Studentsk� listy
Gmail Instagram Facebook Twitter

14.12.2021 11:27

Komentář: Ne, pane guvernére, alkohol u studentů nelze použít jako argument pro školné na vysokých školách

Současný guvernér České národní banky, bývalý předseda vlády a ministr financí Jiří Rusnok se nechal v rozhovoru pro Seznam Zprávy slyšet, že by zavedl školné na veřejných vysokých školách, protože „studenti podobnou částku stejně propijí v hospodě”. Tímto výrokem demonstruje nejen naprosté nepochopení situace značné části studentů, ale hlavně neporozumění celému systému českého vysokého školství.

Debata o školném na vysokých školách se vede snad od samého počátku polistopadové éry. První návrh přišel už v roce 1993 v podobě Zákona o školném a státní sociální podpoře vysokoškolských studentů. Hlavním argumentem bylo v té době zejména nedostatečné financování univerzit v ČR.

Návrh nicméně nebyl nikdy rozpracován do paragrafového znění a později od něj bylo upuštěno. Následoval návrh v roce 2004, který už počítal se studentskou půjčkou, na kterou by měl nárok každý pro jedno studium. Tato půjčka by se splácela až v momentě, kdy by student dosáhl odpovídajícího příjmu. Tento princip byl v několika dalších návrzích ještě několikrát přepracován.

Proč školné na VŠ nedává smysl

Hlavním argumentem pro zavedení školného na vysokých školách je jejich naprosto tristní financování. Na vysoké školy věnujeme průměrně jen 1,2 procenta HDP, což je o 0,24 procenta méně než průměr zemí OECD. Univerzity celkem oprávněně žádají o větší příspěvky ze státního rozpočtu. Ty by chtěly investovat nejen do zlepšení kvality výuky, která v ČR dlouhodobě klesá či stagnuje, ale zejména do výzkumu.


Podpořte unikátní projekt největšího českého studentského média. Vaše finanční dary v libovolné výši prosím posílejte na účet 2401503935/2010 a informujte nás o nich na e-mailu info@slisty.czVíce informací naleznete zde.


To, že školy potřebují peníze, však nelze řešit „hrubou záplatou“ v podobě školného na vysokých školách. Mnozí zastánci sice rádi poukazují na „fungující“ systém ve Velké Británii, nicméně i ten má i své obrovské nevýhody. Největší z nich je rozevírání nůžek, což znamená zvyšování rozdílu mezi pracující třídou a vyšší střední třídou a vytvářením lepších příležitostí pro bohaté a nikoliv pro ty schopné.

Tyto rozdíly jsou navíc v ČR už takto poměrně velké, kdy to, do jaké rodiny se narodíte, má velký vliv, na to, zda budete studovat vysokou školu. Tyto nůžky by se rozevřely ještě více při zavedení školného, jak se koneckonců dá vidět na příkladu Spojených států. Naopak pokud chceme fungující příklad, tak nejlepších výsledků ve školství dlouhodobě dosahuje Finsko, Švédsko či Dánsko, které mají školné na univerzitách zdarma.

Absurdní alkoholový argument

Dobře, dejme tomu, že diskuse o školném je legitimní, nicméně tento způsob je krajně nevhodný, a navíc poukazuje na alarmující fakt, že guvernér České národní banky nemá ponětí o situaci  vysokoškolských studentů. Argument, že studenti propijí 15 tisíc za dva měsíce v hospodě, jen těžko může být pravdivý, když každý šestý z nich má finanční problémy.

A připouští je dokonce skoro třetina. Studenti veřejných vysokých škol utratí na živobytí průměrně necelých 9 tisíc korun, u studentů soukromých VŠ je to přibližně o 10 000 více. Jedná se hrubý odhad, ale dá se z něj bez problému vyvodit, že většina studentů v hospodě 15 tisíc nepropije. Nevím, z jakých zdrojů pan Rusnok čerpá, ale nebudou objektivní.

Myslím si, že by se tak guvernér měl zajímat o situaci svých občanů více než se zajímal doteď. Bez toho nemá šanci vědět, jaký je skutečný stav jeho země.

Autorka je lidskoprávní aktivistka a členka Pirátů.

Snažíme se přinášet ověřené a srozumitelné články, ale jsme taky jenom lidé a chybujeme. Je pro nás důležité o chybách a nedostatcích vědět, abychom je mohli napravit a minimalizovat jejich výskyt. Proto jsme vděční za veškerou zpětnou vazbu, dotazy, náměty a připomínky, které nám můžete posílat na info@slisty.cz.

Komentáře