„Pokaždé mne potěší, když se mi podaří najít kompromisní řešení, se kterým souhlasí všechny členské státy a které posune vyjednávání dále,“ říká v rozhovoru Markéta Homolková, vedoucí týmu odzbrojení, nešíření a kontroly zbraní na delegaci Evropské unie.

Jak jste se dostala k práci při OSN? Kde začíná váš příběh s agendou OSN?
Poprvé jsem se k této práci dostala v roce 2012, kdy jsem jako kariérní diplomat byla vyslána na Stálou misi České republiky v Ženevě. Od té doby jsem nezměnila portfolio odzbrojení, jen jsem změnila tým. V současné době pracuji jako vedoucí sekce odzbrojení a nešíření na Delegaci Evropské unie při OSN, přičemž hájím zájmy EU a jejích členských států. Je to komplexní práce, která má svá vlastní specifika, a ne každý si to zamiluje. Mě na tom baví ta výzva: spolupráce se všemi státy OSN a jejich přesvědčování, že pouze vzájemné partnerství vede k dosažení cílů.

To rozhodně nezní jako jednoduchý úkol. Jaká je role delegace EU při OSN v Ženevě, jak taková evropská delegace zastupující 27 států funguje?
Pro upřesnění doplním, že EU delegace se nesestává jen z našeho odzbrojovacího týmu, ale také z týmů věnujících se intenzivně ochraně lidských práv, posílení a vymáhání mezinárodního humanitárního práva, mezinárodnímu zdraví a pracovním standardům či ekonomickým a vědeckým mezinárodním organizacím, jež fungují v rámci systému OSN. Náš tým je poměrně malý. Máme však na starosti široké spektrum osmi odzbrojovacích úmluv a zapojujeme se i do nových procesů včetně spolupráce ve vesmíru či využiti nových technologií a umělé inteligence.

Klíčovou prioritou EU je ochrana společných hodnot a vymahatelnost, resp. dodržovaní mezinárodních umluv, které tvoří součást globálního odzbrojovacího rámce. Napomáháme tomu jak finančně, tak i politicky, aby se naplnily cíle stanovené jednotlivými úmluvami, jako je zamezení používaní, prodeje, vývoje a výroby jednotlivých kategorií zbraní. Než se vydáme hájit naše zájmy na mezinárodní pole, musíme si nejprve ujasnit interně strategické a taktické pozice se všemi členskými státy EU. Naše práce je tak velmi pestrá, protože obsahuje jak interní komunikaci s členskými státy, tak i komunikaci a spolupráci s ostatními partnery.

Markéta Homolková absolvovala Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v oboru evropských studií a College of Europe v Bruggách. V roce 2003 nastoupila do Diplomatické akademie Ministerstva zahraničních věcí České republiky, aby se vydala na dráhu diplomacie. Na MZV ČR se zabývala jednotlivými politikami EU a bezpečnostní politikou v sekci politického ředitele. Působila na velvyslanectví ČR ve Francii a Stálém zastoupení ČR při OSN v Ženevě. V současné době vede tým odzbrojení, nešíření a kontroly zbraní na delegaci Evropské unie při OSN v Ženevě.

Jak si mohou naši čtenáři koordinaci v rámci Ženevy se zastoupeními členských států EU konkrétně představit?
EU má roli předsedajícího iniciátora, který naviguje a vede EU skrze jednotlivé multilaterální procesy a zajišťuje, aby EU mluvila jedním společným hlasem. Aby EU obstála v této roli, spolupráce s členskými státy je klíčová, a proto je třeba se koordinovat. Během EU jednání se všechny členské státy společně připraví na nadcházející zasedání a vyjasní si vlastní očekávaní a taktiku. Takto probíhají pravidelná setkání členských států pod vedením EU delegace v Ženevě.

Už jste zmínila tým, v rámci kterého na evropském zastoupení v Ženevě pracujete. Co všechno Vaše agenda obnáší a jak vypadá Váš běžný den v delegaci?
Agenda odzbrojení a nešíření je velmi specifická. Na jednu stranu expertní a na druhou velmi politická, zasahující do bezpečnostních priorit a záruk jednotlivých státu. Cíle jsou velmi ambiciózní, a to dosáhnout světa beze zbraní hromadného ničení, ale i konvenčních zbraní, které přináší lidem utrpení. K tomu slouží různé nástroje, které regulují použití určitých typu zbraní, jako je například smlouva o zákazu protipěchotních min, úmluva o zákazu kazetové munice, smlouva o nešíření jaderných zbraní nebo smlouva o zákazu biologických zbraní.

Vzhledem k rozmanitosti názorů se běžný den odvíjí v závislosti na agendě zasedání jednotlivých úmluv, které se setkávají dvakrát ročně, a to na expertní a politické úrovni. Jelikož si musíme na každou pozici připravit společně s členskými státy EU, připravíme návrhy jednotlivých vystoupení, jež následně prodiskutujeme a schválíme. Na jednáních vystupujeme za EU, přičemž operativně svoláváme konzultace, případně se podílíme na vyjednávaní s ostatními státy. Po zasedání musíme informovat naše kolegy z Evropské služby vnější akce v Bruselu. Na základě našich zpráv se připravují další strategie a instrukce. Do všech strategií přispíváme našimi analýzami, stejné tak jako do podkladových materiálů pro dialogy paní velvyslankyni a jejího zástupce s třetími zeměmi.

