Právě si prohlížíte KOMENTÁŘ: Spojená opozice má šanci vyhrát volby. Ale co přijde potom?
Předseda ODS Petr Fiala. Foto: Facebook ODS

Úterý 27. října 2020 se dost možná zapíše do české historie, minimálně té politické. Předsedové a předsedkyně tří opozičních parlamentních středopravicových politických stran – Petr Fiala (ODS), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a Marian Jurečka (KDU-ČSL) – v tento den v podvečer oznámili na tiskové konferenci na pražském Hradčanském náměstí podepsání memoranda o spolupráci.

Občanští demokraté, topka a lidovci tak s největší pravděpodobností půjdou do voleb do Poslanecké sněmovny příští rok v jednotném bloku. O společné koalici jednají také hnutí STAN a Piráti. Pokud by opozice šla do voleb ve dvou velkých blocích, má bezesporu reálnou šanci přečíslit hnutí ANO Andreje Babiše. Otázkou je, co přijde potom.

Střední škola politického středu

Není to tak dlouho, co se v souvislosti se spojováním opozice mluvilo hlavně o stranách ve středu nebo napravo od něj, tedy KDU-ČSL, TOP 09 a hnutí STAN. Všechny tři strany spolu pojila zamotaná historie osobních animozit. „Český politický střed je jako střední škola, kde každý s každým něco měl a nějak si to nemůžou navzájem všichni odpustit,” glosoval toho času situaci, kdy se tři strany s podobným programem i elektorátem pohybující se kolem pětiprocentní hranice ne a ne spojit novinář Jindřich Šídlo ve svém pořadu Šťastné pondělí.

Předseda největší opoziční strany ODS Petr Fiala navíc donedávna zatvrzele opakoval, že jeho strana vyhraje volby a on se stane premiérem. Protestní Piráti zase sázeli na svoji novost a neokoukanost a na benefity, které z toho plynuly, a báli se „pošpinit” spojováním s některou z tradičních stran, proti nimž se navíc často vymezovali. I proto se mluvilo o spojování středu jako o jediném východisku.

TOP 09 založili částečně nespokojení politici KDU-ČSL v čele s bývalým lidoveckým předsedou Miroslavem Kalouskem. TOP 09 spolu s hnutím STAN dlouho kandidovali ve společné koalici. Před volbami 2017 se ovšem STAN rozhodlo svázat raději s lidovci, kteří však krátce před volbami z koalice couvli. Mezi středovými stranami se toho zjevně událo tolik, že za žádnou cenu nebyly ochotny spolu spolupracovat.

Zoufale neschopná vláda

Atmosféra v zemi se však od té doby změnila. Vláda Andreje Babiše je zdiskreditovaná tak, že se tomu pomalu ani nechce věřit. Ke skandálům typu premiérova gigantického střetu zájmů, kauzy Čapí hnízdo a řady dalších se přidalo absolutní nezvládnutí koronavirové pandemie jak po zdravotní, tak po ekonomicko-sociální stránce. Kvůli vládní neschopnosti umírají lidé a mnozí se ocitají v ekonomické nouzi. Vláda očividně není jednotná ani mezi sebou, její členové se navzájem častují sprostými výrazy a podepisují proti sobě petice, ministři zdravotnictví se mění jako na běžícím pásu. Alespoň podle volebních průzkumů už koalice nemá důvěru občanů – ČSSD a komunisté by ze sněmovny vypadli a ANO by se zde udrželo oslabené.

Čísla nakažených, hospitalizovaných i zemřelých stoupají. Pomohl by nám tvrdý lockdown? Přečtěte si komentář naší redaktorky ?

Zveřejnil(a) Studentské listy dne Úterý 27. října 2020

Kombinací nekompetentnosti vlády a s tím souvisejícího mediálního i společenského tlaku byla opozici ke spojování zkrátka natlačena, ať chtěla nebo ne. Evidentně nereálný a zprofanovaný model spolupráce středu ale opustila a rozhodla se jinak. Na koalici se domluvily konzervativní a tradiční středopravicové strany ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. A další koalici pravděpodobně vytvoří STAN a Piráti, které spojuje liberální a proevropský pohled na svět.

