Ačkoliv z podzimních sněmovních voleb vyšli lidovci díky spolupráci s ODS a TOP 09 nejsilnější ve své polistopadové historii, reálná podpora strany dlouhodobě osciluje kolem pětiprocentní hranice a její elektorát tvoří spíše starší voliči. Přestože lidovci mají nejsilnější mládežnickou organizaci a podle oslovených politiků témata důležitá i pro mladé lidi výrazně akcentují, mladé voliče se jim nedaří přilákat. Jak přitom upozorňují experti, pokud se straně generační obměna elektorátu nepovede, může snadno dopadnout jako komunisté, kteří kvůli neschopnosti oslovit nové voliče vypadli z vysoké politiky a nacházejí se v hluboké krizi. 

Lidoveckému předsedovi Marianu Jurečkovi se loni na podzim povedl mistrovský tah. Vyšla mu sázka na volební integraci své strany do koalice Spolu s občanskými demokraty a TOP 09 a KDU-ČSL v podzimních volbách dosáhla na 23 sněmovních mandátů, vůbec nejvíc v polistopadové historii. Koalice Spolu volby vyhrála a spolu se Starosty a Piráty složila koaliční vládu, v nichž lidovci dosáhli na tři ministerské posty, včetně resortu práce a sociálních věcí pro předsedu Jurečku.

Přes dosud vůbec nejsilnější volební výsledek dosažený spoluprací s ODS a TOP 09 lidovci reálně nejsou v právě dobré kondici. Jejich volební preference dlouhodobě oscilují kolem pětiprocentní hranice nutné pro vstup do sněmovny, většinou se drží spíše pod ní. Ostatně pobyt mimo sněmovnu už lidovci zažili v letech 2010 až 2013, kdy se nedokázali vypořádat se vznikem konkurenční TOP 09 lidoveckého expředsedy Miroslava Kalouska a získali jen 4,4 procenta hlasů.

Že silná pozice lidovců je spíše iluzí způsobená úspěchem volební trojkoalice s ODS a TOP 09, dokazují také poslední volební preference, podle nichž by jedné z nejstarších českých politických stran při samostatné kandidatuře nyní hrozil opětovný pád do politického zapomnění. Podle březnového modelu agentury Kantar měřícího podporu jednotlivých stran a hnutí by lidovci dosáhli 5,5 procenta, tedy by skončili na hraně volitelnosti– ačkoliv od posledního, listopadového povolebního, měření KDU-ČSL o dvě procenta posílila.

Mladí volí TOP 09 a Piráty, lidovci propadají

KDU-ČSL, věrná přízvisku „křesťansko-demokratická“ ve svém názvu, má pověst strany silné zejména u starších věřících voličů na venkově, zejména na Moravě, což minimálně z regionálního hlediska potvrzují i volební výsledky.

Podle analytika výzkumného ústavu STEM Martina Kratochvíla dnes hrozí podobný scénář jako například komunistům, kteří na stárnutí voličské i členské základny doplatili a kvůli neschopnosti generační obměny a proměny politiky a veřejného obrazu strany loni skončili mimo sněmovnu a v preferencích se dál propadají.

„KDU-ČSL je jen v o něco lepší pozici než KSČM, protože se může opřít o některé mladší skupiny voličů, tedy o část mladších věřících nebo o část rodin s malými dětmi,“ podotýká Kratochvíl. „Přesto se dynamika vývoje podpory KDU-ČSL dlouhodobě odvíjí především od jádrových skupin jejích voličů, tedy starších a konzervativně laděných lidí,“ dodává.

Ačkoliv by masovější oslovení mladých voličů mohlo být receptem, jak se vyhnout právě scénáři, který potkal komunisty a částečně i sociální demokraty, tak mezi nejmladšími voliči je dnes podpora KDU-ČSL velmi malá. Podle dat vycházejících ze zmíněného březnového šetření Kantaru by lidovci ve voličské skupině do třiceti let dosáhli pouze na 1,5 procenta, zdaleka nejméně ze všech věkových skupin.

Lidovci jsou přitom jedinou stranou současné vládní pětikoalice, jejíž podpora je mezi mladými voliči zanedbatelná. Naopak TOP 09 by ve stejné skupině dosáhla 18,5 procenta, jenom o půl procenta méně potom Piráti následovaní ODS a s mírným odstupem potom Starosty a nezávislými. O nejnovějších volebních preferencích mladých Čechů jsme podrobně psali v nedávném textu.