Co jsou aktuální výzvy, kterým v rámci tématu odzbrojování čelíte?
V současné době se vytváří nové regulace ve dvou aktuálních oblastech. Jedním jsou nové technologie, tzv. autonomní zbraňové systémy (lethal autonomous weapons systems, zkráceně LAWS) a druhým ochrana vesmíru před umisťováním zbraní. V rámci LAWS hledáme nejvhodnější rámec, který by umožnil přínos nových technologií pro rozvoj civilních systémů a zároveň zamezil tomu, aby se nové technologie vymkly kontrole a staly se novými válečnými prostředky.

Druhou oblastí, která nabývá na významu, je vesmír a zamezení používání zbraní ve vesmíru. Celý svět se svou infrastrukturou stává závislým na systémech a satelitech, které ve vesmíru máme. Společnou snahou je tak zajištění jejich ochrany a toho, aby se do vesmíru nedostávaly zbraně. Jde nám o to, aby tyto systémy, které nám usnadňují život, nebyly zničeny či nějak znehodnoceny a nestaly se tak předmětem rivality mezi mocnostmi, nýbrž spolupráce mezi všemi národy.

Jaké jsou evropské priority v oblasti odzbrojování?
EU je hlasitým a jednoznačným zastáncem multilateralismu a jasně stanovených a mezinárodněprávně závazných pravidel. Největší prioritou EU je ochrana a posílení vymahatelnosti existujících právních nástrojů. V Ženevě je letošní prioritou biologická úmluva, která byla přijata v roce 1975 jako první úmluva zakazující jednu celou kategorii zbraní (Pozn. Jedná se o patogeny, toxiny či různé viry, které mohou být použity jako zbraň.). V letošním roce se uskutečni tzv. Hodnotící konference, která jednou za pět let stanovuje cíle a přijímá rozhodnutí na další cyklus. I v této úmluvě jsou tématem číslo jedna nové vědecké objevy a technologie.

Druhou letošní prioritou je úmluva o nešíření jaderných zbraní, která rovněž bude hodnotit, jak se naplňuji cíle a priority, definovat, co je třeba učinit v následujících pěti letech. Ráda bych zmínila i Smlouvu o obchodu se zbraněmi (Arms Trade Treaty) či tzv. Ottawskou úmluva o protipěchotních minách. V neposlední řadě bych vyzdvihla i celoevropskou prioritu rovných příležitostí pro ženy i pro muže nejen v rámci rozhodovacích procesů, ale i během vyjednávání.

Co je na vaší práci nejzajímavější?
Pro mě je nejzajímavější možnost pracovat s širokým spektrem partnerů a vytvářet si síť (network) založenou na vzájemné důvěře a otevřené komunikaci. S networking (navazování kontaktů, pozn. red.) souvisí i outreaching (propojování, pozn. red.), tedy klíčový nástroj k dosažení cílů. A to mě skutečně na mé práci nejvíce baví.

Máte nějaké networkovací tipy?
Jsem velmi otevřená, přímá, upřímná a bez předsudků. Doposud to všichni ocenili. Vždy mluvím jasně a srozumitelně a nezapomínám ani na stanovení jasných hranic a limitů. Samozřejmě je nutné ctít rozdílné kulturní tradice jednotlivých národů.

Co považujete za zlatý hřeb své dosavadní kariéry?
Jsem ráda, že jsem uspěla v konkurzu a obstála v konkurenci ostatních členských států na této pozici a že mohu vést odzbrojovací tým na EU delegaci. To je zatím největší úspěch, kterého jsem kariérně dosáhla. Jinak mne pokaždé těší, když se mi podaří najít kompromisní řešení, se kterým souhlasí všechny členské státy a které posune vyjednávaní dále. Může to sice znít banálně, ale kolikrát to opravdu není jednoduché. Každým dílčím úspěchem je shoda dosažená na jednotné EU pozici.

Co byste doporučila člověku, který by chtěl být jednou ve vaší roli?
Klíčovým předpokladem pro tuto práci je znalost cizích jazyků a ochota naučit se novým věcem. Cizí jazyky, zejména jazyky OSN s angličtinou a francouzštinou v popředí pomohou vést jednání. Univerzitní zaměření není tak důležité, pokud se chce člověk i nadále vzdělávat a rozvíjet své schopnosti. Nicméně základní orientace v oboru se vyplatí. I já se po deseti letech praxe stále učím nové věci. Například nové technologie a umělá inteligence jsou fascinující oblasti. Určitě se velmi osvědčí základy psychologie a dobré komunikační a prezentační schopnosti.

Rozhovor původně vyšel jako součást blogu na webových stránkách programu Mladých delegátů ČR do OSN. Zveřejňujeme jej se souhlasem autorky.