Neznalost Andreje Babiše v televizním kvízu nás může pobavit, hlubší problém je ale jinde: v chápaní školy jako místa, kam se chodíte nechat nachytat, a v nereflektovaném mýtu všobecného přehledu.

Prezidentský kandidát Babiš v pořadu K tabuli! vzbudil pohoršení neznalostí planet Sluneční soustavy, anatomie přežvýkavců nebo interiéru Národního divadla. Tento komentář ale není o objemu znalostí, který čekáme od budoucího prezidenta nebo prezidentky (bude se lišit, ale nejspíš by měl být vyšší než u Andreje Babiše) ani o Babišově způsobilosti úřad zastávat (kterou vylučuje spousta závažnějších důvodů). Je to tom, jak pořád vnímáme školu a znalosti, které si odtud odnášíme.

Jak víme od paní ředitelky nuselské Scioškoly, žákovský kvíz byl povinnou součástí pořadu. Právě ten se ale virálně šíří po sociálních sítích a vyvolává nejvíc komentářů, aniž by se většina diskutujících z odstupu zamyslela nad jeho konceptem: Kandidát nebo kandidátka jdou k tabuli; cizí lidé jim dávají otázky na fakta bez jakéhokoliv kontextu nebo vztahu k jejich životu; jiní lidé jim pak podle výsledku přiřadí hodnotící nálepku – a my podvědomě přijímáme, že tohle prostředí je škola, jak ji známe.

Je to naprosto v rozporu s tím, čím škola má ve skutečnosti být: bezpečným prostředím, ve kterým s žáky společně zkoumáme náš žitý svět, formulujeme otázky, které nás zajímají, a pak na ně hledáme odpovědi. Vydávat za školu vědomostní kvíz, ve kterém chceme zkoušeného nachytat, je bizarní a škodlivé pro vytváření obrazu vzdělávání v očích žáků i veřejnosti. A i když chápeme motivaci Primy to dělat (kliknutí a peníze), my ostatní si můžeme dovolit odstup a tenhle obraz nesdílet.

V debatě se pak často objevovaly argumenty o „všeobecném přehledu”, který očekáváme od všech kulturních lidí, natož kandidátek a kandidátů na prezidenta. A i tady je ďábel v detailu: takový všeobecný přehled má smysl, jen dokud nám slouží k vzájemnému pochopení a spolupráci.

Často je to ale jenom konstrukt, který slouží pravému opaku: třídění a vylučování lidí z míň podnětného prostředí. Čtenářky a čtenářky tohoto komentáře by planety určitě trefili správně, stejně jako jeho autor, a naučí to i svoje děti. Je to ale proto, že jsme měli štěstí na prostředí a na rodiče s tím správným množstvím kulturního kapitálu. Jiní takové štěstí neměli a ve vztahu k nim má mýtus „všeobecného přehledu” stejnou funkci jako takzvaná „pravidla etikety”: je to prostředek, kterým si lidé s různými privilegii dokazují domnělou nadřazenost nad lidmi, kteří je nemají.

Pro jistotu připomínám, že se nebavíme o zásadách, jako že všichni automaticky podržíme dveře jinému člověku. To není pravidlo etikety, ale základní ohleduplnost. Mluvíme o arbitrárních pravidlech jako „pátý příbor od prostředka je na zvěřinu” nebo „kapesníček do kapsy saka skládáme od delší strany”. Ta jsme si vymysleli proto, abychom se mohli posmívat své služce, že je nezná. Ona i my jsme přitom věděli, že všechna jidla se dají sníst jedním příborem a že až ji nepustíme na bál, nebude to ve skutečnosti proto, že špatně složila kapesníček.

Podpořte Studentské listy zde

Stejně tak náhodně určené znalosti, které považujeme za „kulturní přehled” často znamenají „věci, které vím já, a tak podle nich budu soudit ostatní”. Není praktický důvod, proč by dnešní mladí lidé měli vědět, co mají vyšité na oponě jednoho divadla. Mluvil bych s nimi spíš o tom, co pro něj dneska divadlo znamená, jestli ho baví tam chodit.

Nebo jak chápou slovo „národ”, kdo do něj patří a kdo už podle nich ne. Ani  prezident nebo prezidentka nakonec v práci neuplatní přehled planet nebo kravských žaludků a při výběru bychom měli uplatnit jiná kritéria, než máme na výherce AZ-kvízu.

