Možnost jaderného konfliktu, kdysi v nedohlednu, se nyní ukazuje jako potenciálně reálná. Jediná moderní jaderná zbraň by byla mnohokrát fatálnější než Hirošima a Nagasaki dohromady. Jednalo by se o historické zničení neuvěřitelných rozměrů. Při rozpoutání globálního jaderného konfliktu by světu zbývalo jen několik desítek minut na to, než by byl vržen o několik set století dozadu. Jaderná válka by zasáhla všechny, bez ohledu na to, zda byli cílem útoku.
Existuje možnost obrany proti jaderným zbraním? Technologie jaderné obrany byly od druhé poloviny 20. století let silně rozvíjeny. Problém je v tom, že žádná obrana nemůže být nikdy 100% a v případě jaderných útoků jsou náklady chybějící pouze na obranu před jednou jadernou bombou katastrofické. Na jaderné útoky od nepřítele musí být strategicky odpovězeno vypálením salvy vašich vlastních jaderných zbraní. Salvy, která vymaže všechny možnosti vypálení dalších raket nepřítele. To je důvod, proč obsahem prvního útoku není nikdy pouze jedna jaderná raketa, musí se vystřelit všechny.
Tento princip se nazývá MAD doctrine (Mutual Assured Destruction – doktrína vzájemně zaručeného zničení). MAD je důvod, proč za téměř osm desetiletí od vynálezu atomové bomby svět dosud nebyl podroben úplné jaderné válce. Má se za to, že více než 12 tisíc jaderných zbraní je buď v aktivním stavu, nebo v důchodu. V případě války je však stále možné je znovu aktivovat. Pokud by byla vypuštěna pouze jediná jaderná zbraň, téměř jistě by znamenala konec života na Zemi, jak ho známe. V jaderné válce nejsou vítězové, jen poražení.
Pravděpodobný scénář jaderné války
Naše společnost, jak ji známe, je mnohem křehčí, než si myslíme. Rozsáhlý jaderný útok by pravděpodobně zničil elektrickou síť. Co se spoléhá na elektrickou síť? Plyn. Bez plynu nemůžeme přepravovat potraviny a tento problém je téměř nemožné vyřešit. Co dalšího závisí na elektrické síti? Pitná voda (po tom, co je uložena ve vodojemech, ze kterých je následně přiváděna do domů). Museli bychom se také uchýlit k rozdělávání ohně, abychom si uvařili základní trvanlivé potraviny. Během několika týdnů by byl kalendář posunut o několik set let zpátky. Jak velké procento populace dokáže najít své vlastní jídlo a vodu během jednoho nebo dvou měsíců od ztráty veškeré elektřiny? Nepříliš velké.
Faktem je, že nekonečné souvislosti, které činí naši současnou společnost tak silnou a rozvinutou, ji zároveň činí zranitelnou. Jaderný útok by nám znemožnil komunikovat, vytápět naše domovy, řídit naše auta, skladovat naše ledničky. Po útoku by byly zničeny logistické dodavatelské řetězce. Dovoz a vývoz by v podstatě přestaly existovat. Většina malých potravin, které bychom mohli pěstovat doma, by pravděpodobně byly kontaminovány. Dokonce i místa, která by byla méně ovlivněna samotnou válkou (jako části jižní polokoule nebo subsaharská Afrika), by se ocitla odříznuta od svých největších zdrojů, příjmů a každodenních předmětů, a nakonec by byla odsouzena k zániku.
Dokonce i přežívající části severní polokoule by se pravděpodobně zhroutily pod anarchií a nekontrolovanými nepokoji. Vlády (pokud by ještě existovaly) by se s největší pravděpodobností musely uchýlit k tvrdým bojovým silám, aby udržely pořádek a kontrolu. Hladovění, špína, bída, násilí a epidemie nemocí, kterým lze předcházet, by po dlouhou dobu dominovaly poválečné krajině. Budoucí generace (které by byly mnohem menší) by se stále potýkaly s poškozením způsobeným radiací, podvýživou a špatným vzděláním. To vše jsou faktory, které by bránily v zotavení lidstva. A to ani nepočítám jadernou zimu, jejíž pravděpodobnost je sice sporná, avšak ji nelze vyloučit. Mimochodem, i pravidelná severní zima bez vytápění a stabilních zásob potravin by stačila k zabití mnoha lidí, zejména těch, kteří jsou již oslabeni účinky války.
Mohou USA a Rusko zničit svět?
