Jedenatřicetiletá Daniela Ostrá, politožka z olomoucké Univerzity Palackého a do počátku letošního roku místopředsedkyně Mladých sociálních demokratů, svou kandidaturu do vedení ČSSD na pátečním mimořádném sjezdu oznámila na poslední chvíli – jak sama řekla v debatě na sjezdu, potřebovali s manželem čas na rozmyšlenou. Přesto ale zaujala svým projevem, ve volbě řadových místopředsedů získala od delegátů nejvíc hlasů a v předsednictvu strany je nejmladším člověkem.
V rozhovoru pro Studentské listy mluví o své roli jako zástupkyně mladých ve vedení ČSSD nebo o tom, proč je v předsednictvu ČSSD jedinou ženou.
Mluví se o vás jako o zástupkyni mladých ve vedení ČSSD. Vy tak svou roli v předsednictvu sociálních demokratů vnímáte?
Myslím si, že celkově nové předsednictvo není úplně v seniorním věku (usmívá se). Ale jsem tam určitě nejmladší, přestože je mi už jednatřicet let, takže to není úplně tak, že bych byla zástupkyní té nejmladší části sociální demokracie, mezi kterou počítám Mladé sociální demokraty. Ale ano, už jsem se domlouvala s předsedou Mladých sociálních demokratů Lukášem Ulrychem (spolupracovníkem Studentských listů, pozn. red.) na úzké spolupráci. Co nejdříve se s ním sejdu, abychom si řekli, co jsou vlastně jejich priority, co by chtěli od nového předsednictva slyšet.
My jsme se rozhodli, že s Lukášem budeme dělat i nějaké projekty, nebudu teď zmiňovat jaké, protože to teprve budeme rozjíždět, ale máme v hlavě několik plánů, jak to chceme celkově oživit. Do značné míry cítím zodpovědnost za témata, která mladé lidi zajímají a která zajímají členy Mladých sociálních demokratů, na spolupráci s nimiž se hrozně těším.
Sjezd ČSSD lze vnímat jako triumf Mladých sociálních demokratů, když uspěli kandidáti s jejich podporou, Michal Šmarda a vy. Bude mít nyní organizace na dění v ČSSD větší vliv podobně jako v minulosti?
Já myslím, že to není o vlivech. Vlivy, mocenské skupiny, a tyhle věci vždycky hrozně škodily normální diskusi v rámci sociální demokracie. Když o někom řeknete, že má teď vliv, tak na něj pak můžete hodit veškeré neúspěchy, které se straně stávají. Takže bych úplně nepoužívala slovo vliv.
Já jsem byla vždycky ráda, když byli Mladí sociální demokraté aktivní, ukazovali, že jsou tady vždy připraveni straně pomoci. To se nejvíce projevovalo v rámci předvolebních kampaní, kdy Mladí sociální demokraté teď v těch zásadních sněmovních volbách se vždycky sebrali, odjeli přes půlku republiky a pomáhali tam v kontaktní kampani. Tohle beru do značné míry i jako ohodnocení této práce, určitě bych to nespojovala s věcmi jako je vliv, vlivové skupiny a podobně.
Daniela Ostrá (31)
Interní doktorandka oboru politologie na olomoucké Univerzitě Palackého, kde se zaměřuje na českou a zahraniční politiku a politický marketing. Působí také v představenstvu Masarykovy demokratické akademie. Je členkou ČSSD a Mladých sociálních demokratů, kde do letošního února působila jako místopředsedkyně. Za ČSSD v minulosti neúspěšně kandidovala do Poslanecké sněmovny i do Evropského parlamentu. Na pátečním mimořádném sjezdu byla nejvyšším počtem hlasů zvolena místopředsedkyní ČSSD. Její lednový rozhovor pro Studentské listy čtěte zde.
Mluvím o tom, že v posledních letech už Mladí sociální demokraté tolik negenerovali vrcholné politiky ČSSD jako dříve, mládežnická organizace přišla o finanční podporu i kvóty ve vedení strany. Když jste se vymezila proti slovo vliv, tak nemůže se zvýšit míra nějaké podpory či spolupráce s ČSSD?
Nemůžu mluvit za celé předsednictvo, ale jak ten tým, především Michala Šmardu, znám, si myslím, že ano. Že ty dveře budou vždycky otevřené. Podle mě to dalo impuls i té mládežnické organizaci samotné. Mně se přes ten víkend začalo ozývat spoustu lidí, které neznám, a píšou mi, že jsou bývalí členové nebo sympatizanti a chtějí do strany vstoupit a něco dělat. Tohle se možná objeví i u mládežnické organizace. Já bych byla jedině ráda.