Konfesní katolická strana jako předsudek

Podle sociologa Jana Herzmanna není oslovování mladých voličů pro strany jedinou cestou, jak si budovat dlouhodobou perspektivu. „Problémem KSČM je, že úbytky příznivců způsobené stárnutím členské základy i voličstva nedokáže kompenzovat v žádné generaci. Pokud se to nezmění, je odsouzena k definitivního odchodu do politického ústraní,“ říká.

Podobný osud podle Herzmanna zatím lidovcům nehrozí, pokud by se však straně získávání nových voličů a příznivců nedařilo ještě zhruba dvě volební období po sobě, mohla by se dostat do vážných problémů.

Podle politologa Lubomíra Kopečka z Masarykovy univerzity jsou lidovci stranou regionálně omezeně zakotvenou v prostředí katolických věřících. Sčítání lidu každých deset přitom naznačují úbytek věřících, religiozita je navíc v českém kontextu spojená spíše se střední a starší generací. „I když pochopitelně neplatí, že starší volič-věřící rovná se podporovatel lidovců, je zřetelný vliv toho, že katolická víra je rozšířenější spíš ve střední a starší generaci než v mladších generacích,“ říká politolog.

Odborníci potom potvrzují, že důležitou roli hraje nepříznivě vystavěná veřejná image lidovců. „KDU-ČSL je dlouhodobě vnímána jako strana katolická, v podstatě konfesní, což je pro velkou část české veřejnosti, mladou generaci nevyjímaje, bariéra proti navazování jakéhokoli kontaktu. Jde o předsudek, který má velký vliv na formování veřejného mínění ve všech věkových skupinách,“ potvrzuje sociolog Jan Herzmann.

„Současně je KDU-ČSL vnímána jako ‚strana minulosti’ a tudíž také ‚strana pro starší a staré’. Opět jde o předsudek, opět ale velmi působivý. Souběh obou těchto předsudků brání tomu, aby se mladí lidé o činnost KDU-ČSL a její program vůbec zajímali,“ dodává. Analytik STEMu Kratochvíl potom dodává, že veřejné vystupování a postojová orientace politiků z řad KDU-ČSL je obrácena především k vlastním jádrovým voličům a nedochází tak k uvěřitelnému dialogu s nejmladšími a liberálně smýšlejícími lidmi.

„V mentální mapě voličů zůstává KDU-ČSL stranou hájící tradiční pojetí rodiny, vázanou k půdě a zemědělství, prosazující sociální stát a zdrženlivou vůči právům homosexuálů a jiných menšin,“ uzavírá.

Mladý lidovecký politik: Lidé jsou mým členstvím v KDU-ČSL překvapení

Studentské listy oslovily několik mladých členů KDU-ČSL, aby zaznamenaly jejich názory ohledně toho, proč strana mladé voliče neoslovuje a jak by se měla změnit, aby je přilákala (oslovovali jsme také vrcholné politiky strany a členy předsednictva, nikdo z nich však na naši žádost o rozhovor či krátké vyjádření nereagoval).

Jedním z oslovených byl i osmadvacetiletý člen KDU-ČSL i Mladých lidovců František Talíř. Přes svůj mladý věk má za sebou rozjetou politickou dráhu: už v roce 2019 neúspěšně kandidoval ze šestého místa za KDU-ČSL do Evropského parlamentu.

O rok později se stal lídrem společenské kandidátky KDU-ČSL a TOP 09 v krajských volbách ve svém domovském Jihočeském kraji. Tehdy už jeho kandidatura dopadla úspěšně, lidovci a topkaři si v jižních Čechách připsali přes deset procent hlasů a spolu s ODS, ČSSD a Jihočechy utvořili krajskou vládní koalici. Talíř se tak stal 1. náměstkem hejtmana pro regionální rozvoj a životní prostředí.

Mladý politik přiznává, že se mu občas stává, že jsou lidé jeho členstvím v KDU-ČSL překvapeni. Nemá jim to však za zlé, naopak u lidovců vidí prostor k tomu, aby bořili zažité stereotypy. „Já osobně jsem si KDU-ČSL vybral ze dvou důvodů. Prvním z nich jsou hodnoty, které jsou mi blízké. Abych rovnou jeden ze stereotypů zrušil, tak ne – nemusíte být věřící ani se ve všem shodnout s ostatními dvaceti tisíci členy KDU-ČSL. Jsme strana demokratická a názorově pluralitní,“ říká mladý politik.