Říká se, že Rusko a USA mají dostatek jaderných zbraní na „zničení světa“. Jak moc je však tohle tvrzení pravdivé? Většina jaderných zbraní je dnes ve skutečnosti o něco menší než ty, co USA a SSSR vyráběly v 60. letech. Nyní jsou mnohem přesnější a každá raketa může mít více hlavic, které mohou zasáhnout různá místa. Jsou tak mnohem efektivnější. Pokud jde o poškození, tak tento web vám umožní si vybrat hlavici a zjistit, co by udělala s vámi vybraným místem na mapě.
Už jste si zkusili, co by taková Tsar Bomba (nejsilnější zbraň, která kdy byla odpálena) udělala s Prahou? Zbraně této velikosti ale nejsou příliš praktické, proto všechny následné jaderné bomby byly podstatně menší. Tsar Bomba byla abnormalita – byl to víceméně pokus vyrobit tak velkou jadernou zbraň, jakou jen vyrobit šlo. Ale bylo to dost nepraktické. Nebyl to výraz skutečné sofistikovanosti zbraní, dokonce ani na jejich dobu. Opravdu sofistikovaná věc, kterou je třeba udělat, je vměstnat slušnou nálož do malého, kompaktního balení. To je ta část, která vyžaduje pečlivou vědu a inženýrství, to je ta část, která vyžaduje vědět, co děláte. Udělat velkou explozi bylo snadné – stačilo přidat více paliva, a nakonec skončíte s něčím o velikosti školního autobusu. To může sice přivodit působivý výbuch, ale budete mít potíže s tím, abyste to dostali ke svému nepříteli. Zbraně jsou dnes mnohem sofistikovanější a také mnohem bezpečnější.
Kdyby nastal konflikt mezi USA a Ruskem, mohlo by tisíc atomovek zničit celé Spojené státy? Teoreticky ano. Ale za předpokladu velkých, megatunových jaderných zbraní. Mnohé z nich jsou mnohem menší. A USA by jistě byly schopny zachytit alespoň některé z nich. Nikdo neví, kolik jaderných zbraní Rusko přesně má, a nikdo neví, kolik z nich je skutečně funkčních. Ale je to pravděpodobně několik tisíc. Dost na to, aby zničil spoustu velkých měst. Ale ne dost na to, aby zcela zničily Spojené státy, a už vůbec ne na to, aby zničil svět.
Jaká je pravděpodobnost jaderného ohrožení Ukrajiny Ruskem?
Ruská invaze na Ukrajinu je jednou z nejničivějších a nejsmrtelnějších válek v moderní době, od ostřelování měst až po použití termobarických („vakuových“) zbraní. Všichni ale vidíme, že ruská invaze na Ukrajinu nepostupuje podle plánů. Ekonomika Ruska je v troskách, jeho postavení na světové scéně je nejhorší v moderní historii. Rusové ztratili nespočet vojáků a vybavení a vyhráli jen velmi málo rozhodujících bitev. Objevují se tak spekulace, že by Putin mohl použít svůj jaderný arzenál. S tím, jak se věci vyvíjejí, se může zdát, že je to jeho jediná možnost. Čím déle se však věci táhnou, tím těžší to bude, jelikož udržování jaderného programu není levné. Ruské vedení ovšem historicky projevilo ochotu doslova vyhladovět svůj lid k smrti a hodit nevyškolené brance do mlýnku na maso, když to politicko-vojenská situace vyžadovala.
Ovlivní tedy ekonomické sankce ruský jaderný program? Rusko raději nechá své obyvatelstvo trpět, než aby svůj jaderný program muselo z ekonomických důvodů vyřadit jako jednu z možností útoku a zastrašování. Celý jeho systém je plný korupce, prolezlý skrz na skrz na všech úrovních, a plný apatie v řadových členech. Tím pádem jsou jeho jaderné síly pravděpodobně jednou z posledních věcí, které budou ovlivněny ekonomickými sankcemi.
Avšak samotná pravděpodobnost, že by Rusko vypustilo „taktickou“ jadernou zbraň na Ukrajinu, není příliš velká. Putin se pokouší vytvořit narativ, kde jsou Ukrajinci drženi jako rukojmí nacistickou vládou. Putinova propaganda proti Ukrajině je založená na tom, že chce Ukrajince osvobodit od neonacistů. Jaderný útok by tedy v rámci Putinova vlastního narativu nedával smysl. Podle propagandy má Rusko Ukrajinu osvobodit, a ne ji vyhladit jadernými zbraněmi.
