Kazašský národ v posledním týdnu jasně ukázal, že mu jeho budoucnost není lhostejná. Krutý a násilný boj proti letitému vůdci Nursultanu Nazarbajevovi skončil dříve, než se čekalo. Na trůn však usedl jeho favorit Kasym-Žomart Tokajev, aby pobouřený lid osvobodil od zahraničím dovezeného terorismu a nastolil vytoužený klid a mír. Pomáhají mu přitom jeho tradiční partneři. Mytický tuplar tak nadále ztrácí svá křídla.
Protesty pomohlo rozdmýchat zejména razantní zvýšení cen plynu, ale i dlouhodobě nízká životní úroveň většiny občanů. Nikdo nečekal, do jakých rozměrů se nepokoje rozrostou. Davy vycházely do ulic i kvůli frustraci z politických poměrů. Vládnoucí garnitura se zalekla a aby zabránila úniku informací do světa, začala vypínat mobilní sítě společně s internetem. I přes tato opatření se na veřejnosti začala objevovat nejrůznější svědectví o tamních událostech. Byla svržena socha Nazarbajeva, dosavadní vláda odstoupila, začalo se rabovat, lidé se začali ozbrojovat. K nim se po celé zemi začala přidávat policie a v některých případech i armáda. Zdálo se, že konec autoritářského režimu je na dohled.
Revoluční chaos
Nursultan Nazarbajev, první prezident Republiky Kazachstán, vládl od roku 1991 do března 2019. Tehdy byl jeho ,,nástupcem‘‘ zvolen ve volbách Tokajev, ovšem podniky a důležité politické posty dále ovládala Nazarbajevova rodina, a i Nursultan samotný. Letos se však vše změnilo. Nový diktátor ve víru povstání Nazarbajeva nahradil na postu předsedy bezpečnostní rady státu, začal odvolávat hlavy bezpečnostních složek a obvinil je z velezrady.
Sociální sítě byly mezitím postupně zahlcovány informačním znečištěním všeho druhu. Objevovaly se například spekulace o odletu Nazarbajeva s rodinou ze země, konspirace o působení CIA na kazašském území, v tu chvíli neověřitelné informace o útocích demonstrantů na vojáky a naopak. Faktem bylo vyhlášení nouzového stavu nejprve v jednotlivých městech, a nakonec na celém území republiky. Okolní státy zastavovaly lety do Kazachstánu. Začala hořet radnice v Almaty a další úřední budovy. V doposud stabilním režimu zavládl nečekaný chaos.
S řešením Tokajev přeci jen přišel. Demonstranty nazval teroristy snažící se o puč a nařídil policii a vojákům je zabíjet. ,,Šlechetně‘‘ se rozhodl zůstat v hlavním městě, aby byl co nejblíže svým občanům. Požádal poté spojence z OSKB (Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti – podobné NATO), aby pomohli zabránit útoku zvenčí a zhroucení státu. V reakci na to vyslalo Rusko, Bělorusko, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Arménie své jednotky do země. Mírotvorné operaci velí ruský generálplukovník Andrej Serďjukov, který shodou náhod vedl ruské dobytí Krymu. Tokajev tak minulý pátek ohlásil, že byl na většině území obnoven pořádek, navzdory stále probíhajícím bojům.
Za úsvitu občanské války
Protestující národ se ale nevzdává. Z různých videí a příspěvků se dozvídáme, že změna režimu, svobodné volby a odstoupení Tokajeva jsou jeho nejvýraznějšími požadavky. Objevilo se také prohlášení takzvané ,,Kazašské osvobozenecké fronty‘‘, jež oznámila svoji přítomnost a účast na krvavých uličních šarvátkách s vládními silami. Sdělili, že začnou formovat milice a organizovat útoky na nepřítele. Nechtějí, aby se Kazachstán stal ruským vazalem. (Autenticita videa a dokumentu se zatím nedá určit. Může se jednat o snahu ze strany OSKB o ospravedlnění své tamní přítomnosti.)
Opoziční lídr Muchtar Abljazov, sídlící v Evropě, varuje před možným odevzdáním země do ruských rukou. V rozhovoru pro Reuters řekl, že Západ musí vstoupit do boje, jinak se Kazachstán stane druhým Běloruskem. Z Ruska se mezitím ozývají různé hlasy po sjednocení Kazachstánu s Ruskou federací. V Moskvě ve stanici metra ,,Almatská‘‘ se na vlaku soupravy objevila plachta s provokativním nápisem ,,Na severní Kazachstán!‘‘. Kazaši již prokázali svoji ochotu bojovat za svoji zem a pokud by se Vladimír Putin o něco podobného pokusil, konflikt by to byl určitě více devastující, než je doposud.
Nejasná budoucnost
Pozvání spojeneckých vojsk jistě může evokovat nám známou ,,bratrskou pomoc‘‘ z roku 1968, kdy na základě liberalizace tuzemské politiky (Pražské jaro) a dopisu podepsaném několika členy ÚV KSČ bylo okupováno tehdejší Československo vojsky Varšavské smlouvy. Dnešní situace je trochu odlišná. O vstup armád OSKB požádal sám Tokajev a odpor ze strany obyvatel je mnohem tvrdší. Zároveň postupně mizí významné postavy Nazarbajevovy éry. Nicméně rusky hovořící vojáci zabíjející protestující jsou znovu, jako byli u nás, v záři reflektorů.
Oficiální zdroje tvrdí, že celá mise by měla trvat týden. ,,Po skončení protiteroristické operace nezůstane v Kazachstánu žádný z příslušníků mírových sil OSKB,‘‘ řekl v neděli tiskový mluvčí prezidenta Tokajeva. To samé uvedl v pondělí i Putin. Celý svět proto netrpělivě čeká, jak současná krize a uzurpování moci nakonec dopadne.
