Studentské listy jsou svobodné médium, které dává prostor rozsáhlému spektru názorů a přináší články čerpající z ověřených faktů. Zakládá si na hlubším kontextu, nezbytném pro informování a utváření vlastního názoru. Zjednodušování konzervatismu a paušalizování konzervativců na nepřátele svobod proto není naším stylem, píše skupina redaktorů Studentských listů.
„Konzervatismus se svobodou nepočítá, nezaručuje ji, nechce ji. Konzervatismus svobodu ničí,” zakončuje náš kolega Michael Cardal páteční glosu Očima studenta, ve které píše, že „konzervativní strany a organizace nezajímají lidské životy, svobody, lidské štěstí”.
S tímto názorem nemůžeme souhlasit. Ctíme přirozený názorový rozpor mezi liberály a konzervativci. Nehledě na to, zda je naše přesvědčení spíše liberální nebo spíše konzervativní, spíše pravicové či spíše levicové, jsme především demokraté a spojuje nás odhodlání za každou cenu bránit kultivovanou a věcnou demokratickou diskusi, která je podmínkou svobody.
Ostatní lidi respektujeme, byť s nimi třeba nesouhlasíme. Nasloucháme jim, nenálepkujeme je a neškatulkujeme. Vnímáme je jako individuální a výjimečné bytosti a neházíme je do jednoho pytle.
Nálepkování jako ukázka netolerance
Sociální sítě a nástup digitálních médií polarizovaly společnost a veřejnou diskusi. Na všechno je dnes třeba rychle reagovat, rychle hodnotit a často bohužel odsuzovat. K tomu se uchylují lidé všemožných názorů – od levicových liberálů až po pravicové konzervativce. Od voličů Miloše Zemana a Andreje Babiše až po příslušníky tzv. pražské kavárny.
To vede ke snaze si všechny zaškatulkovat a onálepkovat. Je to bohužel i případ našeho kolegy, který mluví o pravicových konzervativních stranách jako „hlavním nepříteli individuálních svobod” a o konzervativcích tvrdí, že „nerespektují jinakosti a netolerují je”.
Přitom právě zařazení všech konzervativců do jedné, homogenní masy, která se nezajímá o lidské životy a ničí lidské svobody, je ukázkou netolerance a despektu k jiným názorům, která vždy v dějinách působila jen bolest. Respektujeme názor našeho kolegy, ačkoliv s ním zásadně nesouhlasíme, a budeme vždy bránit jeho svobodu slova. Náš kolega má plné právo vyjádřit svůj názor a my jsme hrdí na to, že se podílíme na médiu, které to umožňuje.
Naši čtenáři ovšem mají právo na objektivní žurnalistiku a články držící se novinářské etiky. Cílem Studentských listů vždy bylo přinášet ověřené zprávy a komentáře, které rozebírají fakta i s jejich dnes tolik potřebným kontextem a které právě proto působí věcnou a konkrétní diskusi, nikoliv polarizaci a rozdělování společnosti. Domníváme se, že rétorika, kterou náš kolega použil, věcné diskusi neprospívá.
Chraňme skutečné konzervativní hodnoty
Takovou rétoriku naopak používají skuteční nepřátelé svobody. Autoritářští vládci a diktátoři. Používaly ji i nejhorší totalitní ideologie včetně nacismu a komunismu a byli to právě konzervativci (ale i liberálové a další), kteří se nepřátelům svobody postavili a porazili je.
Náš kolega bohužel chybně zjednodušil konzervatismus na ideologii potlačující všechno moderní. Konzervativní myšlení je třeba chápat jako snahu ochránit sebe, svoji rodinu a svět ve kterém žiji, který dobře znám a kterému rozumím, před náhlými zvraty, jež přinesou nesvobodu. Mezi hodnoty, které jsou v Evropě tradiční a na kterých zcela stojí naše společnost, patří především antický rozum, důstojnost a hloubka v diskusích, křesťanská láska k ostatním bytostem a osvícenská tolerance k jiným postojům. Tyto hodnoty je třeba chránit.
Ti, kteří tyto hodnoty zneužívají k upírání svobodného života někoho jiného, nejsou skuteční konzervativci. Ti, kteří se snaží za každou cenu prosadit svou osobní svobodu, aniž by jim vadilo, že tak činí na úkor svobody kohokoliv jiného, nejsou skuteční liberálové.
Mnohem podstatnější než ideologické rozdělení je přítomnost čestné pohnutky a racionální úvahy. Na všech ideologických polích existují lidé, kterým jde především o moc. Lidé, kteří jednají z čestných pohnutek, vybudovali naši přítomnost. Nejsvobodnější a nejbohatší, jakou tento svět kdy zažil.
Pojďme navázat na jejich odkaz. Tolerujme, respektujme. Nenálepkujme a neškatulkujme. Vraťme se ke klidné a racionální diskusi založené na faktech a respektu. Máme toho, konzervativci i liberálové, mnohem více společného, než toho, co nás rozděluje.
Autoři: Šimon Rogner, David Vápeník a Vojtěch Federsel
