S novým rokem přicházejí i nová předsevzetí. Jaké si v souvislosti s klimatem stanoví prezident, nová vláda a všechny další političky a politici? 

„Nebyl to dobrý rok,“ řekl sám pan prezident ve svém tradičním vánočním poselství za rok 2021. A musím s ním souhlasit – v otázce ochrany klimatu to opravdu moc úspěšný rok nebyl. Pojďme se tedy podívat na letošní otravné neudržitelné zlozvyky a fosilní zlobení…  

Článek si můžete poslechnout také v audio verzi.

Asi za nejaktuálnější neplechu se dá považovat strašení Zelenou dohodou (nejen) panem prezidentem Zemanem v již zmíněném projevu. Zelenou dohodu, která by měla motivovat státy k zavedení prvních klíčových kroků k výraznému snižování emisí skleníkových plynů a kterou mnoho odborníků vnímá hlavně jako příležitost, totiž doslova označil jako „nebezpečí“. 

Prezident by měl jít ale naopak příkladem. Se vztyčenou hlavou a šířit naději, odhodlání a pravdu v řešení jakékoli krize. Neměl by šířit obavy a lži, a tak zpomalovat kroky k předcházení nejdalekosáhlejších dopadů klimatických změn.  

Je to tak zbytečný zlozvyk. Obecně se ví, že není větší stopka aktivity než strach. Strašením jen způsobíme, že lidé zavřou oči a schoulí se s pocitem absolutní bezmoci do klubíčka. A hlavně, podle sociálního psychologa Jana Krajhanzla v české společnosti panuje „velmi silný signál, pojďme to řešit“. Proč tedy politici zastávají o něco více pasivní postoj k řešení nestabilního klimatu, než sami lidé, a tak nereflektují občanskou poptávku po akci? 

A ještě poslední poznámka. Prezident se ve svém projevu dopouští hned několika faktických přešlapů. Mimo jiné v něm říká, že: „Zelený úděl nám přikazuje, v roce 2030 přestat topit zemním plynem, v roce 2035 nejezdit v autech se spalovacími motory…“ 

Zaprvé, Zelená dohoda je závazek Evropské unie, který proklamuje, aby se EU stala uhlíkově neutrální do roku 2050. Navazuje na ni mimo jiné balíček opatření Fit for 55, který navrhuje určité kroky k omezení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030. 

Zadruhé, Evropská komise navrhuje přestat s vytápěním budov fosilním plynem v roce 2040, o 10 let později.

Zatřetí, v návrhu EK se neobjevuje žádná zmínka o zákazu využívání aut se spalovacím motorem, ale o omezení výroby nových vozů tohoto typu. 

A hlavně, pane prezidente, říkáte, že „Toto vše by podlomilo naší energetiku tím, že by (to) vedlo k energetické chudobě, (to) by vedlo i k poklesu životní úrovně a ekonomického výkonu.“

Být závislí na ruském fosilním plynu, (který má po započtení úniku metanu při těžbě a zpracování dost podobné množství vypuštěných emisí jako uhlí), a nerozvíjet decentralizovanou infrastrukturu obnovitelných zdrojů energie, to povede k energetické nestabilitě, nemluvě o negativních dopadech změn klimatu při včasném nezakročení politiky a političkami. 

Ubohý rok 2038

Za další neplechu můžeme označit například emisní výjimky. Ačkoliv by se s výjimkami pro uhelné elektrárny pro vypouštění té či oné toxické látky mělo zacházet výjimečně, zachází se s nimi otevřeně a běžně. Nebo třeba problematiku uhelného dolu Turów, jehož provozování bere lidem na Liberecku vodu a způsobuje vážné škody na životním prostředí. Česko by mělo v tomto sporu aktivně zastávat postoj, který bude chránit jak zdraví lidí v postižených oblastech, tak bude apelovat na co nejrychlejší konec uhlí. Proč se politici a političky ne a ne zbavit toho dětinského zlozvyku „kam až můžu zajít, než bude zle“?

Možná by mohli někteří namítat, že minulá vláda přece jen pro klima něco dělala a jako příklad by uvedli Uhelnou komisi. Ta vznikla už v létě roku 2019 a měla za úkol vytvořit scénář pro spravedlivý odklon od uhlí a datum jeho konečného pohřbení. To bylo před dvěma a půl lety. A co za tu dobu stihla? Netransparentně a bez dostatečných podkladů připravit neambiciózní data: 2033, 2038 a 2043.

Nakonec, v prosinci 2020 předložila vládě ubohý rok 2038. Nejenže tento rok je neslučitelný s řádnou ochranou klimatu, také však ani nereflektuje postoj české veřejnosti k odklonu od uhlí. Předložený rok 2038 vláda neschválila a vrátila návrh zpátky komisi. Komise se ale sešla jen jednou v létě a sobecky problém hodila na novou vládu. Nedodržela závazek, čas na vypracování scénáře odklonu od uhlí měla od vlády stanovený do konce roku 2021. 

Od doby vzniku Uhelné komise se debata ohledně konce těžby a spalování uhlí posunula závratně. Ale posun přímo v řešení jeho útlumu? Ten už tolik ne. Zavání mi to odkládáním věcí na později a lhostejností, kterou v novém roce už nemůžeme strpět. 

Jaké z nejdůležitějších milníků musíme sledovat v roce 2022? Hlavním milníkem bude přerozdělování peněz z Fondu obnovy a Fondu spravedlivé transformace Evropské unie. Toto je ta příležitost, o které tak často mluvíme. Příležitost pro řádnou ochranu klimatu. Tyto peníze budou stěžejní v otázce sociální spravedlnosti přechodu na nízkoemisní energetiku. Musí se připravit takové programy, aby přechod byl co nejhladší a nedopadl negativně na životy lidí. 

Sledujme předně také přípravu scénářů pro odklon od uhlí. Další čtyři roky ji už opravdu odkládat nesmíme. Mimo jiné také proto, abychom mohli využít finanční prostředky z výše uvedených fondů.

Nakonec je potřeba říct, že možná důležitější je, co prezident, vláda, politici a poličky neudělali. Jen málo z nich se pokouší přijít s novými návrhy, zákony a opatřeními. Nestyďte se a buďte aktivní, prosím. 

Do nového roku přeju panu prezidentovi, vládě, a všem politikům a političkám hlavně štěstí, zdraví a klimatickou akci. 

A předsevzetí pro vás, milé čtenářky a čtenáři? Zkuste být aktivní, čtěte knihy a články, vzdělávejte se, mluvte a debatujte o problémech současnosti i budoucnosti, zapojujte se do spolků a organizací a občanského života. Aktivismus je cool, vážně!

Autorka je členka klimatického hnutí Fridays for Future a spolupracovnice redakce.