Takže ano, znalosti jsou důležité. Dokud je chápeme jako prostředek ke zlepšení světa pro všechny, i pro ty, kdo neměli štěstí se k nim dostat. A vzdělání je společný proces, který má přinášet radost z hledání a nacházení odpovědí. Nenechme si tohle vědomí vzít ani v případě, kdy si připadáme vzdělanější než někdo jiný – a dokonce ani když toho jiného z pochopitelných důvodů nemáme rádi.

Tento příspěvek má 7 komentářů

  1. Štěpán Vencl

    Ty otázky byly od žáků základní školy. Návaznost na každého je logická – máme všichni tuto stejnou startovací čáru, včetně pana Babiše.

  2. Jan Šimůnek

    Je mi velice líto: Všeobecný přehled je proto všeobecný, že by mělo jít o sumu informací a postupů jejich analýzy, společnou všem vzdělaným lidem.
    „Společné zkoumání našeho žitého světa, formulování otázek, které nás zajímají (a nereflektování toho, že již byly mnohokrát a velmi kvalifikovaně zodpovězeny) a hledání odpovědí na ně…“ To vše se změní bez znalosti základních fakt a jejich souvislostí v chaotické žvástání, ze kterého padají jako odpovědi jen bezcenné nesmysly.
    A praktický dopad to, pochopitelně, má, a ne malý: Lidi neznalé fakt a alespoň základů logického (ostýchám se užít termín „vědeckého“) myšlení lze snadno zblbnout a zmanipulovat do podpory naprosto šílených nesmyslů. Druhou věcí je, že ten, kdo má jakousi sumu základních znalostí, zpravidla daleko efektivněji vyhledává informace a podrobnosti, které v hlavě nedrží, a snadněji je s to odfiltrovat nesmysly, které lze při hledání na internetu (i ledaskde jinde) nalézt také. Bylo to opakovaně experimentálně potvrzeno.
    Obávám se, že je současné méněcenné školní vzdělání jedním z důvodu rozporů mezi mladou a starší generací, protože ta druhá je při svém systematickém všeobecném rozhledu s to daleko snadněji identifikovat nesmysly. Např. není problém (pro člověka, který absolvoval střední školu ještě za minulého režimu) spočítat, že elektromobil vyprodukuje několikanásobek CO2 oproti klasickému automobilu (takže je „šíleně ekologický“). Současní mladí si ovšem ani nedokáží najít odpovídající údaje, ani s nimi relevantním způsobem pracovat.

    1. František

      „Současní mladí si ovšem ani nedokáží najít odpovídající údaje, ani s nimi relevantním způsobem pracovat.“

      On je možná problém v tom, že je to ani nikdo nenaučí. Systematické vyhledávání a práce s informacemi není součástí školních osnov, ani následného ověřování znalostí – počítá se jen to, co si natvrdo dokážete narvat do hlavy., ideálně jen v souvislosti s přípravou na konkrétní test.

      „A praktický dopad to, pochopitelně, má, a ne malý: Lidi neznalé fakt a alespoň základů logického (ostýchám se užít termín „vědeckého“) myšlení lze snadno zblbnout a zmanipulovat do podpory naprosto šílených nesmyslů.“

      S tím se moc nedá souhlasit. Silně pochybuji, že by znalost kravských žaludků nebo Švejka dokázala člověka ochránit před manipulací. I vysokoškolsky vzdělaní lidé jsou náchylní k tomu, aby začali šířit bludy a nesmysly, titul není patent na rozum.

      „Druhou věcí je, že ten, kdo má jakousi sumu základních znalostí, zpravidla daleko efektivněji vyhledává informace a podrobnosti, které v hlavě nedrží, a snadněji je s to odfiltrovat nesmysly, které lze při hledání na internetu (i ledaskde jinde) nalézt také.“

      Ne nutně. Ve spoustě oborech pravidelně dochází k nějakému vývoji a ve chvíli, kdy žáci zakončí základní školu se mohou jejich znalosti stát nepřesnými a zastaralými. Když potom na jejich základě filtrují, mohou naopak snáze podlehnout bludům, protože ve škole jim vtloukali do hlavy něco jiného. Typicky je to vidět na obecné přezíravosti k některým částem světa, o kterých máme představu, že tam pracují „za misku rýže“. Realita je ale často jiná a kvůli špatnému systému vzdělávání špatně uchopitelná.