Dalším důvodem pro něj bylo, že znal několik inspirativních lidoveckých politiků, kteří, podle jeho slov, politiku chápali jako službu a nenechali se svou funkcí semlít. „Máte pravdu, že jako KDU-ČSL u nich zatím tolik nebodujeme. Jasně, že můžeme neustále zlepšovat komunikaci a marketing, ale to podstatné je zodpovědně pracovat a být mezi lidmi,“ říká Talíř, který se původně živil jako historik a moderátor plesů a kulturních akcí.

Rodinné vazby

Upozorňuje také, že Mladí lidovci, mládežnická organizace KDU-ČSL, jsou nejpočetnější mládežnickou politickou organizací v Česku. „Její úspěch je založený právě na vztazích. Vztazích členů, příznivců a voličů. To je nosný základ pro dlouhodobý rozvoj. A to je důvod, proč se i já snažím coby vicehejtman Jihočeského kraje být maximálně mezi lidmi, pořádat besedy o politice a proč mám na krajském úřadu otevřeno pro všechny,“ dodává politik.

Po loňském slučovacím sjezdu, kdy došlo ke sjednocení dvou dosavadních mládežnických organizací KDU-ČSL, jsou Mladí lidovci skutečně s více než čtyřmi stovkami členů nejsilnější českou mládežnickou organizací spojenou s politickou stranou. Vzhledem k tristní podpoře samotné KDU-ČSL u mladých je přitom síla její mládežnické organizace a množství viditelných mladých lidoveckých politiků (včetně Talíře) paradoxem.

Politolog Lubomír Kopeček jej vysvětluje především silnými rodinnými vazbami mezi politiky a příznivci strany. „Prostředí lidové strany, byť se člensky zmenšuje a počet členů od devadesátých let kontinuitně klesá, pořád generuje lidi, kteří obvykle prostřednictvím rodinné vazby na lidovou stranu se v ní angažují. To je případ většiny mladých politiků lidovců,“ vysvětluje. Podle Kopečka jde však o regionální záležitost, podobně jako je regionálně výrazně rozdílná podpora lidovců.

Dalším z oslovených mladých členů KDU-ČSL je devatenáctiletý Aleš Fajstaver, který je rovněž členem Mladých lidovců a vede jejich ústeckou buňku. Aleš se, jak říká, už zhruba od svých patnácti let pohyboval v politickém prostředí a chtěl se tak s někým identifikovat. Zpočátku podporoval TOP 09. „Postupně jsem ale přicházel na to, že to není politika TOP 09, co se mi líbila, ale spíš, že se k ní pojí nálepka ‚sexy strany’,“ říká student pražské právnické fakulty.

Alešovy další kroky tak vedly právě ke KDU-ČSL. „Lidovci jsou pro mě strana, co tu opravdu je pro ty, kdo potřebují pomoct, zasazuje se o větší ochranu přírody a nedělá jen to, co je populární, ale dělá to, co je třeba,“ vysvětluje. Alešův příklad je nicméně mezi mladými lidmi ojedinělý – alespoň při pohledu na dlouhodobá data voličské podpory mladých Čechů většina z nich u populární TOP 09 zůstává.

Konzervativní bílí páprdové

I Aleš vnímá jako hlavní důvod stigmata a nálepky, které kolem lidovců panují. „Jsme vnímaní jako strana pro starý, strana důchodců z Moravy. A že jsme, slovy bývalého pirátského poslance Profanta, konzervativní bílí páprdové,“ míní. „Volit lidovce prostě není sexy.“

Jako další příčinu Aleš vidí to, že strana neumí dostatečně prodávat své úspěchy a dostávat je do povědomí lidí. „Jsme jedna z nejzelenějších stran ve sněmovně, a to i podle rankingu Greenpeace a Fridays For Future – proč tohle neumíme mladým, které téma životního prostředí a klimatické krize zajímá, prodat? Zvlášť teď, když máme i ministryni životního prostředí a ministra zemědělství,“ říká.

„Naše členky parlamentu jsou na poli sexuálního a sexualizovaného násilí legislativními průkopnicemi. Senátorky Jaromíra Vítková, Šárka Jelínková, Miluše Horská, poslankyně Pavla Golasowská pořádají semináře, předkládají návrhy zákonů, které reálně pomáhají obětem sexuálního násilí,“ vyjmenovává Aleš.

