S rostoucím množstvím násilí spojeného se zbraněmi v USA vnímáme ve společnosti často kritiku americké kultury zbraní. Proč vlastně Američané tuto kulturu mají? Jedná se o pouhou obsesi svobodou, nebo má hlubší důvody? Připravte si cheese a dietní kolu, jde se rozebírat Murica.

Zvláštní Amerika

Zbytek Západu často vnímá Ameriku jako absurdní. Nefunguje zde veřejné zdravotnictví, takže i těžce nemocní v některých případech platí za služby finančním bankrotem celé rodiny nebo smrtí. Neexistují zde zákony proti šíření nenávisti, takže člověk může mít na obličeji vytetovanou svastiku, aniž by za to mohl být potrestán. Co je pro nás ale často nejzvláštnější, je americký druhý dodatek ústavy. Díky němu si ve většině států (konkrétně ve 36 z nich) lze zakoupit zbraň bez jakéhokoliv průkazu či prověření způsobilosti. Často se tak zbraně dají najít i v supermarketech a samoobsluhách a kupují se pouze na občanku.

Dopad zbraní

To je pro mnoho Evropanů šokující hlavně proto, že existují důkazy, že taková dostupnost zbraní s sebou nese bolestné následky. Jen za rok 2021 došlo v Americe ke 31 školním střelbám. Pro většinu zemí Evropy naopak platí, že za celou svou existenci nezažily jedinou střelbu ve škole. Amerika je zároveň zemí s nejvyšším podílem zločinů spojených se střelnými zbraněmi z celého Západu. A to s přehledem.

Jsou laxní zbrojní zákony problémem všude?

Existují samozřejmě i jiné vyspělé země s vyšší dostupností zbraní, které se nepotýkají s těmito problémy. Tyto země ale také často mají povinnou vojenskou službu (Švýcarsko a Izrael), která učí občany efektivně zacházet se zbraněmi. Zároveň disponují přísnějšími zákony než USA a kontrolují, zda člověk kupující zbraň není psychicky nemocný. To v USA platí jen v některých státech. Problém tkví ve skutečnosti, že poskytování zbraní komukoliv vyžaduje velkou míru dalších opatření a společenských zvyklostí, které USA nemá.

Důvod, proč uvolněné zákony zůstávají, nenajdeme v tom, že by Američané byli amorální. Myslím si, že zesměšňování Američanů jako lidí s obsesí ohledně vlastních zbraní nebo fanatiků osobní svobody naopak zjednodušuje hloubku zbraňové problematiky ve Spojených státech. Pro pochopení americké zbraňové kultury je třeba zkoumat vznik Spojených států jako takových.

Vznik Ameriky

Na rozdíl od většiny Evropských států si Spojené státy neprošly érou národního obrození a postupné liberalizace vlády. U zrodu americké identity stojí Válka o nezávislost. Ta Americe dala do vínku velkou skepsi vůči centralizované vládě, Američané v první řadě bojovali za větší samostatnost. I proto je součástí druhého dodatku k americké ústavě zaručení práva tvořit ozbrojené milice. Právě ty lze totiž využít v případném nástupu autoritativní vlády, pokud nastane nutnost bránit práva občanů a vládu porazit. Kořenem amerického myšlenkového nastavení ohledně zbraní tedy není lov zvířat nebo sebeobrana před zločinem, ale ochrana občanů před svým státem. 

Tato myšlenka pochází právě z doby Války o nezávislost, kdy díky dobovým zbraním lidové milice do jisté míry konkurovaly vycvičené armádě. To už dnes kvůli rozdílům ve vybavení a výcviku armády dávno není možnost.

Proč se tedy ústava neupraví?

V americké společnosti panuje silná víra v americkou ústavu. Nedávno dokonce vzbudilo kontroverzi vydání bible, jejíž součástí byl i text americké ústavy. Proto se často v diskuzích o zbrojních zákonech objevuje argument, že bychom ústavu měli vykládat tak, jak ji zamýšleli Otcové zakladatelé Spojených států, kvůli čemuž by jakákoliv regulace zbraní byla proti právu. Změny ústavy jsou pak často označovány za snahu změnit samotnou podstatu americké společnosti.

Americká ústava se přitom v historii dynamicky měnila. Zpočátku například stanovovala, že pro veřejné účely se otroci počítají jako tři pětiny bílého člověka. Spojené státy i v minulosti procházely dobami velkých změn, jako byla například Občanská válka, boj za práva pracovníků a konec segregace. Všechny tyto změny hluboce změnily hodnoty, na nichž Amerika stála. Myšlenka, že Amerika je něco hotového, výtvor, na nějž by se už nemělo sahat a neměl by se výrazněji měnit, je velmi nová. Začala vznikat v 70. a 80. letech jako součást širšího konzervativního hnutí v Americe. To reagovalo na posílení občanských práv a „counter culture” sedmdesátých let. 

Co může pomoci společenské debatě?

Pokud má Amerika postoupit v otázce zbraní, je potřeba změnit, jak o sobě uvažuje. Není totiž zemí, která má recept na současné problémy schovaný ve více než 200 let starém dokumentu. Je to země, která má obrovský potenciál měnit se, aby dokázala čelit svým problémům, tak jako to udělala už tolikrát v minulosti. Díky americké schopnosti se přizpůsobit se zemi povedlo vyhrát Válku o nezávislost, občanskou válku, obě války světové, stát se největší ekonomikou dnešního světa a nejvýznamnějším světovým politickým hráčem. Dá se zde pracovat s minulostí, připomínat si odkaz lidí, kteří Ameriku změnili k lepšímu, stejně jako si přiznat, že Otcové zakladatelé nestvořili Ameriku jako perfektní stát, ale jako myšlenku, která se jako všechno živé vyvíjí a musí vyvíjet s časem. Je jen na Americe samé, zda se měnit dokáže nadále, nebo se nechá předběhnout jinými zeměmi, které změny schopny jsou.