Dvojnásobný odsouzený vrah Jiří Kajínek komentující zdravotní stav prezidenta republiky nebo hudebník Janek Ledecký debatující s Romanem Prymulou o covidu. I takové scény se mohou naskytnout pravidelným divákům CNN Prima News a zpravodajská televize se kvůli skladbě hostů pravidelně stává terčem kritiky. Co když ale ve skutečnosti jenom pochopila něco, co jiná média nepochopila – a právě tím vyklidila prostor dezinformačním kanálům?
„Rozhodně to není případ, že by Miloš Zeman nesvéprávný a že by nebyl schopen vykonávat svoji práci. Já tomu říkám takový pokus o puč.” To jsou slova usvědčeného dvojnásobného nájemného vraha Jiřího Kajínka z konce října, kdy byl hostem pořadu 360° na CNN Prima News.
Pozván byl u příležitosti výročí jeho útěku z ostře střežené věznice Mírov a několik otázek padlo i na jeho vztah k prezidentu Miloši Zemanovi, který právě Kajínka v roce 2017 omilostnil. Především pak na kauzu Zemanovy hospitalizace v důsledku vážných zdravotních komplikací a diskutované aktivace článku 66 ústavy, která by dočasně přenesla Zemanovy pravomoce na jiné ústavní činitele.
Především na sociálních sítích potom vzbudilo Kajínkovo pozvání do večerní diskusní relace kritiku ze strany jiných médií, novinářů a expertů na mediální etiku. Ta mířila v první řadě na to, že namísto ústavních právníků, politologů či lékařů aktuální dění v souvislosti s možným převedením Zemanových pravomocí a prezidentův zdravotní stav komentuje dvojnásobný odsouzený vrah a Zemanův blízký člověk k tomu.
„Náměty pro pozvání dalších hostů ke zdravotnímu stavu prezidenta: Václav Kočka, Tomáš Pitr, bratři Březinovi, popř. manželé Stodolovi,” napsal například moderátor nedělních diskusí v České televizi Václav Moravec a přidávali se i další komentátoři převážně z liberálních médií. Nebylo to přitom zdaleka poprvé ani naposledy, kdy televizní stanice vzbudila kritika pro skladbu hostů, které zve do vysílání.
Co Čech, to politik
Více či méně oprávněná kritika „české CNN“ televizi provází prakticky od jejího spuštění loni v květnu. Experiment komerční konkurence veřejnoprávní zpravodajské jedničce ČT24, pro nějž si skupina Prima vypůjčila značku od legendární americké CNN, na českou mediální scénu bezesporu přinesl svěží vítr i nové formáty. Některé, jako například originální koncept předvolebních debat založený mimo jiné na komentářích někdejších politických matadorů, vzbudily pozitivní reakce.
Právě skladba hostů, které česká odnož americké CNN zve do svého vysílání, se však stává terčem veřejné kritiky nejčastěji. Ostatně letos stanice spustila speciální formát jménem Co Čech, to politik, kde vedle politologů aktuální společenské dění komentují i známé osobnosti z různých oborů.
Takto v posledních týdnech například v jednom z dílů debatovali společně Roman Prymula a hudebník Janek Ledecký o covidu, v jiných dílech zase vystoupili František Ringo Čech, herec a známý podporovatel Miloše Zemana a Andreje Babiše Ivan Vyskočil, lékař Lukáš Pollert, zpěvák Daniel Hůlka či právnička Klára Slámová.
CNN Prima News nicméně v konceptech pokračuje, byť se jí zdánlivě dostává kritiky zleva zprava. Přestože si nelze dělat iluze, že management a majitel Primy (oligarcha Ivan Zach, který má blízko k Miloši Zemanovi) mají nějaké bohulibé záměry a nevycítili tu pouze příležitost k navýšení sledovanosti a zisku, přístup, na němž česká CNN Prima staví televizní zpravodajství, je třeba částečně ocenit.
Pro ty, kdo neoslovuje mainstream
Když CNN Prima News startovala, generální ředitel skupiny Prima Marek Singer sliboval zcela jiný přístup ke zpravodajství, než na jaký jsme byli dosud zvyklí. ČT24 a další mainstreamová média produkují zpravodajství, které zkrátka nezanedbatelnou část populace neoslovuje.
Může jít o lidi, kteří vyšli z polistopadové transformace jako poražení, o ty kteří neměli takové štěstí, ty, jejichž další životní možnosti limituje nižší dosažené vzdělání, ty, kteří pochází ze zapadlých lokalit naší země mimo Prahu. Může jít o dělníky, samoživitele a samoživitelky, seniory, lidi v exekucích, a další z těch, které zaměstnává to, aby každý měsíc nějak vyšli, spíš než intelektuality o důležitosti demokracie.