Lidovci, euroskeptici a pražská kavárna

I když se teprve podepsalo memorandum o spolupráci a tudíž se ještě může mnohé změnit, první zmíněná koalice je zajímavá, ale vlastně nepřekvapivá. Zúčastněné strany jsou na první pohled značně různorodé – pravicoví občanští demokraté, orientující se na ekonomicky aktivní střední třídu, kteří mají zároveň velmi silné stranické euroskeptické křídlo, byť se protievropskou rétoriku v posledních letech snažili upozaďovat. Naproti tomu lidovci jsou středová strana, která staví na principech křesťanské solidarity a oslovuje zejména starší věřící obyvatelstvo venkova. TOP 09 je zase jakási strana „pražských liberálů”, která se hlásí k odkazu Václava Havla a v sociálních otázkách zastává povětšinou liberální postoje, na rozdíl od zmíněných členů koalice.

Je tak otázkou, zda tak ideově rozkročené uskupení alespoň částečně neodradí voliče účastnických stran navzájem. „Věřím že ne, ale samozřejmě to nejde samo o sobě. Je to na nás, vysvětlit, že to spojení dává smysl a to, čeho se snažíme dosáhnout, má zkrátka větší hodnotu než kdybychom zůstali sami a nepodařilo by se nám dohromady získat tolik poslanců, abychom mohli poskládat vládu,” odpověděl letos v říjnu pro Studentské listy poslanec TOP 09 Dominik Feri (rozhovor najdete pod tímto odkazem), na otázku, zda se nebojí, že koalice s ODS a lidovci odradí liberální voliče topky. „V otázkách jako stejnopohlavní manželství, kde se neshodneme, bude mít koaliční klub holt volné hlasování,” dodal.

Piráti a Starostové dohromady?

Pokud úvahy o spojenectví přežijí odpor radikálnější větve Pirátů a konzervativní části Starostů, vznikne koalice, která dává smysl. V obou případech jde o protestní uskupení, které nelze ideologicky zaškatulkovat podle tradičních směrnic. Koalice může nalákat jak mladé a liberální voliče, tak i ty starší, kteří odmítají jak hnutí ANO, tak koalici tradičních pravicových stran.

Pokud sečteme volební preference zúčastněných stran podle posledního říjnového průzkumu agentury Kantar, vyjde nám jako vítězná koalice Pirátů a STAN, která by mohla atakovat třicetiprocentní hranici. Pravicová koalice může získat kolem 25 procent, stejně jako hnutí ANO. V současnosti by mohlo do sněmovny proniknout ještě hnutí SPD. Levicoví Babišovi koaliční partneři, ČSSD a KSČM, se drží pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do Sněmovny.

Vyděšená opozice

Pokud ovládáme matematiku prvního stupně základní školy a základy českého politického systému, uvědomíme si, že opozice má pravděpodobně šanci získat příští rok na podzim většinu. Problém je ovšem následující: kritizovat vládu Andreje Babiše, která je tak neschopná a zdiskreditovaná, jak jen může být, je poměrně snadné.

Představme si ale hypotetickou situaci, kdy opozice opravdu bude mít po příštích volbách většinu. Vyděšeně zjistí, že se od ní reálně očekává sestavení nové vlády a že nyní musí po letech slov přijít na řadu činy.

Jak se ale v jedné vládě spolu snesou Piráti a ODS, reprezentující zcela odlišné světy (někteří občanští demokraté dokonce mluví o tom, že je pro ně přijatelnější koalice s hnutím ANO než s Piráty)? Jak se široká koalice pěti stran dohodne na společném programu?

Nezodpovězené zůstávají nejen tyto otázky. Na jednu stranu – kdo by ještě před rokem čekal vznik dvou velkých opozičních koalic? Opozice má nyní právě jeden rok. Nejenom na ustanovení koalic, ale i na ujasnění si, co bude následovat po volbách.

Snažíme se přinášet ověřené a srozumitelné články, ale jsme taky jenom lidé a chybujeme. Je pro nás důležité o chybách a nedostatcích vědět, abychom je mohli napravit a minimalizovat jejich výskyt. Proto jsme vděční za veškerou zpětnou vazbu, dotazy, náměty a připomínky, které nám můžete posílat na info@slisty.cz.

Vojtěch Petrů

Na Studentských listech působím od listopadu 2021 jako šéfredaktor. Píšu o politice, školství nebo lidských právech. Specializuji se na témata související se zájmem mladých lidí o veřejné dění a jejich zapojení do politiky. Jinak studuji gymnázium ve Svitavách a vedle Studentských listů spolupracuji s dalšími médii.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..