Mladí lidovci si minulý týden do čela zvolili vůbec první ženu – dosavadní místopředsedkyni mládežnické organizace Helenu Martinkovou. KDU-ČSL přitom má dlouhodobě s vyrovnaným zastoupením ve sněmovně a vedení potíže. „Je to propojené i s tím, jak to funguje ve společnosti a politice celkově. Začíná to už tím, že zastoupení v rámci členské základny je menší a proporčně je potom menší zastoupení i ve vedoucích funkcích. Ale podpora tu je,“ říká mladá politička v rozhovoru pro Studentské listy. Představuje také projekt Volební akademie žen, který má členkám lidovců poskytnout podporu v tom, aby se nebály kandidovat do politických funkcí.

V čele lidovecké mládežnické organizace stojíte jako první žena. Jak vnímáte zastoupení žen v české politice?

Je menší, než bychom chtěli a než by bylo ideální. Bylo by skvělé, kdyby zapojení žen do reprezentace bylo takové, jaké je reálně ve společnosti, což nyní samozřejmě není. Je však vidět že trend se obrací a situace se zlepšuje, ale je tu ještě spousta toho, co je potřeba udělat, aby zastoupení žen v politice rostlo.

A zastoupení političek v rámci lidovců, vaší domovské strany?

Myslím, že u nás je prostor k zapojení všech, není to tak, že by tu pro ženy nebylo místo. Je to propojené i s tím, jak to funguje ve společnosti a politice celkově. Začíná to už tím, že zastoupení v rámci členské základny je menší a proporčně je potom menší zastoupení i ve vedoucích funkcích. Ale podpora tu je.

KDU-ČSL v této souvislosti uskutečňuje projekt Volební akademie žen, která si klade za cíl poskytovat podporu lidoveckým kandidátkám.

Volební akademie žen vznikla ve spolupráci členů KDU-ČSL, jeden ze zakladatelů je i bývalý předseda Mladých lidovců (Václav Pláteník, spolek vedl do roku 2021, pozn. red.). Funguje už několik let tak, že ženy se vždy sejdou v rámci workshopů, kde se školí na soft skills a další věci, které se v politice hodí. Jde o podporu v tom, aby se do politické kandidatury nebály jít. Takové školení probíhá jednou ročně o víkendu a setkávají se tam jak členky KDU-ČSL včetně Mladých lidovců, tak ženy mimo KDU-ČSL. V rámci strany krom toho také existuje sdružení žen.

Lidovci jako to pravé

Jak jste se k lidovcům jako mladý člověk dostala?

To nebyla žádná složitá cesta, vlastně to tak přirozeně vyplynulo. Já pocházím z lidoveckého prostředí, z kraje, kde mají lidovci jednu z největších voličských základen, a mojí rodině byla lidová straně vždy blízká. Vzpomínám si, že když mi bylo patnáct let a bylo to ve fázi intenzivní puberty, tak jsem si nebyla jistá, jestli jsou lidovci zrovna pro mě to pravé.

O pár let později se moje sestra dostala na jednu akci, kterou pořádali právě Mladí lidovci, kde podepsala i přihlášku. Později se zúčastnila také tradičního Summer campu, což je několikadenní intenzivní pobyt plný přednášek a workshopů, a když se vrátila, byla nadšená z toho, jak super lidi tam byli a jak se s nimi dobře bavilo o politice. Tak jsem si říkala, že do toho půjdu taky. Podepsala jsem přihlášku a potom už to nabralo rychlý spád.

Nedávná data agentury Kantar o podpoře lidovců v různých věkových skupinách ukázala, že KDU-ČSL by volilo pouze 1,5 procenta mladých do třiceti let. Překvapilo vás to?

Kdybych byla hodně zahleděná do toho, jakou politiku děláme a čemu všemu se věnujeme, tak bych byla hodně překvapená. Z mého pohledu člověka, který do stranické politiky zblízka vidím a aktivně ji sleduji, jsme se za poslední roky naučili zvedat zelená témata, umíme s nimi pracovat na komunální i celostátní úrovni a naše politika už není jenom o rodinných a sociálních tématech.

Ale v množství informací a tom, jak politiku společnost stíhá vnímat, tam mi to příliš překvapující nepřijde. Lidová strana je dlouhodobě zažitá s tématy týkajícími se rodiny a sociální sféry, a to pro skupinu lidí mezi osmnácti a třiceti nejsou ještě témata, která by aktivně řešili. Minimálně to dnes není tak standardní. Potom pro mladé nemáme šmrnc.