Tito lidé podobně jako v jiných postkomunistických zemích disponují hlubokou nedůvěrou vůči institucím a elitám, stejně jako k mainstreamovým a klasickým médiím. Jejich zpravodajství jsou totiž doslova ztělesněním elitářského a institucionálního přístupu (tento dojem podstatně roste i s rozšiřováním paywallu). To je ostatně i důvod, proč jim čtenáři a diváci v posledních letech tolik prchali k dezinformačním a alternativním médiím.
Česko je jako země dezinformacemi velmi silně zasažena: ostatně největší manipulativní web, Parlamentní listy, před třemi lety patřil podle dat NetMonitor mezi patnáct nejčtenějších zpravodajských webů s 779 tisíci reálných uživatelů měsíčně. Způsob, jakým Parlamentní listy pracují, je dobře známý a popsaný. Fungují na emocích, často velmi silně bulvárních titulcích včetně vulgarit, dávají široký prostor obskurním postavám českého veřejného dění, nekritický prostor politikům, což vše míchají s manipulacemi či přímo dezinformacemi. Oslovují ale určitou část společnosti, která tradičním médiím nevěří.
Podpořte unikátní projekt největšího českého studentského média. Vaše finanční dary v libovolné výši prosím posílejte na účet 2401503935/2010 a informujte nás o nich na e-mailu info@slisty.cz. Více informací naleznete zde.
Do této situace přichází CNN Prima News, která se snaží dělat zpravodajství „lidověji” – už jen tím, že vedle vzdělaných politologů, kteří prezentují úspěšnou, s elitami spojenou část společnosti, také zástupce a „hrdiny” té opačné části společnosti, ať už jde o Františka Ringo Čecha, Daniela Landu, Daniela Hůlku, Ivana Vyskočila nebo třeba Jiřího Kajínka. Na rozdíl od Parlamentních listů a dalších alternativních zdrojů, které zmíněným také dávají obsáhlý prostor, se však CNN Prima News ve svém obsahu stále drží mantinelů seriózní stanice a zejména ve zpravodajství dodržuje základní standardy objektivity.
Na narativu Přemluv bábu
Kritika CNN Primy vlastně velmi silně připomíná vyprázdněnou a zprofanovanou (rádoby intelektuální) kritiku bulvárních médií. Podstatně souvisí také s narativem, který se tu šířil především v souvislosti s říjnovými volbami. Tudíž, že voliče, kteří tíhnou k alternativním proudům společnosti, které máme ve zvyku nálepkovat jako extremistické či nedemokratické, je potřeba „dovzdělat“ aby naopak volili standardní a demokratická uskupení. V podstatě jsou hloupí, v demokratickém systému a proměňujícím se světě se tak trochu ztratili, a my jim pomůžeme se opět najít, když sami nevědí, co je pro ně dobré.
Na tomto narativu jsou postavené všechny kampaně typu Přemluv bábu, které se v poslední době vyrojily, včetně kampaně Milionu chvilek před posledními volbami, kdy jeho dobrovolníci přemlouvali voliče, aby hlasovali pro demokratické strany. Jak to všechno dopadlo, víme, falešný pocit triumfu demokratického bloku značně hořkne v momentě, kdy si uvědomíme, že jeho úspěch je jenom jednou velkou iluzí způsobenou propadnutím asi milionu hlasů, kdy voliči Přísahy, ČSSD, KSČM či Volného bloku nemají své zástupce v parlamentu.
To, jak je tento narativ ve společnosti hluboce zakořeněný, se nejlépe ukazuje právě v mediálním prostředí. Pavel Šafr na narativu, že lidé volí Babiše, protože vzhledem k jeho ovládnutí části mediální scény nemají přístup ke kritickým informacím, postavil celý svůj mediální projekt Forum24, jiní novináři si vystačí s tím, že kritizují CNN Prima News za to, že dává prostor lidem, kteří jsou v liberálně-demokratické společnosti „těmi druhými“.
Možná než vychováváním voličů, jak mají správně volit, nebo pohoršováním se nad tím, že některá média lidem nepředkládají pohled toho jediného správného proudu, by bylo načase se spíše snažit najít důvody, proč lidé k alternativním názorům tíhnou, jestliže se nám to nelíbí. Odpovědět na tuto otázku se nám od úspěchu Andreje Babiše v roce 2017 a znovuzvolení Miloše Zemana prezidentem dosud nepodařilo.