„Dostupnost kvalitních škol a školek, záchrana dětských skupin, slaďování pracovního a rodinného života, tedy otázky genderové rovnosti taky aktivně řešíme,“ zmiňuje mladý lidovec další téma, které podle loňského průzkumu Youth, Speak Up označilo za prioritní 35 procent mladých lidí.

Když tedy lidovečtí politici a političky zvedají témata obecně důležitá pro mladé voliče, proč se strana stále nemůže zbavit zmiňované nálepky? „Mnozí naši politici své úspěchy ani nedávají na odiv, neprezentují je s pompou, protože politiku berou jako službu a dělání dobrých věcí je pro ně logicky spjato s výkonem funkce, neberou to jako nic zvláštního,“ říká Aleš Fajstaver.

Sedmadvacetiletá Adéla Chamrádová také patří k výrazným tvářím nové generace lidoveckých politiků. K politice se dostala skrze mládežnickou organizaci Mladí lidovci, kde je dnes velmi aktivní, a tři roky působila jako asistentka poslance KDU-ČSL Ondřeje Benešíka.

V rámci KDU-ČSL působí v odborné komisi pro zahraniční spolupráci a evropské záležitosti a v loňských sněmovních volbách za koalici Spolu neúspěšně kandidovala z pětatřicátého místa pražské kandidátky. Adéla přiznává, že ji nízká podpora pro lidovce ze strany mladých voličů vycházející z nedávného průzkumu Kantaru překvapila.

„Působím jako předsedkyně Mladých lidovců v Praze a každý měsíc máme v rámci naší krajské buňky minimálně jednu novou přihlášku,“ říká. I podle ní lidovci řeší témata, která jsou pro mladé lidi důležitá, jako bydlení, reformu školství, důraz na životní prostředí, boj proti sexuálnímu násilí či hodnotově orientovanou zahraniční politiku.

„Je ale možné, že v očích mladé generace tato témata prezentují spíše lidé, se kterými se třeba nedokážou mladí tak dobře ztotožnit. Tudíž bych ještě více dávala šanci novým mladším tvářím, a to nejen v rámci KDU-ČSL, ale napříč politickým spektrem,“ říká politička, která byla jednou z tváří loňské sněmovní kampaně koalice Spolu určené nejmladším voličům.

„Politika je všeobecně u nejmladší generace poměrně nepopulární. Větší přiblížení a zatraktivnění politiky mezi mladými by mělo být společným cílem všech demokratických stran,“ doplňuje.

Náročný úkol

Podle oslovených expertů však bude větší oslovení mladých voličů dlouhodobým a náročným úkolem s nejistým výsledkem. „Pro hypotetický úspěch u mladších voličů by strana musela nechat vyrůst a být slyšet některé své liberálněji orientované osobnosti či křídlo,“ říká analytik STEMu Martin Kratochvíl.

„Její špičky, které zejména tvoří dlouhodobý mediální obraz strany, by musely pečlivěji formulovat své konzervativní přesvědčení, aby nepodněcovaly reflexivní odpor v mladší skupině voličů,“ dodává. Kromě toho by si lidovci podle Kratochvíla museli autenticky osvojit některé téma, které je pro osud mladých lidí klíčové, a soustavně jej mediálně i politicky pokrývat.

Že půjde o náročný cíl, potvrzuje i sociolog Jan Herzmann. „Pro KDU-ČSL jako pro každou jinou stranu platí, že musí identifikovat tu část mladé generace, která má zájmy a cíle odpovídající zaměření, cílům a snahám dané strany. Druhým krokem pak je doručit této cílové skupině sdělení, že příslušné zájmy a cíle dokáže naplnit právě ona,“ vysvětluje. „V obecné rovině se to snadno řekne, realizace vyžaduje hodně analytické práce a ještě víc komunikační dovednosti,“ doplňuje.

„Obávám se, že žádné zázračné řešení není. Lidovci těžko změní svou podstatu, aniž by přestalo jít o lidovou stranu,“ říká politolog Lubomír Kopeček. „Smysl pro dlouhodobé politické přežití strany samozřejmě dává pokračování volebních koaličních strategií s jinými stranami jako v posledních sněmovních volbách s ODS a TOP 09,“ uzavírá rozhovor.