě jste někdy měli Nuttelu, Toffifee, Kinder, Opavia, Orion nebo Nestlé výrobky. A to je jenom hrstka z těch potravin, které palmový olej obsahují. Vůbec se nemusí jednat o sladkosti, můžete ho najít téměř ve všem, a to z jednoho prostého důvodu – je levný.

Mezi jeho největší nevýhodu bezesporu patří kácení deštných pralesů. Olej se totiž vyrábí z palmy olejné, která se musí kvůli výrobě pokácet a následně slisovat.  To pak souvisí s dalšími problémy, jako je například vymírání některých živočišných druhů, které člověk tímto způsobem obírá o životní prostor.

Zároveň je pro nás p. olej ve větším množství škodlivý – může zapříčinit výskyt civilizačních chorob, jako je například obezita, cukrovka, nemoci srdce nebo nádorová onemocnění.

Na druhou stranu je to snadno dostupný, levný zdroj nasycených mastných kyselin, které naše tělo také potřebuje. Bohužel, ne v takovém množství potravin.

Platí pro něj to samé, jako pro výše zmíněné potraviny z ciziny. Opět ho téměř nejde z jídelníčku vynechat, ale jde omezit. Takže když si budete vybírat například nějakou čokoládu, podívejte se na složení a zvolte si raději trochu dražší, zdravější a ekologičtější variantu.

Pěstujte

Tohle je docela jasný bod. Pro ty, kteří mají zahrádku, je to v celku jednoduchá záležitost. Brambory, rajčata, saláty, okurky… záleží na tom, co máte rádi. Jestli ale zahradu nemáte, může se zrovna tenhle bod stát docela problematickým.

Přesto se nabízí řešení. Spousta zeleniny jde pěstovat i v bytě, stačí trochu zapátrat a začít experimentovat. A když se necítíte na zeleninu, zkuste alespoň bylinky. Mě se osvědčilo dát si je na okno v kuchyni, a tak, pokaždé když něco vařím, mám čerstvé přísadu doslova na dosah ruky.

Omezte spotřebu hovězího masa

Věděli jste, že se na produkci hovězího masa spotřebuje nejvíce vody, ze všech mas? Krávy navíc při zpracování potravy produkují metan, oxid uhličitý a další skleníkové plyny, které způsobují skleníkový efekt – narušují ochranné vrstvy naší planety, a tak ji ohřívají. Nemluvě o tom, že k jejich chovu se využívají pole, která by se mohla použít pro pěstování například obilí, kterého by bylo možné vyprodukovat více než masa.

Tenhle bod už je pro ty z vás, kteří to myslí s ekologií opravdu vážně. Já osobně bych se hovězího masa vzdát nemohla, protože si myslím, že je to jedno z těch nejlepších a nejchutnějších variant, jak do sebe dostat bílkoviny.

Ale myslím, že není nutné, mít ke každé večeři steak. Zkuste i jiná jídla, například cizrnu, čočku nebo bulgur, která na tom z hlediska bílkovin nejsou vůbec zle.

Řekněte NE klecovým chovům

Možná jste někteří už slyšeli o takzvaných klecových chovech. Jedná se o prostory, kde jsou zvířata držena v malých, omezujících prostorech, bez čerstvého vzduchu, podestýlky nebo kvalitního krmiva.

Většinou se mluví o slepicích, a já se jim budu taky věnovat, ale nenechte se vyvést z omylu – v klecových chovech žijí i ostatní zvířata, například prasata nebo králíci.

Zvířata se v klecích chovají za účelem většího zisku pro jejich vlastníka, ale je to samozřejmě na úkor kvality a bezpochyby to pokulhává i po morální stránce. Když bych měla uvést dva důvody, proč říct vejcím z klecových chovů NE, vybrala bych chuť a přístup ke zvířatům.