Pro NATO je nejdůležitější zabránit možnosti jaderného konfliktu. Pro Rusko by byl větší odpor ze strany NATO jistě velmi bolestivý, pravděpodobně by muselo celé roky bojovat s pozemním odporem. To se však s největší pravděpodobností nestane. NATO musí především postupovat tak, aby nevyvolalo jaderný útok ze strany Ruska. NATO opakovaně prohlásilo, že v této invazi nezasáhne přímo. Použití jaderných zbraní ze strany Ruska by bylo silným signálem, čeho všeho je Rusko ochotné obětovat proto, aby dosáhlo kontrolované Ukrajiny. Proto musí strategií vždy být zabránit použití jaderných zbraní.
Jaká je pravděpodobnost jaderného konfliktu v oblasti Indo-Pacifiku?
Pokud čínské námořnictvo zaútočí na Tchaj-wan, tak je nepravděpodobné, že by se USA nepokusily většinu lodí blížících se k Tchaj-wanu potopit. Je na místě předpokládat, že by Tchaj-wan mohl trpět hromadným hladomorem? I kdyby se však Tchaj-wan chtěl vzdát, pokračovaly by USA v blokádě? Řekněme, že Čína a USA jsou nuceny spoléhat se pouze samy na sebe. Co se dlouhodobě stane s každou z jejich ekonomik, obyvateli a vojenskými silami?
Pokud Čína zahájí válku útokem balistických a jaderných raket proti americkým a japonským základnám, může Amerika dojít k závěru, že se Čína v budoucnu pokusí o další jaderné útoky proti USA a že snížení čínského jaderného arzenálu je tudíž nejvyšší prioritou. To, že USA nemluví o jaderné válce v době míru, neznamená, že od ní opustily.
I přes vyšší počty nemají USA v jaderných hrách navrch. Navrch má pouze ten stát, který je ochoten čelit důsledkům stisknutí červeného tlačítka. Avšak nelze nechat jaderné hrozby diktovat geopolitiku, jinak by každá jaderná velmoc vyhrožovala jaderným útokem téměř pokaždé, kdy by se jí to hodilo. Jadernému útoku se chce v první řadě předejít, tudíž by nikdo nebyl takový šílenec, aby tohle riziko podstoupil. Ze stejného důvodu země nemají rády vyjednávání s teroristy – pokud se totiž vzdáte jednou, pravděpodobně se vzdáte i znovu.
Měli jsme možnost na Ukrajině vidět roztříštěnou ztrátu ruských pozemních sil, což by Rusko samo o sobě otevřelo pro pozemní invazi. Pokud by Čína utrpěla na Tchaj-wanu podobnou ztrátu, její armáda a geografie by sice utrpěly značnou újmu, nicméně ne takovou, aby se Čína stala snadno dobytelnou. Motivace Číny na Tchaj-wanu souvisí především s geografickým umístěním ostrova. Proto lze očekávat, že čínská kampaň proti Tchaj-wanu bude brutální. Za předpokladu, že by její armáda uspěla ve vytvoření blokády, strategie bude pravděpodobně ostrov vyhladovět, a to do té doby, než se sám vzdá.
Jaderná zima: do jaké míry je tento termín pouhým mýtem?
Jaderná zima není sama o sobě důsledkem samotných jaderných zbraní. Spíše se jedná o hypotetický dozvuk odpařování/vypalování městských center. Jde vlastně o stejný mechanismus, který se vyskytuje ve spojení s erupcemi megavulkánů a změnou klimatu. Kouř je aerosol, a pokud je ho v horní atmosféře příliš velké množství, tak blokuje světlo ze slunce.
Jaderné zbraně mají však další, fatální spad – radioaktivní materiál vytvořený přímo nebo nepřímo z výbuchu. To je důležité v prvních dnech hlavně na místě výbuchu a v jeho blízkosti. Úroveň radiace se na těchto místech zvýší (což lze vypozorovat z testů jaderných zbraní, které byly provedeny na zemi a v atmosféře), ale je nepravděpodobné, že by to byl tak velký problém, a to zejména ve srovnání se všemi ostatními důsledky, které by taková masivní válka měla.
Zákaz jaderných zbraní je proto jediným dlouhodobým řešením. Vyrobili jsme nejsmrtelnější zbraň na světě. Taková atomová bomba způsobí škody generacím, a to i těm, které se ještě nenarodily. Jen proto, že by lidstvo nevyhynulo, neznamená, že by to nebyl naprosto katastrofický scénář. Technologie by se vrátila nejméně o století zpátky a stovky milionů, ne-li miliardy lidí by zemřely. Přišla by nekonečná bolest, strach a utrpení. Byla by to událost „konce světa“ tak, jak ho známe.
