Pirátská strana, aspoň tak jak ji vnímám, vznikla především spojením lidí na několika tématech, která nebyla k nalezení na typické ose pravice – levice. Piráti vznikli v roce 2009 jako vymezení se proti tehdejšímu establishmentu s těmito tématy: boj proti kmotrům, boj za transparentnost veřejné správy a rozhodovacích procesů, boj za svobodný internet, boj za legalizaci, později i digitalizace nebo více procesní státní správa.

Článek si poslechněte také v audio verzi.

Všechna tato témata nemůžeme zařadit do klasického paradigmatu pravicových a levicových stran v ČR, proto se domnívám, že spojila různé lidi, různého politického přesvědčení a vyznání. Dokážeme zde najít lidi zklamané jak z pravicové politiky ODS, tak z levicové politiky ČSSD.

Piráti si svoji stranu poctivě budovali od základu, přijímali další členy, účastnili se voleb, dočkali se úspěchů a v poslední době i velkého pádu.

Témata, která jsem uvedl výše, se během té doby vyčerpala, případně se i vzhledem ke společenské poptávce doplnila o další. Právě doplnění o témata, která jsou na každodenním pořádku jako nemovitosti, energie, justice či sociální systém, pak teprve ukázala, jak je strana v základní ideologii nejednotná. Lidé, pro které byl důležitý boj za transparentnost a čistotu politiky, prostě jen začali říkat své přirozené politické postoje.

Piráti, stejně jako každá strana založená na nepravicových a nelevicových tématech, si bude muset jasně definovat, kde chce v budoucnosti stát a jakým směrem se ubírat. Jistě to může (ale nemusí) znamenat i částečný rozpad strany, kdy někteří členové nenajdou v politice Pirátů svůj politický postoj.

Především narážím na ultralevicový europoslanecký klub strany, který brojí jak proti současnému establishmentu Pirátů a jím podporované účasti ve vládě, tak proti národnímu státu jako takovému.

Piráti přinesli do politiky digitalizaci i větší transparentnost, ale právě ta je i jejich největším limitem. Boje, které svádějí na internetu, nejsou ve stranickém systému ojedinělé, před očima veřejnosti by je však praktikoval jen sebevrah. Rozhádanost a nejednotnost strany je špatná i pro voliče a politické partnery.

Demokratické strany musí být založeny na pravolevých tématech, jinak je vždy dožene nejednotnost členů v politických názorech. Výjimku z tohoto pravidla tvoří strany založené a vedené jedním silným lídrem/majitelem, kde jsou členové z většiny kvůli vlastnímu prospěchu a finančnímu zajištění.

Autor je brand stratég, zakladatel start upu Marconi a zastupitel městské části Ostrava – Jih za ODS.