» Dny Země – co můžu udělat já, 1. díl

Někteří si možná říkáte, že je vejce jako vejce, ale není to pravda. Můžu s čistým svědomím říct, že bych poznala klecové vejce, od vejce z volného chovu. Vejce od šťastných slepic (chovaných na zahrádce, s dostatkem jídla a prostoru) chutná podstatně lépe, než vejce od podvyživené slepice bez peří, která v životě neviděla denní světlo.

Abyste věděli, že něco takového v naší zemi opravdu je, můžete si prohlédnou webové stránky kampaně Konec doby klecové, kde najdete i konkrétní záběry na zvířata. Nejsou pro slabší povahy. Můžete vidět staré, oškubané slepice, šlapající po svých mrtvých sousedkách, dezorientované a hladové.

Myslím, že chuť, výživová stránka a především vaše čisté svědomí, stojí za to, si za vejce dvě koruny připlatit. Myslím, že to nikoho z nás určitě nezruinuje.

Odkud vejce pochází poznáte snadno, podle čísla na něm nakresleném. První číslo je druh chovu, písmena představují kód země a čísla za písmeny registrační číslo chovu. Zajímat vás musí převážně první číslo – čím větší je, tím v horších podmínkách slepice žijí.

3 – Klecové chovy. 2 – Haly s podestýlkou (slepice mají více prostoru). 1 – Volný výběh (slepice se mohou pohybovat i venku). 0 – Vejce z volného chovu/Od šťastných slepic/BIO.

Vejce z volného chovu můžu vřele doporučit. Jsou nejlepší jak chutí, tak po výživové i ekologické stránce. A jestli máte možnost si slepice i pořídit, je to ta úplně nejlepší varianta.

Nevyhazujte jídlo

Na závěr ta nejjednoduší a zároveň nejtěžší zásada. Už od malička mě učili, že se jídlem nemá plýtvat, a tak je mi vždycky docela líto, když vidím některé spolužáky ve školní jídelně odnášet celé porce. Ale nejsou to jenom oni.

Třetina jídla ve světě se vyhodí. Celková cena vyhozených potravin za rok odpovídá HDP Švýcarska – 679 miliard dolarů. Polovina chycených ryb je vyhozená MRTVÁ zpátky do moře.

To, co můžete udělat vy, je docela jednoduché. V první řadě přemýšlejte o tom, jak velkou porci si dáte, jaké jídlo si koupíte a zároveň taky, jak to jídlo budete skladovat.

Je přirozené, že občas prostě potřebujete nějaké jídlo vyhodit. Stává se to každému. Když se to ale stane vám, popřemýšlejte, jestli nejde využít jinak. Tím nemám zrovna namysli, nějaké pseudo ekologické pokrmy typu „smíchej všechny slupky, co doma najdeš a udělej z nich raw tyčinku.“

Nemusíte se nutně stresovat zero waste, neboli snahou o to, netvořit žádný odpad. Pro začátek stačí, když popřemýšlíte, jestli někdo z vašich sousedů nemá prasátko nebo slepice. Určitě vaše zbylé jídlo ocení, protože takový typ zvířat sní téměř všechno. Od té doby, co jsme si slepice pořídili my, nemáme vůbec žádné jídlo k vyhození.

Jestli nevíte o někom, kdo by vaše zbytky ocenil, založte si kompost. Prospěje půdě na vaší zahradě a navíc odpad příjemně zužitkujete. Bohužel, ne všichni mají příležitost ke kompostování. V tom případě roztřiďte jídlo do biopopelnic a smíšeného odpadu. Není dobré mezi těmito dvěmi nerozlišovat.

Jestli vás téma plýtvání jídlem zajímá více, můžete navštívit stránky Zachraň jídlo, ze kterých jsem čerpala některé informace, a kde vám poradí obsáhleji, co ze zbylým jídlem dělat.

Doufám, že vám článek přinesl nějaké nové informace, nebo že vás motivoval k tomu, začít o tom, co jíte a jak se to zpracovává, více přemýšlet. 

Redakce

Redakční texty a tiskové zprávy.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..