      „Obávám se, že je současné méněcenné školní vzdělání jedním z důvodu rozporů mezi mladou a starší generací, protože ta druhá je při svém systematickém všeobecném rozhledu s to daleko snadněji identifikovat nesmysly.“

      Starší generace je naopak snadněji manipulovatelná, neboť s rostoucím věkem je člověk méně ochotný přijímat nové skutečnosti a měnit své vidění světa. Ne nadarmo se říká „starého psa novým kouskům nenaučíš.“ Ostatně to potvrzuje například až úzkostlivá snaha politických stran a hnutí cílit na lidi v důchodovém a předdůchodovém věku, neboť je lze mnohem snáze opít rohlíkem.

      1. Jan Šimůnek

        Znalost kravských žaludků např. může vést ke (správné) představě, že kráva přemění rostlinný materiál na cosi výživného s daleko vyšší efektivitou než člověk, a že pokud lidi převedeme z hovězího na veganství, bude toho metanu s vysokou pravděpodobností vypouštěno do vzduchu víc.
        Vysokoškoláci šíří bludy zpravidla v situaci, kdy jsou mimo svůj obor (viz filosofové a klima). Už jen jakási exaktnost VŠ oboru dělá hodně, proto jsou vůči ekopropagandě většinově skeptičtí studenti i absolventi exaktních oborů.
        Znalost Švejka potenciálně činí člověka rezistentního vůči tupé propagandě.
        I když v nějakém oboru dochází k vývoji, základní principy se zpravidla nemění, ani terminologie (což je pro to vyhledávání dost klíčové). A naopak prudké změny o 180 stupňů v průběhu pár let by měly spíš vzbuzovat pochybnosti o serióznosti daného oboru (což se týká mj. ekologie).
        Obávám se, že manipulovatelnost starší generace je dost mýtus. Reálně se týká lidí s demencí (u nich je to součást projevů choroby), ale zdraví jsou naopak manipulovatelní hůř, právě z důvodu solidních znalostí, které mají vžité. Viz např. podpora některých presidentských kandidátů s máslem na hlavě podstatně větším než Babiš ze strany středoškoláků.

  3. Adam Geisler

    Je zajímavé se pozastavovat nad funkcí školy. S tím souhlasím a kritickou pedagogiku plně podporu jdo začlenění ve výuce na českých školách. Ale zrovna Andrej Babiš si svou kritiku na základě svého výkonu před kamerou a dětmi zaslouží. Protože to byl on, kdo mluví přímo o stratující čáře ve 4 letech, kdy se určuje kdo bude lídr a kdo pracující. A potom to otočí a říká, že kdo chce něčeho dosáhnout musí makat jako on. Nic z toho co Babiš odpoví není pravda a manipuluje s dětmi a divákem dál jako jinde v médiích. Ostatní učinkující na jiných školách ztaky propírají a ukazují slabosti jednotlivých kandidátů. Nejvíce z toho těží Danuše Nerudová, která ví jak se chovat ve škole, proto nic na ni krom jedné přednášky z ekonomi nic jiného pořad neodhalí. U Josefa Středuly provokují nedostatečnou znalost angličtiny a u Petra Pavla zřejmě nevědomě odhalí fašistické sklony (lámou pruty jako symboliku evropské jednoty) a přezdívky z mládí. Karla Janečka, toho tam teda properou dost. Myslím, že producenti nejsou spravedliví ke každému výběremzpůsobu a postrpodukcí, ale kandidáti naopak můžou ukázat jaké názory mají na školství a proč. A k tomu s názornou ukázkou. Ikdyž někdy neohrabanou. Zrovna Babiš, kterého váš článek více méně svým obsahem obhajuje se tam měl možnost vyjádřit dobře, ale neumí a bohužel nebude nikdy umět ze své podstaty.

  4. Radek

    Ty otázky byly od produkce pořadu. Žáci je nevymýšleli. Jen je četli… Uvedl to Ondřej Šteffl na svém Facebooku.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..