Zřejmě byste nenašli vyspělý stát, který nemá nějakou formu tržní ekonomiky. V jednotlivých zemích jsou samozřejmě více či méně regulované, každopádně jednu věc mají společnou – základní operace jsou řízené vztahem nabídky a poptávky. O co jde a proč je tento princip tak důležitý?

Jak už jste se dozvěděli v jednom z předchozích dílů našeho seriálu finanční gramotnosti, existují hlavní tři typy ekonomických systémů – zvykový, plánovaný, tržní a smíšený. A právě v posledních dvou jsou všechny ekonomické vztahy v podstatě založené na principu nabídky a poptávky.

Není třeba si pod tím představovat nic složitého. Na trhu fungují společně jak nabídka, tak poptávka. Výrobci a prodávající se snaží různými způsoby nabízet své zboží a služby zákazníkům, kteří naopak zboží a služby poptávají. Přijdete do knihkupectví s tím, že chcete novou detektivku, která právě vyšla, ale prodávající vám řekne, že vám může nabídnout pouze tu dva roky starou. Jednoduché jak facka.

Ve skutečnosti je tento systém trochu složitější, přesto však zřejmě nejdokonalější a především nejsvobodnější způsob, jak můžou obě strany fungovat.

V principu nabídky a poptávky existují dva hlavní zákony – zákon rostoucí nabídky zákon klesající poptávky. Pojďme si je stručně představit.

Zákon rostoucí nabídky říká, že s rostoucí cenou stoupá množství nabízeného zboží. Pokud tedy vysoká poptávka či jiné faktory navýší cenu, budou se toho snažit výrobci využít a nabídnout více množství, aby co nejvíce vydělali. Zároveň můžou díky větším ziskům investovat zpět do výroby a tím opět nabídnout více množství.

Vztah zobrazuje výše umístěný graf. Osu X reprezentuje množství (z anglického quantity), na ose Y je pak zobrazena cena (P z anglického price). Stoupající křivka je pak označena písmenem jako supply (anglicky nabídka, nabízet, zásobovat). Zvyšující se cena znamená i více množství.

Zákon klesající poptávky ukazuje, že s rostoucí cenou klesá poptávka. Je to celkem logické – pokud se budou zvyšovat ceny aut, zřejmě si je bude kupovat méně lidí. A platí to i naopak. Pokud tedy bude cena klesat, zvyšuje se množství poptávaného zboží.

Totéž reprezentuje i graf. Osy zůstávají, jen křivka mění své písmo na jako demand (anglicky požadovat, poptávat). Čím je cena vyšší, tím je poptávaného množství méně.

Samozřejmě že na nabídku i poptávku má vliv mnoho faktorů. U nabídky je to například cena, konkurence, reklama, výrobní zdroje (přírodní podmínky), ceny meziproduktů (daně, cena pro výrobce a dovozce atd.). Poptávku zas ovlivňuje kvalita zboží, prestiž firmy, reklama i příjmy.

Nabídka i poptávka jsou úzce provázané. Zároveň to je v moderním světě jediný skutečně fungující ekonomický model, který je zároveň svobodný, není nikým centrálně řízen a reflektuje nálady na trhu.

Šimon Rogner

Spoluzakladatel a bývalý šéfredaktor Studentských listů, teď píšící hlavně o politice. Redaktor ČT24 píšící o soudních kauzách a student žurnalistiky na Karlově univerzitě.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..