Z textu, který jsme na Studentských listech nedávno vydali, vyplynulo, že hlavním úkolem k tomu, aby se strana otevřela mladým, je zbavení se negativní nálepky KDU-ČSL jako strany konzervativní a katolické, kteří volí hlavně senioři na Moravě. Jak toho docílit?

Je to otázka pozitivního přístupu. Aktivně komunikovat věci, které řešíme, třeba co se týkají životního prostředí, ukázat, že je to pro nás nehledě na ty nálepky skutečně priorita. Nedokážu si představit, že by fungovala cesta, kdy bychom hlásali, že už nejsme konzervativní a voličům to vymlouvali.

U lidových stran v západní Evropě, včetně německé CDU, sledujeme v posledních letech debatu, zda se klíčem k proměně veřejného vnímání stran nemůže stát odstranění přízviska „křesťanská” v názvu, což mají mnozí spojení s katolickými dogmaty a konzervativní morálkou. Některé voliče to pak může odpuzovat.

Já si říkám, že kdyby ta cesta v tomto skutečně byla, tak už slovo „křesťanská” v názvu nemáme. Nedokážu posoudit, zda je pro voliče to káčko rozhodující. Mně osobně přijde název Lidová strana lepší, ostatně i naše mládežnická organizace se jmenuje Mladí lidovci, protože to ukazují náš všeobjímající potenciál, že nejsme na politickém spektru někam jasně zařaditelní.

Jsme středoví a snažíme se být lidští a lidem co nejvíce pomáhat. Pod tím názvem už stranu navíc lidé znají, když se o nás baví, mluví o nás jako o lidovcích – i proto, že náš celý název je příliš dlouhý. Já bych se takové změny nebála.

Sexualizované násilí a gender ideologie

V této souvislosti, Mladí lidovci na sjezdu také odmítli kontroverzní poslední výroky Hnutí pro život ohledně války na Ukrajině – nechystáte nějaké větší distancování se od hnutí, s nímž Mladí křesťanští demokraté, se kterými jste se loni sloučili, dříve spolupracovali?

Mohu, říct, že v aktuální chvíli ne. Je otázka, co vzejde od členské základny, každopádně tohle usnesení odsouhlasil sjezd, který se rozhodl vyjádřit přímo pouze k tomuto.

Na celostátním sjezdu Mladých lidovců jsme přijali následující usnesení, které jsem navrhl spolu s @Pan_Kosh:

„Mladí lidovci odsuzují neetická a od reality odtržená vyjádření spolku Hnutí pro život v souvislosti s aktuálními událostmi na Ukrajině.“

— Adam Šilar (@adamsilar) April 9, 2022

Jaká jsou hlavní témata, na něž by se měli lidovci zaměřit, aby mladé lidi přilákali?

Já si myslím, že bychom měli více prodávat témata životního prostředí, nápomocné pro nás může být i to, že KDU-ČSL má ministryni životního prostředí. Nějaká její spolupráce s mladými environmentálně založenými lidmi tomu může být nápomocná v tom, ukázat, že o mladé lidi máme zájem.

Další věcí může být zvedávání témat týkajících se obecně žen, ať je to sexualizované násilí, což je náročné téma a je potřeba jej řešit. Žen se potom týkají také otázky mateřství a jejich ulehčení návratu na pracovní trh, ale to se zase týká spíše starší skupiny nad třicet let.

Řešit zkrátka to, co mladé lidi zajímá a co řeší, vedle životního prostředí, sexualizovaného násilí to je například i duševní zdraví a aktuálně i otázky týkající se války na Ukrajině a našeho zapojení v rámci Evropské unie a NATO a upevňování této spolupráce.

K sexualizovanému násilí, jak by řešení tohoto problému z pohledu KDU-ČSL mělo vypadat?

Jde o dlouho řešené téma zpřísnění a rozšíření rozmezí sazby trestů za tyto činy. Potom mnohdy podporujeme ještě iniciativy, které se snaží o prevenci v rámci rodin i společnosti. Je to ale otázka individuální, lišící se v rámci činnosti našich konkrétních poslankyň, ale co se týče strany, tak náš přístup a cíle stále formulujeme a nemáme ho vydefinovaný.

Politici KDU-ČSL však brojí proti ratifikaci Istanbulské úmluvy, která si klade za cíl potírat právě násilí na ženách. Lidovecké poslankyně Nina Nováková o smlouvě dříve uvedla, že otevírá dveře „antilidské gender ideologii“. Jak toto i směrem k mladým potenciálním voličům může působit?

Minimálně pro část společnosti toto může být problém. Ale nevím, jak je to u mladých, jestli je Istanbulská úmluva něčím, co tak silně rezonuje a snižuje relevantnost našeho přístupu k tématu.