Měla by ČSSD s novým vedením více stavět na mladých? Z průzkumů nám vychází, že podpora ČSSD mezi nejmladšími voliči je velmi malá a strana se zvláště v letošní volební kampani soustředila hlavně na tradiční voliče a seniory.
To je hodně složitá otázka. Těch příčin, proč mladí v České republice tolik neinklinují k levici obecně, je spoustu. Je to nějaká kulturně-ideová hegemonie pravice a pravicových myšlenek, historická zkušenost a tak dále, to jsou věci, které jako mimoparlamentní strana moc neovlivníte.
Ve vedení ČSSD už jsou mladší ročníky, to už je nějaký signál pro mladé lidi. Myslím, že mladí lidé chtějí autenticitu, možná i tu přímost a odvahu. Pokud tohle dokážeme lidem, a nebudu říkat specificky mladým lidem, nabízet, tak to mladí lidé zaregistrují.
Druhá věc je samozřejmě programová nabídka, tady se to samozřejmě liší, protože máte kohortu mladých lidí, osmnáct a více let nebo pětadvacet a výš. Ta druhá skupina už řeší otázky spojené s bydlením a jeho nedostupností. Pokud my jako sociální demokraté budeme nabízet recept, budeme u toho upřímní, nebudeme nikomu věšet bulíky na nos, tak si myslím, že to může zapůsobit.
Pak je tu možná ještě další věc, aby se hledaly mladé tváře v regionech, protože ony tam jsou. Jsou tam hrozně moc šikovní lidé, lidé napumpovaní energií, kteří chtějí něco dělat, a pokud jim jako strana dáme tu možnost a budeme se otevírat spolupráci s jinými politickými subjekty a neziskovými organizacemi, tak to zase ČSSD udělá pro mladé víc sexy. Je ale třeba si uvědomit, že to nebude hned, Michal Šmarda už o tom taky hovořil, že to bude hrozně těžké a bolestivé. Ale udělat se to musí.
Volbu vedení lze zároveň vnímat jaké úspěch progresivnější větve strany: začne tedy ČSSD nyní více akcentovat progresivní témata, ať už jde o klimatické změny, otázky spojené s genderem či lidskými právy a další, které dosud spíše upozaďovala vedle socio-ekonomických témat?
Já si úplně nemyslím, že nějaké střety, které probíhaly v rámci sociální demokracie, byly střety mezi progresivci či liberály a konzervativci. Ten zásadní střet, který se odehrával a který podle mě je minulostí, tak byl rozpor, jestli jít s Andrejem Babišem do vlády nebo ne. Vzhledem k tomu, že vláda končí, to byla minulost a my se musíme soustředit na budoucnost.
Nové vedení ČSSD
Předsednické křeslo po Janu Hamáčkovi přebírá starosta Nového města na Moravě Michal Šmarda, který na pátečním mimořádném sjezdu se 130 hlasy z 233 delegátů porazil dosluhující ministryni práce Janu Maláčovou. Na další pozice mu zástupci strany navolili tým lidí, pro nějž se sám vyslovil. Statutárním místopředsedou byl zvolen místostarosta Bohumína Igor Bruzl, řadovými místopředsedy Daniela Ostrá, pardubický hejtman Martin Netolický, exministr zahraničí Tomáš Petříček, starosta Brna-Líšně Břetislav Štefan a zastupitel Stříbra Robin Šín.
Co se týká těch témat, které jste zmiňoval, tak my máme programový dokument Vize 2030 a když se do něj podíváte, spoustu těch témat tam objevíte. Co se specificky týče environmentální problematiky a zelené politiky: ostatní politické strany, zejména hnutí ANO, říkají: Ne, bude to takhle, my vás před změnami ochráníme, budeme mít stále auta na spalovací motory, budeme mít uzavřené hranice.
My jako sociální demokraté ale říkáme, že žijeme ve světě, kde ty změny přicházejí. Ty proměny nebudou stát za dveřmi a nakukovat, jestli už jsme připravení. My jako sociální demokraté lidem nelžeme a říkáme jim, že ty změny prostě přijdou a budeme se snažit, aby negativní dopady byly co nejmírnější.
Ale určitě bych to nerámovala jako progresivní a konzervativní, ta debata mě už hrozně unavovala. Mě osobně nálepkují jako městského liberála nebo jinak, a já všem říkám, že jsem sociální demokratka. Myslím, že můžu zároveň být konzervativní v tradičních materiálních hodnotách, v socioekonomických otázkách, a zároveň být otevřenější nebo liberálnější v oblasti postmateriálních hodnot. Ale nenálepkujme se navzájem, to vykopává příkopy, které nic neřeší. Pro mě ta debata je bezpředmětná.
Není to tak, že otázky jako namátkou klimatické změny, manželství pro všechny, rovnost pohlaví, lidská práva dnes hýbou světem a politické strany by s k nim měly utvořit jasný postoj?
Ano, ale to nevyřešíte tím, že si vzájemně dáte nějakou nálepku, že se zakopete v svých pozicích a odmítáte poslouchat toho druhého. To je ale problém celé společnosti. Ve výzkumu Friedrich Ebert Stiftung o rozdělené společnosti je krásně popsané, jak i liberální část společnosti nechce poslouchat a tvrdě si stojí za tím, že to, co ona prosazuje a co si myslí, je to správné. Mně hrozně v celospolečenské diskusi chybí snaha toho druhého pochopit.
Když pobývám u tchýně na vesnici na severu Olomouckého kraje v bývalých sudetech, a když zajdu do tamní nálevny, tak s místními se dokážete normálně pobavit i o tématech spojených s ochranou klimatu. Ti lidi to vnímají, ví, že se něco děje a mění. Ale po tom, když slyší v rámci nějakého zkratkovitého uvažování, že zelená politika rovná se zdražování, milionová auta na elektrický pohon, která si nemůžou dovolit, protože sotva splácí nějakou půjčku nebo úvěr, tak samozřejmě, že se zatáhnou.
Jak to řešit?
My s nimi potřebujeme mluvit na rovinu a říct jim: ale to je blbost, tak to přece vůbec být nemusí a může to být složitější. A zároveň jim to přibližovat: Vy si nemůžete v létě napustit bazén, protože vám to zakázal starosta? To proto, že je sucho. A proč je sucho? A zároveň ty lidi nesoudit, a říkat jim, že jsou absolventi vysoké školy života, to je to nejhorší, co se děje.
Podpořte unikátní projekt největšího českého studentského média. Vaše finanční dary v libovolné výši prosím posílejte na účet 2401503935/2010 a informujte nás o nich na e-mailu info@slisty.cz. Více informací naleznete zde.
To vysvětluju i svým studentům, protože ti mají zase jiný pohled, silnější kritické myšlení, jsou více kosmopolitní, protože cestují v rámci Erasmu. A já jim říkám: Počkejte, vždyť to jsou vaši sousedé, vy se s nimi nebudete bavit? To si vystačíte s tím, že řeknete: Odebrat jim volební právo? To je něco tak šíleného, to se potom nikam nedopracujeme.
A já tak vnímám i tu svou roli v rámci sociální demokracie. Já se nenechám zaškatulkovat a chci, abychom si v rámci vnitrostranického vzdělávání vyříkali, co to je sociální demokracie v 21. století a potom se budeme vyhýbat těmto nekonečným diskusím.
V letošních volbách spolupráce ČSSD se Zelenými či dalšími progresivními subjekty neprošla. Michal Šmarda je jí podle svých slov nakloněný, ostatně sám loni do Senátu kandidoval s podporou Zelených a Budoucnosti. Jak vidíte možnou spolupráci pro příští komunální a senátní volby?
Komunální volby jsou hodně specifické v tom, že jsou silně decentralizované. Jako centrála můžeme poskytnout podporu, můžeme posílit pozitivní vnímání značky a dát nějaké doporučení, ale vždy je to na suverénech v regionech. Já jsem hrozně ráda, že třeba tady u nás v Olomouci s novým vedením místní organizace k tomu dochází, že jsou otevřenější a uvědomují si složitou situaci, ve které sociální demokracie je, a chtějí spolupracovat s ostatními subjekty. Já osobně jsem pro takzvanou „melounkovou koalici“ (ČSSD a Zelených, pozn. red.). Nám když už nejsme ve sněmovně nezbývá nic jiného, než se vrátit zpátky do těch ulic, žít tím komunitním a spolkovým životem, znovu se zakořenit ve společnosti. Takhle jsme začínali v devadesátých letech a to si myslím, že je cesta.
V předsednictvu ČSSD jste jedinou ženou. Je v pořádku, když si sociálně demokratická strana západního střihu navolí až na jednu výjimku čistě mužský tým vedení?
Já respektuji to, že v takové bezprecedentní situaci Michal řekl, jaký chce tým, zmiňoval tam potom dodatečně i kandidátky. Ale upřímně tam více žen určitě být mohlo. Jenže když se podíváte, tak ono tolik žen nekandidovalo. A to je zase na nějakou hlubší analýzu, jak zajistit to, aby už z lokálních úrovní nám ty ženy vystupovaly, aby se nebály do sociální demokracie vstoupit nebo měly možnost se posouvat dál, když už tam jsou.
Co doufám, že by tyhle situace mohlo limitovat, je přímá volba. Opravdu věřím v to, že když necháme rozhodovat členskou základnu jako celek, ať už ta přímá volba bude mít jakoukoliv podobu, tak to možná víc žen vyburcuje ke kandidatuře. A také členská základna tam ženy zvolí.
